Jak na business plán #1: Je business plán ve 21. století vůbec ještě potřeba?

Autor: Lukáš Konečný

Jak napsat business plán? Stačí jedna strana nebo je třeba podrobný dokument? A má vůbec business plán smysl? Na tyto otázky hledá odpověď série článků, které pro JIC sepsal expert na financování startupů Lukáš Konečný.

Jako investor a konzultant pracující se startupy se Lukáš Konečný ročně setkává s desítkami podnikatelských plánů. Řadu business plánů svým klientům v minulosti pomáhal vytvořit a dodnes se začínajícími i zkušenějšími podnikateli řeší, jak přistoupit k tvorbě takového dokumentu. Důvody jsou různé: po některých chce business plán investor nebo banka. Jiní si sami chtějí uspořádat myšlenky ohledně budoucího vývoje firmy nebo projektu. A pro další je to prostě samozřejmost, protože mají pocit, že bez business plánu přece vůbec nemá smysl business rozjíždět.

V následujících článcích se na business plány a jejich roli v současném podnikání podíváme podrobněji. Postupně otevřeme několik témat:

  1. Je business plán v 21. století vůbec ještě relevantním dokumentem?
  2. Proč je důležité plánovat, i když neumíme předvídat budoucnost?
  3. Jak vytvořit podnikatelský plán, který nebude jen cárem papíru?
  4. V jaké podobě je nejlepší business plán zachytit?

Po přečtení by měl každý z aspirujících podnikatelů pochopit, kdy pro něj dává tvorba business plánu smysl, a jak k ní přistoupit, aby dokument splnil svůj účel.


Je business plán v 21. století vůbec ještě relevantním dokumentem?

Business plán se mnohým může jevit jako nedílná součást podnikání. Pokud chcete začít podnikat, tak si přece nejdřív sednete ke stolu, otevřete počítač a s trochou hledání na internetu začnete psát. Popíšete každý detail svého podnikatelského záměru a sestavíte finanční plán. Ti odvážnější se pustí do tvorby strategických analýz skrývajících se pod kryptickými zkratkami jako SWOT, PESTLE, P5F nebo BCGM. A teprve až sepíšete 30 a vícestránkový dokument, tak jste připraveni – začít podnikat, rozjet projekt, bavit se o budoucnosti firmy, oslovit investora.

Tato představa je v hlavách podnikatelů a manažerů hluboce zakořeněná, protože vychází z manažerského přesvědčení ze 70. let, které ještě před 20 lety dominovalo většině businessového světa. Stihlo se propsat do vysokoškolských učebnic, odborných knih a článků na internetu. A ano, svého času byl business plán v podobě dokumentu čítajícího desítky stránek skutečně standardem a dobrou praxí. Ale stejně jako v jiných oblastech podnikání, i v jeho případě je třeba s postupem času začít zpochybňovat jeho význam a uvažovat nad tím, jestli neexistují vhodnější alternativy.

Statický plán neodpovídá dynamice současného světa

Klasická podoba business plánu nemůže v mnoha ohledech vyhovovat potřebám dnešních podnikatelů, manažerů nebo investorů, reagovat na podmínky současných trhů a stíhat dynamiku vývoje jednotlivých podniků, a to nejen těch začínajících. Vychází totiž z předpokladu, že okolí firmy je relativně stabilní, že každá společnost se vyvíjí podle určitých více či méně standardizovaných předpokladů, a hlavně že autor plánu poměrně spolehlivě může  s dostatečnou jistotou předvídat dění v budoucnosti.

Dnešní podnikatelské prostředí se ale vyvíjí tempem, které bylo ještě před několika lety nepředstavitelné. Buckminster Fuller například odhadoval, že zatímco v době po druhé světové válce se objem lidských znalostí zdvojnásobil za 25 let, tak dnes už to je přibližně jednou za rok – a na tento pokrok musí reagovat všichni, co chtějí na trhu přežít. Nejen startupy, ale i dospělé firmy inovují vedle produktů a služeb i svou vnitřní organizaci a řízení, takže je čím dál tím těžší je dostat do škatulek „best practices“. A podnikatelé stále častěji naráží spíš na to, že neví, protože ze své pozice můžou jen těžko pojmout narůstající komplexitu okolního světa.

Klasický business plán může vést do slepých uliček

V takovém prostředí se tradiční podnikatelský plán stává do jisté míry reliktem minulosti. Ve své podstatě je totiž jeho tvorba spíše teoretickým myšlenkovým cvičením, které vede k tomu, abychom řešili všechny otázky najednou. Nemotivuje k průběžnému získávání zpětné vazby z trhu, takže plán často staví na neověřených hypotézách, a je tím pádem celý velmi křehký. Zároveň je, má-li být kvalitní, jeho příprava časově velmi náročná – což je zejména pro startupy, kde jsou lidské kapacity a čas tím nejcennějším a nejvíce nedostatkovým zdrojem, velmi problematické.

Klasický business plán se potýká s jednoduchým problémem: rychlost businessu je vyšší než rychlost psaní. To ovšem neznamená, že bychom se měli vzdát procesu plánování jako takového – kritické uvažování spojené s přípravou podnikatelského plánu je totiž pro úspěch v podnikání zcela nutné, stejně jako jasná představa o tom, kde jsme, kam jdeme, jak se tam dostaneme a co nás může cestou potkat. Jen musíme hledat nástroje, které nás v tom budou podporovat, nikoli brzdit.

Desítky stránek můžeme zredukovat na jeden list

Jednou z reakcí na probíhající změny je metodologie lean startup Erica Riese. Podnikatele vede k tomu, aby nepsali rozsáhlé elaboráty o tom, jak to všechno (asi) bude vypadat, ale aby spíš ukázali, jaká je realita – rychle prototypovali, získávali zpětnou vazbu, reagovali na ni a mohli přinést skutečné výsledky namísto teoretických předpokladů. Na základě této metodologie vznikly díky týmu okolo Alexandera Osterwaldera nebo Ashi Mauryovi nástroje jako Business Model Canvas nebo Lean Canvas, které berou to dobré z tradičních business plánů, ale přitom umožňují lepší propojení s realitou a zrychlení celého procesu rozvoje podnikání. Podnikatele vedou k postupnému, ale přitom rychlému, a hlavně pravdivému poznání. Nutí je kriticky uvažovat a přemýšlet nad faktory potřebnými pro úspěch stejně jako nad riziky stojícími v cestě, ale nezatěžují je tím, co je prozatím za jejich myšlenkovým horizontem. Navíc autoři tyto nástroje postavili tak, aby podporovaly týmovou práci. A přestože prvotně vznikly ve světě startupů, tak jsou bez problémů využitelné i v rozvinutějších firmách.

Lean přístup každopádně není o tom, abychom zahodili znalosti a informace, které jsme promítali do business plánů – ono i za jednou vyplněnou stránkou se skrývá velké množství práce, má-li být připravena dobře. Lean nás jen vede k tomu, abychom informace sbírali a prezentovali efektivnějším způsobem. Obsah a podstata zůstávají velmi podobné, ale forma a proces se zásadně mění.

Business plán je mrtev! Ať žije business plán?

Zároveň zcela jistě nelze říct, že by byl tradiční business plán mrtvý. Mrtvý je jen pro některé účely. Pokud dělá firma celé myšlenkové cvičení strategického a operativního plánování sama pro sebe, tak může být třeba Business Model Canvas naprosto ideálním nástrojem. Když má ale dokument sloužit pro potřeby získání úvěrového financování od banky nebo pro kampaň na equity crowdfundingovém portálu, těžko se vyhnete sepsání klasického podnikatelského plánu. A pokud budete v kontaktu s investorem, tak se s požadavkem na jeho zaslání dost možná setkáte. Troufám si ale tvrdit, že jen málokterý investor tím opravdu myslí zaslání 30stránkového dokumentu – protože jen málokterý investor má čas takový dokument přečíst. Spíš bude čekat finanční plán v tabulce, možná executive summary shrnující to podstatné do rozsahu jedné či dvou stránek, anebo 10 až 15slidovou prezentaci stručně, ale výstižně popisující váš podnikatelský záměr.

Právě na případu jednání s investorem jde asi nejlépe ilustrovat to nejdůležitější na business plánech: Investor vám neposkytne peníze jen na základě krásného podnikatelského plánu. Na začátku jej sice musí zaujmout váš produkt či služba, trh, na kterém se pohybujete, nebo vaše ambice, rozhodovat se ale bude podle toho, jak dobře rozumíte svému businessu a jak přemýšlíte nad tím, co by se mohlo stát. Protože právě to dodá (anebo sebere) důvěryhodnost jakémukoli dokumentu, který mu předložíte. To vše se nejlépe ukáže při společné diskuzi – zaslané dokumenty vám k ní jen otevřou cestu.

Článek je součástí 4dílného seriálu na téma business plán. Druhý díl, který popíše význam plánování pro podnikání, si můžete přečíst tady.


Lukáš KonečnýLukáš Konečný je finančním ředitelem v Y Soft Ventures a expertem JIC. Přímo v Jihomoravském inovačním centru dříve působil jako business konzultant, kde podpořil desítky začínajících podnikatelů a startupů. Kromě toho se podílel na spuštění a provozu JIC VENTURES, společnosti poskytující klientům v programech JIC financování pomocí venture kapitálu. Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity a University of Huddersfield Business School, kde se věnoval výzkumu faktorů ovlivňujících úspěšnost začínajících firem při investičním jednání a vlivu vlastnické struktury na výkonnost firmy.

Vždy o krok před konkurencí.
Všechny novinky se k vám dostanou jako k prvním.