Globální výzvy s sebou nesou podnikatelské příležitosti

Udržitelná spotřeba, odolná infrastruktura, dostupnost vody, zdravý život – to jsou jen některé z takzvaných Cílů udržitelného rozvoje. Zástupci OSN jich v roce 2015 po třech letech diskuzí schválili sedmnáct. Od té doby se staly pevnou součástí mnoha vizí odpovědných firem a organizací. A JIC není výjimkou. V naší práci se aktivně věnujeme zejména čtyřem z nich – odpovědné výrobě a spotřebě, pitné vodě, dostupné a čisté energii a rovnosti mužů a žen.

Odpovědná výroba a spotřeba

V souvislosti s odpovědnou výrobou je nejčastěji skloňován pojem cirkulární ekonomiky. Mnohé firmy si uvědomují, že být úspěšný na neúspěšné planetě je krátkozraké. Přijímají svůj osobní závazek za stav planety. Vedle toho přemýšlejí zcela pragmaticky a ptají se: „Nakolik ovlivní globální změny moji výrobu a cílové trhy? Budu mít stále komu prodávat? Jak se podepíše uhlíkové zdanění na mé produkci?” Kvůli úbytku primárních surovin vnímají firmy rostoucí potřebu materiálové soběstačnosti, a proto začínají používat recykláty, využívat odpadní materiály pro výrobu a přicházejí s novými produkty a službami, které lidem nejen zlepšují život, ale mají i pozitivní dopad na okolí. Příklady takových firem můžete najít třeba v publikaci Cirkulární Česko 2, kterou jsme vydali ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a agenturou Direct People.

„Trh, který by pobíral tento typ podnikání, se úspěšně formuje a je velká pravděpodobnost, že rychle poroste a s ním porostou i firmy zaměřující se na produkty nebo služby spojené s udržitelným rozvojem,“ komentuje situaci náš seniorní konzultant Martin Dokoupil. Ten také mimo jiné působí ve společnosti Tierra Verde, která úspěšně funguje v oblasti ekologického fungování domácností. Nabízí mimo jiné přírodní alternativy plastových materiálů. Další seniorní konzultant Jan Zeman vnímá tržní potenciál podobně. „Podporování hodnot SDGs je ve firmách obecně vnímáno spíše jako náklad navíc. Z mé zkušenosti to ale vidím opačně. V těchto oblastech je obrovský prostor pro příležitosti, které mohou být pro mnoho podnikatelů cestou k růstu a inovacím. Už teď některé firmy tyto hodnoty naplňují a věřím, že jich bude přibývat,“ upřesňuje Zeman. Právě on je majitelem Biopekárny Zemanka, která pro výrobu sušenek a krekrů používá jen suroviny z kontrolovaného ekologického zemědělství.

Janova cesta k cirkulárním krekrům K tomu, aby se Jan Zeman stal úspěšným podnikatelem a majitelem Biopekárny Zemanka vedla překvapivě trnitá cesta. Podnikatelské neúspěchy pro něj ale byly životní školou. Nyní má před sebou další z výzev – cirkulární sušenku. Přečtěte si celý článek

Pitná voda

Mimo třídění odpadu, kompostování, používání ekologicky šetrných výrobků a úspor energií máme v budovách JIC nainstalované speciální šetřiče vody od našeho klienta – společnosti Watersavers. Sucho v Česku obecně je jednou z globálních výzev, kterým by se dalo čelit i novými podnikatelskými nápady. Jeden takový nápad měli před časem i Jan Labohý s Romanem Bohovičem, Jejich startup World from Space se zabývá mapováním a analýzou zeleně pomocí nejmodernějších vesmírných technologií. „Dovedeme mimo jiné určit suchem nejohroženější oblasti v celých krajích nebo vyčíslit dopady aktuálního sucha v přehřátých městech,” vysvětluje Jan Labohý z World from Space. S rozvojem firmě pomáhají i naši konzultanti. 

Dostupné a čisté energie 

Výrobou jedné kilowatt hodiny v České republice vznikne 444 gramů oxidu uhličitého. V porovnání s ostatními zeměmi nás to řadí někam k horšímu středu Evropské unie. Evropská politika, která svou legislativou a závazky reaguje na klimatické změny, otevírá obrovské možnosti v oblasti obnovitelných zdrojů. Jedním ze startupů, který výrazně vstoupil do hry, jsou pražští NanoEnergies. Jejich zelenou energii odebírá od loňského roku i JIC. „Tím, že se firma připojí k zelené elektřině, dává do světa jasný signál, že jí není osud životního prostředí lhostejný. Kromě odpovědného přístupu mohou také prodávat přebytky elektrické energie z vlastního solárního panelu. V některých případech dává proto zelená elektřina také ekonomický smysl," vysvětluje Stanislav Chvála, ředitel Nano Energies.

Právě energetika velmi úzce souvisí s aktivitami Paktu starostů a primátorů. K němu se město Brno připojilo v roce 2017. V roce 2020 jsme se podpisem memoranda aktivně připojili i my. Globální výzvy s sebou přinášejí obrovské podnikatelské příležitosti. Ruku v ruce s nimi přichází odpovědnost. A my chceme jít příkladem. A co konkrétně už máme v JICu za sebou? Odebíráme zelenou energii, máme za sebou přípravu energetické studie a pracujeme na realizaci doporučených opatření, které nám pomohou šetřit energií a vodou. Provozujeme hybridní auto a v areálu JICu připravujeme dobíječku pro elektromobily. Kromě toho spolupracujeme s INCIEN. Ten našim kolegům představil principy cirkulární ekonomiky a loňský rok jsme spolu s nimi a Direct People dokonce připravili publikaci Cirkulární Česko 2.

Petr Rokůsek, energetický revolucionář Ve světě energetického byznysu byste těžko hledali někoho, komu jeho jméno nic neříká. Jeho představy o fungování energetického trhu v blízké budoucnosti z něj dělají tak trochu bojovníka za „čistou elektrickou svobodu“. Přečtěte si celý článek

Rovnost mužů a žen 

V oblasti zaměstnání a podnikání naráží česká společnost na celou řadu nerovností mezi muži a ženami. Jeden z největších rozdílů spočívá v odměňování – takzvaný „gender pay gap“. Ten v současnosti činí asi 22 % na stejné nebo srovnatelné pozici. Přitom genderová rozmanitost a rovnocenné zapojení žen do podnikání s sebou nese pozitivní výsledky. Platová politika JICu je v tomto férová a výši finální odměny určují zkušenosti našich lidí a pozice jako taková, bez ohledu na to, zda ji vykonává žena nebo muž. V portfoliu našich klientek je hned několik úspěšných žen – například Zuzana Hloušková z Bambooliku nebo Nataša Foltánová z Tierra Verde.

Bamboolik – success story „Firemní hodnoty u nás byly od začátku na prvním místě. Šít pleny v České republice s férovým přístupem k zaměstnancům a odpovědným chováním vůči naší planetě pro nás byla samozřejmost. Bez toho bychom do podnikání nešli.“ Přečtěte si success story Bambooliku