Více prostoru pro kreativce. Město Brno a Jihomoravský kraj chystají změnu
12. 2. 2019

Více prostoru pro kreativce. Město Brno a Jihomoravský kraj chystají změnu

Ať už jste pravidelným návštěvníkem koncertů nebo si jednou za čas rádi zajdete do kina, určitě uznáte, že kultura je důležitá. Bez ní by totiž život byla nuda. Brněnský kulturní program je natolik bohatý, že si z něj může vybrat každý. Město vyniká v hudbě, architektuře a divadelní nabídce a pořádá celoročně zajímavé akce. Z pohledu umělců a profesionálů z kreativních odvětví však ve městě chybí infrastruktura pro tvorbu včetně ateliérů a míst, kde by se kreativní lidé mohli sdružovat.

„Brno má svůj půvab. Díky klidnému tempu může kreativním lidem nabídnout dobrou soustředěnost na práci a prostor pro experiment,“ popisuje charakter města manažerka v kreativních odvětvích Zdeňka Kujová. V roce 2013-2014 se podílela na studii proveditelnosti Kreativního centra Brno a měla tak šanci nahlédnout do různých kreativních odvětví.

Brno - město hudby, architektury a herního průmyslu

Brno vyniká hlavně svou hudební scénou, za kterou v roce 2017 získalo ocenění Kreativní město UNESCO v oblasti hudby. Konají se zde festivaly všech možných žánrů – od alternativního rocku přes jazz po vážnou a soudobou hudbu.

Velice význačná je pro město také architektonická tvorba s tradicí od doby funkcionalismu. Kromě řady zajímavých nových studií (Chybík + Krištof a KOGAA), která získala ohlas v zahraničí, studia zpřístupňují design a architekturu veřejnosti skrze festival Brno Design Days.

Brno se pyšní i silnou pozicí v herním průmyslu. Najdeme zde významné herní vývojářské firmy Hangar 13, MADFINGER Games a Fineway Studios, pobočky dvou zahraničních firem Wargaming a GIANTS Software a také mezinárodní konferenci herních vývojářů Game Access.

Nedostatek společných prostorů pro kreativce

I přes vysokou koncentraci kreativních lidí v Brně není místo, kde by se sdružovali lidé napříč různými odvětvími. „Dříve byla místem setkávání umělců budova Vlněna a hodně schovaných ateliérů je na Cejlu. Ale obecně se dá říct, že kreativci jsou všude možně,“ vysvětluje Kujová. 

Příkladem je Fórum pro architekturu a média, které k sobě přitahuje architekty, lidi z médií a tvůrce alternativní hudby a pořádá pro ně kulturní akce v kavárně Praha. Architekti a designéři se potkávají mimo jiné i v prostoru The Distillery.

Zatímco města Berlín a Drážďany poskytují umělcům ateliéry zdarma nebo jenom za nízkou cenu, aby si je udržela, v Brně nic takového nefunguje. Kromě mladých umělců, kteří na zaplacení drahých pracovních a bytových nájmů nemají dostatek prostředků, opouštějí Brno také uznávaní umělci, kteří chtějí uspět ve větších městech.

Kreativní centrum Brno

Jedním z možných řešení, jak kreativní průmysly v Brně podpořit, je zbudovat centrum, které by rozvíjelo tvořivý potenciál talentovaných lidí. Brněnský magistrát si proto nechal vypracovat studii proveditelnosti a pro prostor byla vytipována budova staré káznice v ulici Bratislavská.

Kreativní centrum Brno by mělo plnit hned několik funkcí – měl by zde být inkubátor pro začínající podnikatele v kreativních odvětvích, prostory pro umělce včetně nájemních ateliérů, zkušeben a dílen a káznice by měla sloužit také jako místo brněnského kulturního dění. Přirozeně tak vznikne propojení mezi umělci a kreativci, ale vznikne lepší přehled i pro firemní nebo veřejný sektor v tom, co jim můžou profesionálové nabídnout za kreativní služby.

Na jaře 2018 vyhrál Atelier KAVA architektonickou soutěž a podle jeho návrhu se bude rekonstrukce realizovat. KAVA nyní zpracovává stavební projekt, se kterým bude město žádat o evropské dotace. Na otevření centra si však budeme muset ještě několik let počkat.

Kreativní průmysl

Označení kreativní průmysl v sobě zahrnuje všechna ekonomická odvětví, která staví na kreativitě, dovednostech nebo talentu jednotlivce. Mezi základní oblasti kreativního průmyslu patří film, hudba, móda, architektura a všechny druhy designu – od grafického, přes herní po produktový a průmyslový design.

Kreativní hub na Údolní

„Věděli jsme, že k rekonstrukci káznice dojde až za dlouho, a proto jsme navrhli, aby se otevřela část kreativního centra na nějakém jiném menším místě,“ říká Kujová. Poté, co se Fakulta výtvarných umění VUT odstěhovala z budovy na Údolní, se dohodlo JIC s univerzitou, městem a krajem, že na tomto místě vznikne pilotní projekt pro kreativní centrum – takzvaný kreativní hub, což v září schválilo VUT, kraj i město. Objekt by měl nejprve projít opravou a být otevřen v roce 2020.

Kreativní vouchery

Kromě podpory samotných kreativních lidí se snaží město vyjít vstříc i firmám. Vytvořilo pro ně program Kreativní vouchery, jehož cílem je propojit inovativní firmy z Jihomoravského kraje s kreativními studii a jednotlivci a pomocí příspěvků jim umožnit využít služeb šikovných vývojářů, designérů, grafiků, fotografů, kameramanů, marketingových odborníků a copywriterů.

„Máme za sebou tři ročníky a už z prvního ročníku víme, že spolupráce prospívá oběma stranám. Přes 70 % firem začalo vnímat kreativce pozitivněji a nyní ví, jaký mají kreativní průmysly dopad na jejich byznys. To je pro mě naplnění cíle programu,“ říká Kujová, která projekt řídí v JIC od října.


Firmy se mohou do projektu Kreativní Vouchery Brno hlásit do 19. února.

 

Zdeňka Kujová vystudovala divadelní a kulturní management na JAMU v Brně a na Fachhochschule Potsdam. Je spoluzakladatelkou Divadla Feste, produkovala řadu divadelních inscenací, výstav a festivalů a podílela se na projektech nového cirkusu s prof. Ctiborem Turbou. Má zkušenosti z filmových a televizních projektů pro ČT Brno a GNOMON  Production. Po návratu ze stáže v lipském kreativním a uměleckém centru Baumwollspinnerei vypracovala pro Magistrát města Brna komplexní studii proveditelnosti pro projekt Kreativní centrum Brno. Nyní pracuje na Kreativním hubu v JIC . Jejím zájmem je rozvíjet Brno jako kreativní město.