Velvet Innovation: Technologie pro dobro světa

12. 10. 2021

Podle mezinárodní organizace Frost & Sullivan existuje osm klíčových faktorů, které vytvářejí tlak na růst. Jedním z nich jsou takzvané disruptivní technologie, tedy ty, které přinášejí radikální změnu a nahrazují tak technologie stávající. Odborníci z Frost & Sullivan definují také devět základních technologických klastrů, které sledují na globální úrovni. A jeden ze tří hlavních klastrů tvořila v posledním roce a půl udržitelnost a životní prostředí. O tom, jakou roli můžou hrát technologie na poli udržitelnosti mluvili řečníci konference Velvet Innovation. 

Každý rok vytváří Frost & Sullivan žebříček Top 50 Emerging Technologies. „Jedná se o 50 technologií s krátkodobým dopadem na čtyři roky a dále 18 technologií, které mají dlouhodobý dopad, deset a více let,“ vysvětluje Ankit A. Shukla z Frost & Sullivan, kteří v roce 2021 definovali tři top témata. Kromě zmiňované udržitelnosti a životního prostředí, to byla oblast energetiky a veřejných služeb a oblast chemického průmyslu a pokročilých materiálů. V oblasti udržitelnosti stojí podle Ankita A. Shukly za zmínku určitě takzvaný zelený vodík, v oblasti energie fotovoltaické panely na bázi perovskitů (minerál s obsahem titanu a vápníku) a v oblasti pokročilých materiálů 4D materiály. „Věřím, že když se na tento seznam podíváte optikou svého zaměření, určitě pochopíte, kde byste mohli sehrát klíčovou roli,“ upozorňuje Ankit A. Shukla. 

Při výrobě zeleného vodíku používají výrobci jen obnovitelné zdroje. Použít se dá v mnoha oblastech. O jeho velkém potenciálu (mimo jiné pro proces dekarbonizace) svědčí obrovské investice do vědy a výzkumu i tržní potenciál. „Jen v minulém roce bylo do výzkumu a vývoje zeleného vodíku investováno 1,5 bilionu amerických dolarů. Globální tržní potenciál je více než 40 bilionů amerických dolarů,“ vypočítává Ankit A. Shukla.  A patrná je také velmi silná patentová činnost, mezi lety 2018 a 2020 se v oblasti zeleného vodíku objevilo více než 6 tisíc patentů, Čína v tomto ohledu drží asi 45 % z nich. Podle Ankita A. Shukly je důležité, aby firmy ve vývoji nezastavila ekonomika. „Pokud přemýšlíte pohledem udržitelnosti, je to běh na dlouhou trať. Příležitosti ale existují. Záleží na tom, jak do této oblasti budete investovat vy sami a jak může výsledek takové investice podpořit vaše další cíle a vývoj,“ dodává Shukla. 

Jak na to? Korporáty & startupy, spojte se

Co do vývoje technologií přichází v úvahu dva typy hráčů. Jsou to velké korporace, které můžou investovat obrovské částky do vývoje a vytvářet špičkové technologie. Na tomto poli můžou malé startupy jen velmi těžko konkurovat. Podle řečníků konference je proto velmi důležitá spolupráce obou skupin. „Korporáty jsou obři, příliš pomalí, málo agilní. Startupy na druhé straně přinášejí inovace. Na nás korporacích je tedy změnit způsob spolupráce se startupy. A startupy na druhé straně musí hledat cesty, jak se naučit pracovat zase s námi ,“ vyzývá Petr Střelec, který vede technologické centrum v Brně sídlící společnosti Thermo Fisher Scientific. Zároveň připomíná, že v regionu už k takovým spolupracím dochází.

Svůj pohled na užší spolupráci startupů a korporací přidal také František Vašek, CEO firmy Nano Green, která působí na poli moderní energetiky. Nabízí software umožňující inovace v digitalizaci a chytré řízení energetické flexibility. Firma se snaží odstraňovat neefektivitu a snižovat energetickou náročnost. Připravuje se také na velkou proměnu energie, kdy by uhlí měly nahradit obnovitelné zdroje. „Budeme muset sladit výrobní a spotřební stranu. V této oblasti existuje mnoho příležitostí k chytrým kontrolním spotřebičům, generačním zdrojům a akumulátorům,“ upozorňuje František Vašek.

Stačí si představit velké sklady potravin s kompresory o stovkách kilowattů či megawattů, které tyto sklady ochlazují na velmi nízkou teplotu. „Pokud budou řízeny moudře, včetně plánu stěhování zboží dovnitř a ven, stále dokáží udržet hygienické standardy a teplotu, která je potřebná k ochraně zboží. A zároveň nabízet flexibilitu systému,“ vysvětluje František Vašek. Jako největší překážku přitom vidí zmiňovanou uzavřenost velkých korporátů. „Nechme velké společnosti, ať otevřou své brány a prozradí mechanismy fungování jejich průmyslu. Startupy pak můžou najít neefektivity a nevyužité kapacity a dodat smart nápady,“ navrhuje František Vašek.

Technologie nás pokřivila, technologie nás napraví

Další řečníci upozornili na fakt, že motivací pro intenzivní výzkum a inovace není jen zlepšení životního prostředí, ale také touha odolávat nemocem. A právě špičkové technologie i v tomto ohledu poměrně nedávno sehrály klíčovou roli. „Vidění atomové struktury spike-proteinu na koronaviru pomohlo vědcům porozumět tomu, jak ho napadnout – a jak vystavět vakcínu. Nevím, jestli to víte, ale zabralo to asi tři týdny,“ připomíná Petr Střelec. V případě technologií by podle něj mohlo platit pravidlo „čím ses zkazil, tím se naprav“. „Můj optimistický pohled je takový, že technologie, které naše životy v minulosti pokřivily, nám pomůžou naši planetu zase očistit,“dodává Střelec.

Přímo v regionu působí ještě druhá společnost, která vyvíjí elektronové mikroskopy. Je to Tescan Orsay. „Než se technologie dovyvinou do požadované kvality, než budou dostatečně rozšířené, bude to drahé. A to je výzva pro zodpovědné politiky, aby takové technologie podporovali z veřejných prostředků,“ říká Jaroslav Klíma, CEO a zakladatel společnosti Tescan Orsay. Petr Střelec ho doplňuje s tím, že jako výrobci elektronových mikroskopů jsou jen zprostředkovatelem pokroku. „Díváme se do atomů. Pokud známe atomovou strukturu, můžeme měnit materiály, manipulovat s nimi, vyvinout lehčí letadla. Věřím, že nano-technologie nám pomůžou a vyřeší naše problémy,“ říká Petr Střelec.

Podle něj budou doktoři právě díky nanotechnologiím umět vyléčit nemoci, které zatím označujeme jako nevyléčitelné – například Parkinsona. Nanotechnologie jsou považovány za jedny z hlavních technologií 21. století. Využití najdou nejen v lékařství, ale ve všech možných oborech, kde podpoří udržitelnost. Důležitou roli budou hrát například v obalovém průmyslu. „Pokud zabalený produkt změní svoji vlastnost, například jablko začne hnít, obal změní barvu,“ vysvětluje viceprezident Customer Success TechVision z Frost & Sullivan.

Podle Ankita A. Shukly z Frost & Sullivan se investice do udržitelnosti vyplatí, i když se jedná o běh na dlouhou trať

Velká ryba vs. rodinný podnik

Velká ryba sní malou rybu – téma, nad kterým se řečníci konference v souvislosti spolupráce startupů a korporací také zastavili. Podle Jaroslava Klímy jsou možnosti pro startupy v rámci vývoje různé. Velké projekty (jako třeba zmiňovaný zelený vodík) si podle něj žádají astronomické rozpočty, na které startupy nikdy nemůžou dosáhnout. „Momentálně vidím trend, že se zakladatelé startupů snaží vyzdvihnout kapitál, dosáhnout co nejvyšší podíl na trhu, a pak společnost prodají velké korporaci,“ říká Jaroslav Klíma. Ankit A. Shukla to vnímá jako přirozené pravidlo trhu. „V posledních letech jsem ale zaznamenal větší respekt v momentu, kdy je proces prodeje už v běhu. Je cítit opravdový obdiv velkých korporací před hodnotou a agilitou, které startupy přinášejí,“ upozorňuje Ankit A. Shukla. František Vašek dodává, že naopak oba světy můžou žít šťastně vedle sebe. „Hodně věcí velké společnosti přehlížejí, protože jsou moc velké. A je to právě role startupů, aby tyto miniaturní příležitosti viděly a angažovaly se v byznysu o stovkách tisíc nebo milionech českých korun, který je pro korporáty příliš malý,“ dodává František Vašek.

Petr Střelec nabízí ještě jednu možnost. „Co kdybyste zkusili startup vystavět jako rodinný podnik? Co kdyby vaše exitová strategie nebyla ho prodat, ale nechat růst dál?“ ptá se publika. Jedním dechem dodává, že proces předání firmy další generaci je velmi obtížný. Přesto vidí v takovém přístupu hodnotu. Podle Jaroslava Klímy záleží na branži. „V naší high-tech branži nemůžeme stagnovat. Buď rostete nebo padáte dolů. Pokud chceme růst i dál, musíme se stát mnohem silnější. To je realita. I můj sen vytvořit český Siemens je bohužel pryč,“ dodává s úsměvem Jaroslav Klíma. „Existuje mnoho důvodů pro optimismus, je k dispozici mnoho peněz pro startupy, které hledají cash. Buďte smart, buďte vytrvalí v pitchingu. A vy, velké organizace, vězte, že je kolem vás mnoho startupů,“ uzavírá Ankit A. Shukla.


Nejnovější
Trendy a témata

Ekonomika po pandemii? V něčem silnější a připravena na boj s klimatem

20. 10. 2021

Jak dopadá pandemie koronaviru na vnímání udržitelných trendů ve společnosti? Podle řečníků konference Velvet Innovation jsou vibrace posledních pár měsíců jiné. Zatímco dříve o ní firmy jen mluvily, teď už se stává opravdovou součástí jejich strategií. Přečtěte si, co k tomu zaznělo z úst Jiřího Hlavenky, Petera Drölla, Cyrila Klepka nebo Alice Machová.

Nejnovější
Příběhy úspěšných firem

Drillbone: Ortoped z Brna vymyslel novou pomůcku pro operace

4. 10. 2021

Vývoj inovativních produktů není pouze doménou strojařských inženýrů či rozených podnikatelů. V každém oboru…

Nejčtenější

Lucie Brešová: Od letenek k virtuální realitě „do kapsy“

30. 5. 2021

Je jednou z nejvýraznějších českých manažerských tváří. Lucie Brešová stála u zrodu nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi.com. Dnes stojí na startu znovu – tentokrát na palubě start-upu Pocket Virtuality a jejich produktu budoucnosti.

Zpět na Trendy a témata