Maria Vassilakou: Přerod města ve smart city nemusí trvat dlouhá léta
Inspirativní, energická a podporující. Taková je Maria Vassilakou. Jako bývalá místostarostka Vídně dopomohla rakouské metropoli ke statusu „smart city“, jednomu z neoceňovanějších na celém světě. Maria sdílí své zkušenosti a know-how a podporuje další města a organizace na jejich „smart“ cestě. Ve čtvrtek 9. září bude jedním z čestných hostů konference Velvet Innovation v Brně.
Maria pochází z Řecka. Když přišla před téměř 35 lety do Vídně, viděla před sebou stagnující město se stárnoucí populací. Střih. Rok 2021: jedné třetině obyvatel Vídně je pod třicet. Je to město atraktivní pro mladé lidi. A jsou to právě mladí lidé, kteří jsou motorem pro další rozvoj města. „Mladí lidé jsou jedno z nejdůležitějších aktiv, které ve Vídni máme. Jedná se o obrovské množství kreativních lidí, plných talentu, kteří zakládají startupy a produkují smart technologie zítřka,“ raduje se Maria Vassilakou.
Společenská angažovanost jako srdce smart city strategie
Technologie. Pro budování chytrých měst jsou – i podle Marie – velmi důležité. Ne však nejdůležitější. V centru dění by podle ní měli stát lidé. Motorem celé strategie je zapojení společnosti. „Mnoho měst má smart city strategii hnanou technologiemi. Některá města zahrnují i sociální aspekty. Ale je to jen Vídeň, která kombinuje kvalitu života obyvatel s ekologickými aspekty, technikou, technologií a inovacemi,“ zamýšlí se Maria, když odpovídá na otázku, v čem je Vídeň tak unikátní. Městský plán zní celkem jednoduše: všem obyvatelům rakouské metropole zajistit maximální kvalitu života díky použití inovací a chytrých technologií a s co nejnižší spotřebou zdrojů. Sympatické je, že líbivé fráze nezůstaly jen na hlavičkovém papíře vídeňského magistrátu. Plánu se podařilo v relativně krátkém čase vdechnout život. Průzkum kvality života od společnosti Mercer označuje Vídeň od roku 2009 za nejlepší místo k žití na celém světě.
Inspirace pro další města: 3x smart v každodenním životě
Na otázku, jak jako Vídeňan/-ka pocítím status „smart“ na vlastní kůži, by mohla Maria odpovídat hodiny. Vybírá tři hlavní aspekty. Jako první zmiňuje veřejnou dopravu. Vídeň se může pochlubit jedním z nejhustších systémů veřejné dopravy na celém světě. A aby byla dostupná pro lidi, stojí roční jízdenka 365 euro. „Za jedno euro denně můžete využívat jeden z nejlepších systémů veřejné dopravy. Studenti mají předplatné ještě levnější,“ upozorňuje Maria.
Téma dostupnosti platí i pro zdejší – smart sociální – bydlení. Více než 60 % zdejších obyvatel žije ve 440 000 sociálních bytech, které zřizuje město. Nejde přitom o žádné střízlivé ubytovny pro chudé. Městské bydlení má často rysy luxusu, je na velmi vysoké ekologické i architektonické úrovni. Výjimkou nejsou střešní bazény. To vše je „akorát“ mnohem snadněji finančně dostupné. „Na co by bylo chytré město, ve kterém by si nikdo nemohl dovolit žít? Kdyby bydlení nebylo dostupné, spousta mladých lidí by žila dvě hodiny od města. Každý den by museli dojíždět do práce nebo na univerzitu. Co je na tom smart? Vůbec nic,“ směje se Maria Vassilakou.
Do třetice pak uvádí projekt Danube Island. Ostrov dlouhý 21 kilometrů funguje jako jedinečné rekreační místo. A nejen to. Velmi smart opatřením bylo podle Marie nechat celou plochu nezastavěnou. „Je to velmi efektivní protipovodňové opatření, které pomohlo k tomu, že Vídeň dlouhodobě nepostihují povodně. Zelená rekreační plocha je prošpikovaná cyklistickými stezkami i veřejnou dopravou, vede sem několik linek metra. I cestování na místo je tedy dominantně ekologické,“ upozorňuje Maria. Ostrov zároveň díky zdejší vodní elektrárně produkuje elektřinu.
Jak se stát smart? Think in networks, radí Maria
Při tvorbě strategií je podle Marie důležitý holistický přístup. Jeho princip vysvětluje právě na příkladu Danube Island. „Smart je kombinace různých aspektů, které přinesou mnoho benefitů z každého eura, které investujete,“ upozorňuje. Konkrétní krok – nechat ostrov zelený a bez zástavby – přineslo hned několik výhod. Vídeň má snovou rekreační oblast, kam je pro obyvatele velmi snadné se dostat. Je zaopatřená proti povodním. A vyrábí si vlastní elektřinu. „Jakýkoliv krok města by neměl být jen dílčí částí strategie, ale korespondovat s mnoha dalšími kroky v tom stejném čase,“ vysvětluje Maria a okamžitě sype z rukávu další příklad – budování zelených sítí. Města plánují v rámci adaptačních opatření výsadbu mnoha stromů. Podle Marie je důležité je nejen zasadit, ale především chytře propojit jeden s druhým. „Když je zasadíte na kraj chodníků, zlepšíte kvalitu života chodců, namotivujete je k delším procházkám. Zvýšíte neutralitu klimatu, kvalitu pro pěší dopravu ve městě i jejich obyvatelnosti,“ vysvětluje.
Smart city jako příležitost pro (nejen) lokální firmy
Velké firmy, korporáty, průmysl. Oblasti, které jsou nebo se snaží být smart samy o sobě. Podle Marie je ale důležité, aby se smart myšlení a smart ekonomický rozvoj dostal do rukou samotných obyvatel. Zpátky k zapojení společnosti zmiňovaném v úvodu: smart strategie je strategie pro lidi s lidmi. Angažování všech zúčastněných stran je jedním z klíčových kroků. Souvisí s ním i zapojení firem z místního ekosystému. I v této oblasti může jít Vídeň příkladem. Od roku 2009 staví ve své východní části moderní chytrou čtvrť Aspern Seestadt. Po dokončení by měla pojmout víc než dvacet tisíc obyvatel. Cílem je, aby to v nové městské části žilo 24/7 a aby sem nejezdili zdejší obyvatelé jen přespávat. Postupně tady vznikají obytné domy, kanceláře, nebytové prostory, vysoká škola, domov důchodců, školní koleje, školky, knihovny a další, pro každodenní život potřebné budovy.
Ne náhodou Vídeň novou čtvrť staví v souladu s filozofií udržitelnosti. U všech budov je samozřejmostí nízkoenergetická náročnost. Metropole v těchto místech testuje také první autonomní autobus. Celou oblast Seestadt zvolila jako živou laboratoř pro lokální firmy. Dopad je podle Marie Vassilakou dvojí. „Je to obrovská příležitost pro místní firmy, které můžou navrhovat věci a využít referenci z Vídně po celém světě. Na druhé straně přiláká živá laboratoř další atraktivní firmy z ostatních koutů světa, aby přesunuly minimálně část svého podnikání do vašeho města,“ vysvětluje.
3 nejčastější chyby na cestě „To be smart“
Mnoho měst má touhu být smart. Ale jejich strategie ztroskotají. Jako důvod Maria Vassilakou uvádí tři nejčastější chyby. První z nich je nedostatečná kooperace. Pokud strategii vybuduje malý, i když skvělý tým chytrých lidí v izolaci, bude výstupem jen relativně zajímavé čtení. Strategie nikdy nepřejde do běžného života. Druhou nejčastější chybou je v úvodu zmiňovaná strategie hnaná technologiemi. Často spolu obě chyby souvisejí. Dokument vytvářejí chytří lidé, kteří milují data a technologie. Jenže nerozumí tomu, jak funguje město jako celý systém. „Nejsou to technologie, které dělají lidi šťastnými, technologie a inovace potřebujeme každý den. Musíme mít ale jasno, proč a kdo je bude využívat,“ vysvětluje Maria. A do třetice je podle ní důležité nastavit si jasné priority. „Městská správa je konfrontovaná se stovkou strategií, mnohdy je tak potřeba sebrat odvahu nehledět na detaily. Dívat se na celou věc z nadhledu. Jinak se dostanete do fáze, že budete honit čísla, počítat je a přestanete přemýšlet kreativním způsobem,“ varuje Maria.
Ambice neusnout na vavřínech
Na závěr dobrá zpráva pro všechna města, která chtějí kráčet ve stopách Vídně – nebo se alespoň inspirovat. Stát se smart městem nemusí nutně spolknout dlouhá léta. Vídeň představila svoji první smart strategii v roce 2014, přerod ve smart město byl tak relativně rychlý. Potřeba je zmiňovaná holistická strategie, kvalitní monitoring a odvaha být ambiciózní. „Staré německé přísloví říká, že největší nepřítel dobrého je lepší,“ směje se Maria. Vídeň má proto smělé plány i do budoucna. Tím momentálně nejambicióznějším je stát se do roku 2030 klimaticky neutrální. „Ano, velké ambice někdy přinesou i to, že minete cíl. A že si to uvědomíte. Pořád ale míříte vzhůru a pohybujete se kýženým směrem,“ uzavírá Maria Vassilakou.