Nové projekty z brněnských laboratoří mají namířeno na trh. Díky JICu
Jedním z nich je nástroj K-Plan, za kterým stojí Marta a Jiří Jarošovi se svou firmou K-Wave Technologies. Pomáhá lékařům připravit zákrok u pacientů, u kterých chtějí pomocí ultrazvuku cíleně ovlivnit činnost určité části mozku.
Při ultrazvukové neurostimulaci lékař pomocí zvukových vln cílí na konkrétní oblast mozku. Nastavení vysílačů i jejich intenzity se přitom musí přizpůsobit anatomii každého pacienta. „Problém je, že předem nevíte, co přesně bude fungovat. Proto stavíte hlavně na zkušenostech a intuici,“ popisuje současný stav Marta Jaroš, CEO společnosti.
K-Plan dokáže nasimulovat, co se bude v pacientově hlavě dít. Ověří tak nastavené parametry a pomůže lékařům najít optimální plán zákroku. V současnosti už tento postup funguje například v radioterapii. My ho nyní přinášíme i do neurostimulace,“ dodává Marta Jaroš.
Absolventka programu Applied! Marta Jaroš
Výhodou jejich nástroje je, že pracuje v cloudu. Není tedy vázaný na konkrétní hardware, což umožňuje široké využití. I díky tomu si licenci koupilo už 50 týmů z celého světa.
Základem tohoto nástroje je výpočetní jádro K-Wave, které funguje jako open source. Má tak už 28 000 registrovaných uživatelů. „K-Wave chceme udržovat jako open source po vzoru Nvidie. Zároveň chceme prodávat licence k softwaru K-Plan a přeprodávat výpočetní zdroje,“ popisuje byznys plán Marta Jaroš.
Kyberbezpečnostní řešení, které ušetří statisíce
S komercializací svého projektu počítá také Yehor Safonov, který se věnuje kyberbezpečnosti. Zaměřuje se na problém, se kterým se potýká řada firem: sbírají obrovské množství bezpečnostních záznamů, ale jejich vyhodnocování je často stále závislé na ruční práci. „Organizace jsou často zahlcené prací s logy a dohledáváním kontextu,“ říká Safonov.
Se svými spolupracovníky vytvořil platformu, která přijímá logy a záznamy událostí z bezpečnostní infrastruktury, vyhodnocuje je a propojuje s externí nebo interní znalostní bází. Firmám tak dodává kontext potřebný k tomu, aby bezpečnostní tým rychleji pochopil, co se v systému děje a jestli jde o skutečnou hrozbu.
Absolvent programu Applied! Yehor Safonov
Kromě odvrácení rizika může řešení firmám ušetřit i významné náklady. „Malá firma za normalizaci logů a související úkony utrácí 6 000 korun denně. U velkých firem je to dokonce 28 000 korun za den,“ říká Safonov.
Díky lepšímu kontextu mohou firmy také rychleji odhalit a řešit bezpečnostní incidenty. Podle IBM dnes organizacím trvá v průměru 241 dní, než aktivní incident identifikují – a dostanou pod kontrolu.
Optimalizace sítí s globálním potenciálem
Zlepšit možnosti stávajících řešení chce také projekt MonELM Jana Klusáčka a jeho kolegů z VUT. Společně vyvíjejí software s analytickým jádrem, které dopočítává slepá místa v energetických distribučních sítích, a pomáhá tak s jejich optimalizací.
Potenciál je přitom obrovský. „Počítali jsme to prostřednictvím ČEZ Distribuce a jen v České republice má naše řešení hodnotu desítek až stovek milionů korun,“ zdůrazňuje Jan Klusáček.
Absolvent programu Applied! Jan Klusáček
Ještě zajímavější je situace v zahraničí, kde se na trhu pohybuje řada společností. Se svými kolegy uvažuje o SaaS modelu distribuce svého projektu. „V oblasti transferu do praxe jsme teprve na začátku. Rádi bychom ale v příštích dvou letech byli připraveni na založení spin-offu,“ dodává Jan Klusáček.