JICblog: Z univerzitních laboratoří do světa – jak na transfer inovací?

Nejprve se podívejme na typické formy transferu technologií z akademické sféry do aplikační oblasti:

• zakázkový výzkum či společný výzkum
• prodej licence k duševnímu vlastnictví
• založení nového inovačního subjektu (často označovaného jako spin-off), který akademické poznatky dále rozvíjí a přivádí přímo na trh

Pokud se jedná o komercializaci výsledků, které jsou chráněny formou průmyslově-právní ochrany (především patentem nebo užitným vzorem) či autorskoprávní ochranou (software), nabízí se jako nejpřímočařejší způsob komercializace licencování neboli převod práv k duševnímu vlastnictví za úplatu. Ne ve všech případech je ovšem licencování možné. A v tom případě nastává čas pro variantu založení spin-offu. 

Spin-off jako nejtrnitější cesta

Jedním z častých důvodů, proč k transferu nestačí licencování, je skutečnost, že výsledky vědy a výzkumu (především v rané fázi) neodpovídají reálným potřebám trhu a zákazníků. Jejich přenos do praxe proto vyžaduje další investice – finanční, lidské i časové. Pro aplikační/firemní partnery jsou navíc v rané fázi velmi rizikové.
 

Vhodným řešením tak může být založení spin-off společnosti, jejímž posláním je přiblížit výsledky výzkumné činnosti blíže praktickému využití. Je důležité si uvědomit, že založení spin-off společnosti je časově i administrativně nejnáročnější způsob transferu technologií a měl by být vždy důkladně promyšlený a sladěný.

 

4 faktory ke zvážení při zakládání spin-offu

Při zakládání spin-off společnosti je nutné myslet zejména na řešení následujících otázek, které shrnu do 4 bodů:

1) Úprava podílů ve spin-off společnosti

Důležitá je otázka, jak budou upraveny podíly v nově vznikající společnosti. V tomto ohledu můžeme spin-off společnosti rozdělit na dva typy:

• První typ počítá s účastí výzkumné organizace, která má v nově vzniklé firmě majoritní či alespoň minoritní podíl. Vznik tzv. pravé spin-off firmy je časově náročnější, protože veškerá zásadní rozhodnutí musí zpravidla projít přes rektora a akademický senát. Výhodou tohoto typu pak může být rozdělení rizika podnikání mezi výzkumnou organizaci a soukromého partnera.
• V druhém typu spin-off společnosti výzkumná organizace podíl nemá, i když může být založena jejími zaměstnanci (někdy se používá označení „nepravý" spin-off). Založení se ovšem i v tomto případě děje s vědomím výzkumné organizace a jeho součástí je dohoda mezi vznikající společností a výzkumnou organizací ohledně vkladu práv duševního vlastnictví na základě licence.

2) Právní forma společnosti

V praxi výzkumníci nejčastěji volí formu společnosti s ručením omezeným (s. r. o.), jejíž zřízení je poměrně jednoduché a nevyžaduje vysoký vklad do základního kapitálu (může být klidně jen 1 Kč). Forma akciové společnosti (a. s.) je z pohledu založení poněkud obtížnější a základní kapitál je stanoven na 2 mil. Kč (v případě založení s veřejným úpisem akcií je minimum dokonce 20 mil. Kč). Na druhou stranu forma a. s. umožňuje vyšší flexibilitu, zejména pokud jde o nakládání s akciemi a vstup velkých a malých investorů.

3) Personální obsazení klíčových rolí

Dalším důležitým bodem je rozhodnutí, kdo bude v nově vznikající společnosti pracovat a jaká bude jeho role, tedy jakým způsobem se bude podílet na chodu společnosti. Vědecké a výzkumné projekty jsou typicky týmová práce, na které se podílí diplomanti, PhD studenti, postdoci, seniorní výzkumníci a další. V ideální situaci by ještě před založením firmy měla proběhnout debata o složení zákládajícího týmu.

Náročný výzkum je hotový a zbývá ho „jen" komercializovat? Tak jednoduché to bohužel nikdy není, cesta výsledků výzkumu k lidem nebývá přímočará. Je důležité uvědomit si, že rozjezd firmy je náročný a u tzv. deep tech firem to platí dvojnásob. Proto je důležité, aby zakladatelé byli ochotni opustit akademickou kariéru a na plný úvazek pracovat na rozvoji firmy.

4) Životaschopnost podnikatelského záměru

Stejně jako u jakéhokoliv jiného startupu, je důležité nepodcenit posouzení smysluplnosti podnikatelského plánu. Publikace v prestižním časopise nebo patent samy o sobě nejsou zárukou budoucího podnikatelského úspěchu. Bohužel řada dříve založených spin-off společností narazila na překážky jako je neexistující trh, nevhodně zvolený business model, špatný marketing, mezery ve finančním plánováním nebo neochota naslouchat potřebám zákazníkům.

Zakládání spin-off společností je velmi rozsáhlé téma, které by snadno vydalo na celou knihu. Podstatné je, že jde o pomyslný vrchol komercializace. Je důležité k tomuto kroku přistupovat s rozmyslem a po předchozím vyloučení jiných způsobů transferu technologií. Pokud se však povede a spin-off společnost nejen vznikne, ale prosadí se na trhu a začne žít svým životem, benefity snadno převáží nad prvotními překážkami.