Jak na business plán #2: Plány jsou ničím, plánování je vším
Věta v titulku je připisována Dwightu D. Eisenhowerovi, který ji údajně slýchal při službě v armádě. V proslovu, při kterém ji pronesl, rovnou vysvětlil, co tím myslel: Smyslem plánování není jen stanovit si svůj cíl, ale hlavně se připravit na nečekané události, které nás mohou potkat. Jenže takové události, už jen z definice slova „nečekané“, se zcela jistě stanou jinak a jindy, než si myslíme. To ale není důvod vyhodit všechny plány z okna a na plánování rezignovat, protože právě tento proces nás vede k tomu, abychom kriticky uvažovali nad problémy, s kterými se jednoho dne možná setkáme, a byli na ně připraveni.
Eisenhower sice vycházel ze zkušeností nabytých během působení v armádě, ale to, co tehdy platilo na válečných polích, dnes zcela jistě platí i při bitvách, které čekají každého podnikatele nebo manažera. Těžko si představit úspěšného business leadera, který by osud svůj a své firmy přenechal náhodě a nechtěl se připravit na to, co ho čeká.
Myšlenková rozcvička může pomoci poprat se s překážkami podnikatelské reality
S pomocí plánování si totiž můžeme srovnat úvahy o tom, kde se dnes nacházíme, kam se chceme dostat a jak se tam dá dojít. Nutí nás získat co nejvíce informací a poznat okolní prostředí, identifikovat kritické oblasti businessu, uvažovat ve scénářích, přemýšlet stylem „co když...?“ a na vše se dívat kriticky. Vede nás k tomu, abychom zaměřili své myšlenky a energii na to nejpodstatnější. Pomáhá nám hlídat konzistentnost, dává nám větší kontrolu a umožňuje nám rozhodovat se informovaně a jednat efektivně. A ukazuje, na kolik je náš záměr realistický a dlouhodobě udržitelný.
Pro ty, kteří na podnikání nejsou sami, má proces plánování a sdílení jeho výsledků ještě jednu zásadní přidanou hodnotu. Tím, jak se do něj v různých fázích zapojují i ostatní lidé, nám pomáhá komunikovat smysl celého záměru a strategii podnikání napříč týmem a sladit vnímání tak, aby každý člen týmu věděl nejen to, co má dělat, ale i co dělat nemá, a hlavně proč.
Business plán jako kompas pro celý tým
Sestavování plánu totiž není nic jiného než vytvoření mapy, podle které se v budoucnosti chceme pohybovat jako jednotlivec, tým nebo celá firma. Vychází se přitom z důvodů, proč se do podnikání nebo projektu pouštíme, ze situace, ve které se dnes nacházíme, a z ambic, které máme do budoucna. Podle takové mapy můžeme určit směr, kterým se vydat, a vědět nejen to, kudy jít, ale i kterým cestám se vyhýbat. Ukážou se v ní dílčí cíle, které nám dají vědět, jestli jsme na správné trase, a pomůže nám určit, co a kdy budeme potřebovat. Navíc díky plánu získáme nad celou situací nadhled, protože jednotlivé části uvidíme v kontextu celku.
Přestože jsem kritický k tomu, aby se výsledky plánování promítaly do business plánů v rozsahu několika desítek stran, tak věřím, že má smysl plán v nějaké podobě sepsat. Takový dokument totiž poslouží jako záznam v externí paměti celého týmu, který se dá sdílet mezi kolegy, a ke kterému se bude možné časem vrátit – aby se porovnal se skutečností, abychom viděli, v čem jsme se mýlili a mohli se z toho poučit, a aby se postupně revidoval a iteroval pro další použití. Vedle toho poslouží jako racionální protiklad emocím, které neodmyslitelně patří k businessovým úspěchům i selháním, během kterých nás to může táhnout mimo původně zamýšlenou cestu.
Když své plány promítnete do některé z existujících a ověřených vzorových struktur, kterých je k dispozici celá řada, budete mít jistotu, že jste na nic podstatného nezapomněli a že jste se zamysleli nad vším, co je třeba. Jaký formát zvolit – jestli třeba Business Model Canvas, jednostránkové executive summary, pitch deck, nebo přece jen tradiční podnikatelský plán – to už záleží jen na tom, pro jaký účel a komu je takový plán určen. Jeho podstata bude pořád stejná, je jen třeba najít médium, které dobře poslouží nejen autorovi, ale i adresátovi.
Cíle bez plánů jsou pouhým přáním
Někdy od začínajících i zkušenějších podnikatelů a manažerů slýchám námitku, že jakékoli sestavování plánů nemá smysl, protože přece už zítra bude všechno jinak, než jak to dnes vidíme. A když ne zítra, tak za týden, za měsíc, za rok… Že připravené projekce se stejně nenaplní. A v tom mají pravdu – realita nám skutečně jakýkoli plán rozbourá. O to tu ale nejde.
Podnikatelé a manažeři, kteří se rozhodli investovat svůj čas do kvalitní přípravy svých plánů, zpravidla dosahují lepších výsledků – což potvrzuje celá řada akademických i populárně naučných výzkumů. Jejich projekty jsou životaschopnější, dosahují lepší finanční výkonnosti, snadněji získávají financování od bank nebo investorů… Vsadil bych se, že většina z jejich plánů se nakonec od skutečnosti dost výrazně liší. Podstatné je ale to, že si poctivě prošli celým procesem plánování a byli tak lépe připraveni na to, co je čeká. Slovy pruského polního maršála Helmutha von Moltke staršího: „Žádný plán nepřežije první setkání s nepřítelem, přesto je důležité plánovat. Bez plánování si o neúspěch přímo říkáte.“
Článek je součástí 4dílného seriálu na téma business plán:
- Je business plán v 21. století vůbec ještě relevantním dokumentem?
- Proč je důležité plánovat, i když neumíme předvídat budoucnost?
- Jak vytvořit podnikatelský plán, který nebude jen cárem papíru?
- V jaké podobě je nejlepší business plán zachytit?
Lukáš Konečný je finančním ředitelem v Y Soft Ventures a expertem JIC. Přímo v Jihomoravském inovačním centru dříve působil jako business konzultant, kde podpořil desítky začínajících podnikatelů a startupů. Kromě toho se podílel na spuštění a provozu JIC VENTURES, společnosti poskytující klientům v programech JIC financování pomocí venture kapitálu. Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity a University of Huddersfield Business School, kde se věnoval výzkumu faktorů ovlivňujících úspěšnost začínajících firem při investičním jednání a vlivu vlastnické struktury na výkonnost firmy.