Ačkoliv při finančním řízení používáme jednu terminologii, dost se liší podle velikosti firmy. Zatímco v korporátu jsou termíny jako budgeting, forecasting nebo cashflow spojeny s poměrně robustními modely a procesy, pro startupy to nemusí být takové peklo. Pojďme si je nejdříve definovat.
Budgeting neboli tvorba rozpočtu je plán typicky na měsíční bázi – kolik plánuji nebo očekávám, že utržím nebo utratím. Pro úplné začátečníky bych doporučoval dívat se na budget jako na očekávané příjmy a výdaje na účtu. Čím větší a „zralejší“ je firma, tím více bych se přibližoval struktuře dle účetnictví a zakomponoval faktory jako časové rozlišení či investice.
U forecastingu neboli predikce jde o průběžnou aktualizaci budgetu a je potřeba v případě, kdy mi vznikají velké odchylky v aktuálních výsledcích oproti budgetu, který tím pádem ztrácí význam a je potřeba jej upravit a zpřesnit.
Cashflow, tedy tok peněz, je jakýsi krevní oběh startupu ve smyslu, kolik peněz skutečně přiteče na účet a kolik z účtu odejde.
Startupové finance nejsou korporát. Klíčová je rychlá reakce
U startupů je při finančním řízení klíčová jedna věc, a to je schopnost reakce. Většinou je příliš pozdě a nápravy jsou zbytečně nákladné. Často se modelují extrémně pozitivní trendy a úspěchy, ale málokdo je připraven na chyby a zklamání.
Co je tedy dobré vědět a na co by měl být startup připraven?
- Měl bych mít po ruce někoho se znalostí financí, koho se můžu zeptat a konzultovat s ním – často si jako zakladatel něco myslím a pak mi přijde od účetní výkaz a ten tomu naprosto neodpovídá. Nevědět proč, je základní chyba.
- Cash je král – je dobré vědět nebo rozumět tomu, na jak dlouho dokážu projekt financovat v nejhorší variantě. Tak, abych mohl včas reagovat, pokud jsem něco nákladově přepálil nebo se mi tržby nevyvíjejí, jak potřebuji.
- Mít představu, jak budu reagovat v případě, že se firmě nebude dařit. Už od začátku je proto dobré držet fixní náklady co nejníž a nastavit je tak, aby se daly pružně řídit – například volit krátkodobý nebo sdílený pronájem kanceláří a pečlivě zvažovat, kdy spolupracovat s freelancery a kdy nabírat zaměstnance, u nichž je ukončení pracovního poměru složitější.
I když founder není finanční expert, měl by pracovat se scénáři, ne jedním budgetem. Lepší je mít od začátku alespoň tři scénáře vývoje a znát rizika, která z nich plynou. Zároveň bych měl rozumět základům podnikových financí, abych si dokázal budget sestavit nebo alespoň zkontrolovat – patří sem třeba odvody za zaměstnance, daňové a nedaňové náklady nebo DPH. Stejně důležité je vědět, na jak dlouho má firma kapitál, kolik stojí její výroba a co je jejím klíčovým výdělečným produktem nebo službou.
Cashflow pod kontrolou: co sledovat a jakým chybám se vyhnout?
U malých firem a startupů se v praxi nejčastěji setkávám s několika chybami. Tou první je přílišný optimismus, zejména v odhadech tržeb a obchodních výsledků, často bez jakéhokoli záložního plánu. Chybou také je, když founder sleduje finanční data jen jednou za měsíc, typicky ve chvíli, kdy se podává DPH.
Průběžně sice sleduje různé statistiky a trendy, například z Googlu nebo Seznamu, ale nemá jasno v tom, jak se tyto ukazatele promítají do příjmů nebo jak je budou generovat do budoucna.
Founder by měl každý týden/měsíc sledovat tyto ukazatele:
- nějakou formu cashflow (buď nějaký kalkulovaný model, nebo klasiku: cash zůstatek + pohledávky + závazky)
- aktuální výsledky vs. plán
- v případě, že čerpám úvěr, tak i makrodata nebo alespoň vývoj úrokových sazeb, na které mám vázaný úvěr
- v případě, že mám investora, měl bych rozumět jeho pohledu a základním parametrům. Je dobré si předem ujasnit, nad čím se potkáváte a co chce sledovat. Typicky jde o:
- EBITDA, marže (hrubá marže, jednotková marže), trendy růstu tržeb
- Churn/Retention rate a ARR
- v případě investice do vývoje plnění roadmapy v „čase a penězích“
Od varovných signálů k řízení rizik
To, že founder nemá finance pod kontrolou, se pozná ve chvíli, kdy se rozhoduje spíš podle pocitu než podle dat. Na otázky investorů nedokáže odpovídat na základě konkrétních čísel. Bývá také překvapený, jaké výdaje má firma hradit, a ptá se: Co je to za fakturu? Zase odvody? DPH? Jaké zálohy na daň? Nerozumí tomu, proč má firma na účtu právě takový zůstatek cashe.
Varovným signálem je i situace, kdy si founder sice kdysi připravil plán, ale už se k němu nevrací – buď proto, že je neaktuální, nebo protože řeší jiné problémy. Konečná fáze pak často vypadá tak, že firma začne odkládat platby se slovy: „Tyto faktury teď hradit nebudeme.“
Co se týká identifikace finančních rizik, záleží, v jaké fázi můj startup je – zda teprve investuji do vývoje, nebo zda už mám hotový produkt/službu a prodávám. Zjednodušeně se pak více zaměřuji buď na investice a náklady, nebo naopak na příjmy a zákazníky. Podle toho je potřeba identifikovat a stanovit si základní KPIs a parametry, které sleduji. A ty aktualizovat.
Jak predikovat budoucí cashflow?
- Zjednodušte si to. Predikce cashflow stojí čas a nikdy nebude stoprocentně přesná. Nemá proto smysl vytvářet zbytečně složité modely.
- Excel bohatě stačí. I jednoduchý nástroj vám může dobře posloužit, pokud s ním pracujete průběžně a dává vám přehled.
- Zkraťte intervaly forecastu. Čím delší období predikujete, tím větší bývají odchylky a tím větší je i zklamání z nepřesného odhadu.
- Vyhodnocujte minulost. Pokud cashflow sledujete třeba na týdenní bázi, porovnávejte odhad s realitou. Když pochopíte, proč jste se minule netrefili, bude váš další odhad přesnější.
Moje praktická rada na závěr zní: Soustřeďte se na stabilní příjmy a cashflow. Čím dříve vám budou fungovat, tím dříve máte po starostech. Z vlastní podnikatelské zkušenosti vím, jak riskantní je být závislý na několika málo odběratelích a mít slabou vyjednávací pozici při vymáhání pohledávek. Když se k tomu přidal covid a nervozita na trhu, bylo rozhodnuto.
