Jak na business plán #3: Vytvořte podnikatelský plán, který nebude jen cárem papíru

Autor: Lukáš Konečný

Důvodů, proč se pustit do tvorby business plánu, může být celá řada. Můžete si chtít srovnat myšlenky na začátku podnikání, při spuštění nového projektu nebo před zásadní změnou strategie. Může ho po vás chtít investor nebo banka. Nebo ho můžete potřebovat pro nastavení spolupráce se strategickým partnerem. Ať už je vaší motivací k sepsání plánu cokoli, vždy můžete vycházet ze stejných základů.

Podstatou každého plánu jsou totiž 3 základní body, které popisují, KDE právě jste, KAM se chcete dostat a JAK se tam dostanete. Jde o jakousi roadmapu, která popisuje vaši businessovou cestu a ukazuje, co a kdy budete dělat. Dobré business plány navíc pracují i s dimenzí PROČ – která vypovídá nejen o motivaci, ale i způsobu myšlení lidí, kteří stojí za podnikatelským záměrem nebo projektem.

Odpovězte si na otázky:

Kde právě jste?

Kam se chcete dostat?

Jak se tam dostanete?

Proč to chcete dělat?

6 základních otázek kvalitního business plánu

Zkusme se na chvíli vžít do role investora a zamyslet se nad tím, co ho asi zajímá nejvíc, když se setká s novým projektem. Podle čeho se rozhoduje, jestli bude investovat, a co by proto v business plánu rozhodně nemělo chybět.

1) Proč projekt vzniká a co od něj čekáte?

Určitě je třeba začít vysvětlením důvodů, proč projekt vzniká, jaký má smysl a jaké jsou jeho ambice – kde ho vidíte za pár let. Businessovou hantýrkou by se tomu dalo říct třeba mise, vize a strategické cíle. I v business plánech totiž platí přístup, který proslavil Simon Sinek: „Vždycky začínejte s proč“.

2) Kdo je zákazníkem a proč u něj projekt uspěje?

Zcela jistě by nemělo chybět, kdo je zákazníkem, jaké má potřeby a problémy a jaké mu má projekt nabídnout řešení. To by se dalo nazvat jako Value Proposition. Aniž byste dokázali vysvětlit, jakou hodnotu přinesete svým zákazníkům, se s podnikáním pohnete jen velmi těžko.

Diskuze o zákazníkovi a nabízeném řešení otevřou další dvě témata: kolik takových zákazníků je – tedy jaký má trh potenciál, a jaká existují alternativní řešení – kdo je přímou a nepřímou konkurencí. Má-li projekt zákazníky získat a překonat jiné hráče na trhu, tak musí být odlišný a lepší – je tedy třeba přemýšlet o konkurenční výhodě, která vychází z vašich klíčových kompetencí. A bez ohledu na to, jestli se projekt pouští do již obsazeného trhu nebo vytváří trh zcela nový, je nutné chápat, proč má právě nyní šanci uspět.

3) Jak na tom všem vyděláte?

Pokud má projekt fungovat dlouhodobě, musí být postaven kolem funkčního business modelu – je třeba vědět, jak bude hodnotu pro zákazníka vytvářet. O jaké aktivity půjde – je to vývoj a výzkum, výroba, prodej, marketing, péče o zákazníka? Jak bude všechno probíhat? Budete tyto aktivity zajišťovat interně, nebo outsourcovat? A jak se na tom vydělá – jakým způsobem se produkty nebo služby dostanou k zákazníkovi a jak budou zpoplatněny?

4) Co je třeba kdy udělat?

Na cestě k dlouhodobým cílům je třeba si nastavit střednědobé a krátkodobé milníky. Když si rozepíšete v čase jednotlivé aktivity, které vás k těmto cílům dovedou, získáte akční plán.

5) Kde na to všechno vezmete zdroje?

Akční plán se dá přeložit do finančního plánu, kde se ukáže, kdy budete za co utrácet a jaké bude projekt generovat příjmy. Z finančního plánu se dá odvodit, kolik peněz potřebujete na startu, ať už svých, nebo například od investora, a kolik by měl váš záměr vydělávat.

6) Kdo za projektem stojí?

Jestli se dá celému záměru a plánu věřit, to bude mimo jiné záviset i na tom, jací lidé za projektem stojí a jaké mají předpoklady, aby ho úspěšně zrealizovali. A nejde tu jen o vaše zkušenosti, znalosti a dovednosti, ale i motivaci, s kterou do podnikání vstupujete.

 

Pokud zvládnete odpovědět na všechny tyto otázky, tak už si investor určitě dokáže udělat o projektu ucelený obrázek a zvážit, jestli je projekt pro něj zajímavý. Odpovědi však nejsou důležité jen pro investora, ale pro kohokoli, kdo je v projektu zainteresován. Řečeno jinak: každý, kdo je do projektu zapojený, je v něm tak trochu investorem. Možná neinvestuje své peníze, ale minimálně svůj čas a energii – takže by si měl být schopný odpovědět na otázku, jestli to dává smysl. A odpověď nenajde nikde jinde než v business plánu.

Článek je součástí 4dílného seriálu na téma business plán:

  1. Je business plán v 21. století vůbec ještě relevantním dokumentem?
  2. Proč je důležité plánovat, i když neumíme předvídat budoucnost?
  3. Jak vytvořit podnikatelský plán, který nebude jen cárem papíru?
  4. V jaké podobě je nejlepší business plán zachytit?

Lukáš Konečný je finančním ředitelem v Y Soft Ventures a expertem JIC. Přímo v Jihomoravském inovačním centru dříve působil jako business konzultant, kde podpořil desítky začínajících podnikatelů a startupů. Kromě toho se podílel na spuštění a provozu JIC VENTURES, společnosti poskytující klientům v programech JIC financování pomocí venture kapitálu. Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity a University of Huddersfield Business School, kde se věnoval výzkumu faktorů ovlivňujících úspěšnost začínajících firem při investičním jednání a vlivu vlastnické struktury na výkonnost firmy.

Vždy o krok před konkurencí.
Všechny novinky se k vám dostanou jako k prvním.