Lucie Brešová: Od letenek k virtuální realitě „do kapsy“

Je jednou z nejvýraznějších českých manažerských tváří. Lucie Brešová stála u zrodu nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi.com. Pod jejím vedením firma narostla na dva tisíce zaměstnanců a k téměř dvacetimiliardovému obratu. Dnes stojí na startu znovu – tentokrát na palubě start-upu Pocket Virtuality a jejich produktu budoucnosti. 

Jaké emoce se vám vybaví jako první, když slyšíte „Kiwi.com“?

Dobrodružství. Obrovské dobrodružství, i když je pravda, že mám ty čtyři roky dost rozmazané. Zpětně se mi ani nechce věřit, kolik jsme toho za tak krátkou dobu dokázali. Když jsem přišla do Kiwi, bylo nás asi deset, když jsem odcházela, měla firma asi dva tisíce zaměstnanců a samozřejmě úplně jiné fungování. Za svůj velký úspěch považuju dosáhnutí stavu, kdy mě firma přestala potřebovat. Kdy zaměstnanci nepotřebovali autoritativní vedení za ručičku a firemní vizi dokázali realizovat sami.

Odešla jste na mateřskou dovolenou, ale na mateřské jste úplně nebyla, dál jste pracovala se start-upy formou mentoringu a poradenství v oblasti rozvoje. Také jste investovala do soukromé mateřské školky, jak to souvisí s vaším zaměřením na technologie?

Vlastně hodně. Snažíme se dívat na to, jak lze děti připravit na dospělý život v horizontu patnácti, dvaceti, třiceti let. Technologie, které jsou dnes v zárodku – umělá inteligence, autonomní stroje – se budou dál překotně rozvíjet. Naše děti budou žít v jiném světě, než žijeme dnes. Považuju za důležité, aby uměly komunikovat se stroji, říkat jim, co od nich potřebují a ovládat je – a zároveň, aby se tím nenechaly semlet. To jsou aspekty, na které se snažíme v rámci školky zaměřovat. Není to tedy o tom, že by si děti hrály s tablety. Snažíme se je naučit základům algoritmického přemýšlení a komunikace se stroji. Učit je, že jsou to nástroje, nejen pasivní zábava typu videohry nebo YouTube. 

Zmiňujeme technologie, protože jste jim teď sama daleko blíž. Od loňského roku pracujete jako manažerka ve firmě Pocket Virtuality, jak vnímáte svůj přechod od letenek k virtuální realitě?

Pro mě je to pozitivní v mnoha směrech. Kiwi byl skvělý příběh, výborná myšlenka, kterou se podařilo zrealizovat navzdory tomu, že nám moc lidí říkalo: tohle nemůže fungovat. U Pocket Virtuality se mi líbí právě sofistikovanost technologie. Je to o mnoho levelů výš než jen kombinování dat z různých zdrojů a práce s databází. Úspěch v Kiwi byl postavený na byznys modelu a dokonalosti exekutivy. Pocket Virtuality je o vývoji vlastní technologie, která je hodně napřed oproti tomu, co na trhu existuje. Je to tedy víc deep tech a to mě hodně baví.

„Pocket Virtuality je o vývoji vlastní technologie, která je hodně napřed oproti tomu, co na trhu existuje. Je to tedy víc deep tech a to mě hodně baví," říká Lucie Brešová

 

Vyvíjíte produkt B2B, určený pro industriální využití, vnímáte rozdíl oproti „kiwiovskému“ systému B2C?

Ano. Svět B2B je pro mě relativně nový, z hlediska řízení to má ale obrovský půvab v tom, že není tak zběsile rychlý, jako svět B2C. V Kiwi jsme samozřejmě oslovovali nejdřív desítky, pak stovky, pak dokonce tisíce zákazníků. Když se něco pokazilo, museli jsme to řešit okamžitě. A když jednáte se statisíci individuí, je to mnohem víc exponované, než když máte pár – i když velkých a důležitých – korporátních partnerů.

Pro vás osobně tedy asi velká změna, že?

Když přicházíte ze start-upu, jste zvyklá, že se věci dějí hned. V Kiwi jsme produkt byli schopni iterovat na okamžité bázi. V korporátu není měsíc žádná velká míra, což je pro mě místy frustrující. Reakce zákazníků je pomalejší, ale dá se u toho díky tomu žít i relativně normálním tempem – momentálně i s malým miminkem.

Mají ty dva světy pro vás i něco společného?

Takový ten začátek, ta živelnost start-upu v začátku. Moment, kdy firma vypouští do světa nový produkt, je to ještě malý tým, který nemá nějakou formalizovanou hierarchii. To je vlastně to, co mě nejvíc bavilo na Kiwi, i proto jsem byla ráda, že firma přestala potřebovat moje vedení, když už byla firma velká. Tady jsem zpátky na začátku, kde se všechno učíme a vše vytváříme zase od nuly. Učíme se, jak dostat produkt ven, jak pracovat se zákazníkem.

Pomocí brýlí se může odborník propojit s technikem a pomoci mu s kontrolou či přenastavením stroje stejně kvalitně, jako by byl přímo vedle něj

 

Digitální dvojčata: produkt bezpečné budoucnosti

Používáte technologie augmentované a virtuální reality, které byly „doma“ hlavně v prostředí videoherního průmyslu. Jak konkrétně je užíváte prakticky?

Představte si, že potřebujete ve výrobě aut přenastavit linku či zkontrolovat stroj. Běžně to funguje tak, že máte v ruce nějaký výkres nebo digitální podklady, koukáte střídavě do nich a na stroj, pravděpodobně párkrát uděláte chybu, protože je náročné se zorientovat. Kdežto s použitím AR brýlí, které vytvoří 3D sken stroje, se vám zobrazí i augmentovaná realita. Ta vám pak řekne, kde co máte přenastavit nebo zkontrolovat. I méně technicky zdatný člověk tak dokáže obsloužit poměrně sofistikovaný stroj.

A pak je tu ještě možnost vzdálené spolupráce. Chápu to správně, že se jedná o nějakou pokročilejší formu komunikace přes videohovor? 

V podstatě ano. Nějaký odborník se virtuálně teleportuje vedle technika a společně oba vidí daný stroj ve virtuální realitě. Odborník může technikovi pomoci s navigací nebo kontrolou na dálku jen přes virtuální realitu, aniž by kvůli tomu musel letět z jiné země. 

V době covidové je to je skoro produkt snů, že?

Rozhodně může přinést obrovské zjednodušení komunikace a spolupráce a ušetřit zásadně čas i zdroje. Lidé v provozu pak nadělají méně chyb, jsou výkonnější, méně nákladní. Odborníci už nemusejí létat přes půl světa a kontrolovat nějaké strojní nastavení.

Vy pomocí stejné technologie vytváříte takzvané digitální dvojče, tedy virtuální kopii prostředí, ve kterém se technici můžou předem zaškolit a naučit se celý proces bezpečně.

Bezpečnost je rozhodně jedna z hlavních přidaných hodnot. Naším pilotním projektem byla kontrola strojů v jaderné elektrárně. Do tohoto prostředí je komplikovaný přístup, samozřejmě z bezpečnostních důvodů a i z důvodů radiace. Pravidelná údržba musí být realizovaná opravdu rychle. A aby se technik lépe připravil a věděl, co má všechno zkontrolovat, může si celý proces natrénovat v prostředí virtuální reality tak, jak byla zachycená a naskenovaná při poslední návštěvě. Do prostor elektrárny navíc může jít jen menší počet lidí, kteří jsou vybavení technologií. Provedou sken a v rámci něj pak spolupracují s dalšími pracovníky, kteří ani nemusí být fyzicky přítomni. Přesto dokážou plnohodnotně spolupracovat v rámci virtuální reality.

„Hračičky“ povýšené do praktického využití

Část vašeho týmu pochází z vývojářské společnosti Bohemia Interactive, konkrétně váš zakladatel Jan Hovora byl jedním ze spoluzakladatelů tohoto herního studia. Byl to ten základ pro váš produkt?

V herním průmyslu jde také o schopnost zpracování vizuálních dat na nějakém výpočetním prostoru. V té době to byla technologicky pokročilá záležitost. Se zlepšováním techniky jde postupně tato oblast hodně dopředu. Zpracování augmentované a virtuální reality je tedy další, navazující krok. Sbíráte větší množství dat, přidáváte k nim hloubku, schopnost vytvořit 3D model a možnost spolupráce ve 3D. Všechno je to o tom, jak rychle dokážete data zpracovat, aby byla dostatečně vizuálně věrohodná, kvalitně zobrazovala realitu a rychle pracovala na dálku s dalšími lidmi.

Zdá se, že jste přímo u zrodu produktu budoucnosti, co vás na tom novém světě nejvíc fascinuje?

Start-upy mají velkou sílu překlápět technologie do běžného života. Nejvíc se mi líbí, že původní technologii z kreativního průmyslu povyšujeme a zavádíme do praktického využití. Technologie samozřejmě ještě nejsou 100% dokonalé, takže se postupně dostáváme k tomu, že se nějaká vize mění ve funkční produkt. Nejdříve v hračičku pro technofily, časem pak v předmět každodenního využití.

V Pocket Virtuality působí Lucie Brešová od roku 2020 na pozici COO

 

Nebavíme se přitom vůbec o vzdálené budoucnosti, vy už jste letos spustili prodej prvního produktu Fata Morgana Starter Kit, jak moc je uživatelsky náročný? 

Název Starter Kit neboli startovací balíček jsme zvolili proto, že umožňuje firmám velmi jednoduše začít využívat benefity augmentované a virtuální reality v technickém prostředí. Je to takový kufr, který kromě našeho softwaru obsahuje i Microsoft HoloLens, momentálně nejlepší brýle pro augmentovanou realitu na trhu. Technik jen otevře kufr, nasadí brýle a může začít pracovat. Nepotřebujete tedy žádnou složitou implementaci nebo zapojování do stávajících systémů. Oproti jiným dokážeme velmi rychle vytvořit sken a v reálném čase ve 3D spolupracovat na dálku. Jiná řešení umožňují vytváření 3D skenů s větší přesností, ale nenabízí možnost spolupráce v reálném čase. Následné zpracování dat je pak také velmi sofistikované a už na to potřebujete mnohem odbornější práci.

Na webu máte jednotlivé projekty v oblastech, kde už máte odzkoušené jeho využití – od leteckého průmyslu, přes zdravotnictví či stavebnictví. Ve které z těchto oblastí se ale zrodila myšlenka vytvořit Fata Morganu?

Původní myšlenku, která stála u zrodu našeho projektu, před lety spustilo zemětřesení v Itálii. Tehdy byl poměrně velký problém koordinovat jednotky záchranářů. Proto našeho zakladatele, který u neštěstí byl, napadlo vytvořit nástroj, díky kterému by se lidé z řídícího centra dokázali teleportovat přímo k záchranářům. Jednotky v terénu tedy vytvářejí pomocí brýlí 3D sken, který v řídícím centru v reálném čase vidí vedoucí celé operace.

To jsou případy, kdy tedy může vaše technologie hodně pomáhat. Jak predikujete jejich vývoj pro oblast běžného použití, budeme mít takové „hračičky“ jednou i doma?

Hodně záleží na technologii hardwaru, kdy bude dostatečně levný a dostupný. Uspořádat večeři s babičkou ve 3D na dálku je zatím pro srovnání asi jako jít s kanónem na komára. V tuto chvíli jsou i ty brýle poměrně drahé. Zhruba za třicet let si ale dokážu představit, že to bude běžná technologie – tak jako před třiceti lety začínaly kufry na volání à la mobil a nikdo si nedovedl představit, jak běžné to bude dnes.