JIC podporuje podnikavost mezi studenty na středních školách i univerzitách

„Když jsme viděli, že funguje podpora zkušených podnikatelů i začínajících firem, rozhodli jsme se posunout se ještě o úroveň níž a začít rozvíjet podnikavé dovednosti už na škole,“ popisuje Vojtěch Krmíček (JIC) původní myšlenku, proč se JIC rozhodl aktivně zapojit do podnikatelského vzdělávání studentů středních a vysokých škol. Z původně jednorázových aktivit se tak za poslední dva roky podařila vybudovat systematická podpora podnikavosti u mladých lidí. Dnes je JIC jedním z hlavních partnerů regionálního projektu KaPoDaV pro střední školy, spolupracuje s vysokými školami na výuce podnikání a pro studenty pořádá přednášky, workshopy a soutěže.

Jak dlouho už se JIC podpoře podnikavosti na školách věnuje?

Podpoře podnikavosti se věnujeme téměř 10 let. Již v roce 2010 jsme příležitostně na školách vyučovali Byznys Akademii a pořádali soutěže Microsoft Innovation Cup, které studenty učily pracovat na projektech a začít podnikat. Nebylo to ale systematizované a chodili jsme jen tam, kde byla poptávka.

V roce 2012 se nám pak podařilo prosadit nový předmět na Masarykově univerzitě a na VUT Inovace v podnikání a v IT, který téma podnikavosti přinesl na akademickou půdu. Stále to ale byly jednorázové aktivity. Intenzivně a systematicky řešit podnikavost jsme se rozhodli až před dvěma lety.

Kdo jako první přišel s myšlenkou, že je potřeba podnikavost začít učit?

Na JICu jsme viděli, že funguje podpora začínajících firem i zkušených podnikatelů. Chyběl tu ale systematický program na podporu podnikání a zejména rozvoj podnikavých dovedností ve školách a aktivní práce se studenty v celém regionu. Abychom tu měli více mladých aktivních lidí, kteří mají tzv. podnikavé schopnosti a dovednosti.

Jaké schopnosti a dovednosti to jsou?

Podnikavost, jak ji chápeme my, je schopnost umět pracovat s nápadem, fungovat v týmu, komunikovat, plánovat, umět využít vlastní kreativitu a poradit si s problémem. A tohle jsou věci, které se ve škole studenti nenaučí. Vzdělávací systém je stále založen primárně na učení znalostí. Studenti pak vyjdou ze školy, mají velké znalosti a přehled v oboru, ale tyto soft skills, stále více potřebné v dnešní době, jim chybí.

40 %

studentů chce podnikat. Bojí se ale krachu, nejčastěji z finančních důvodů (63 %).

Stačí tyto podnikavé dovednosti k tomu, aby byl student schopný po škole rozjet vlastní firmu?

Stačí k tomu, aby věděli, zdali je podnikání zajímá a co mají udělat dále. Kromě podnikavosti se na školách věnujeme i osvětě v oblasti podnikání. Ukazujeme studentům, že nechat se zaměstnat není jediná cesta. Že z nich škola nemusí vychovat jen vzorné zaměstnance. Snažíme se jim proto ukazovat i druhou cestu. Našim cílem není přemluvit všechny studenty, že mají začít zakládat startupy, ale dáváme jim příležitost, aby si sami formou zážitkového workshopu mohli vyzkoušet a zjistit, jestli by je podnikání bavilo.

Podnikavost na jižní Moravě zastřešuje projekt KaPoDaV (Podpora kariérového poradenství, podnikavosti pro udržitelný rozvoj a dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji), kterého se JIC aktivně účastní. Jak a proč tento projekt vznikl?

Projekt KaPoDav přišel skrze krajské akční plány, v nichž jednou z priorit bylo rozvíjet podnikavost, iniciativu a kreativitu u studentů. Kraj se tedy rozhodl podnikavost začít podporovat a na podzim 2017 spustil projekt KaPoDav, kde se JIC stal společně s Lipkou jedním z klíčových partnerů.

Našim úkolem v projektu je zajistit workshopy pro školy „Inspirací k podnikání“, a pro studentské týmy organizujeme soutěž v digitální dílně FabLab, kde si mohou vyzkoušet nové technologie a vyrobit vlastní produkt, který pak prezentují. Kromě toho také školíme učitele a pořádáme další vzdělávací akce.

Projekt KaPoDav je nyní přibližně v polovině. Jak hodnotíte první rok a půl práce na projektu?

Na začátku, když jsme projekt rozjížděli, jsme netušili, jestli bude ze strany škol zájem a jestli se s námi budou vůbec bavit. Nyní už za sebou máme rok a půl aktivit a na všechny velmi pozitivní ohlasy.

Mnoho škol už rozjelo vlastní aktivity bez naší účasti, což bylo vlastně jedním z cílů. Naučit pedagogy používat ve vyučování konkrétní metody, které u studentů rozvíjí podnikavost. Každá z šedesáti škol, které jsou do projektu zapojeny, má na své půdě tzv. koordinátora podnikavosti, což je obvykle aktivní pedagog, kterého skrze tento projekt naučíme, jak podnikavost u studentů rozvíjet a podporovat. Na něm pak už je, aby tyto znalosti předal ostatním kolegům a implementoval do výuky.

75 %

času v hodinách mluví učitelé a žáci poslouchají. Přestože studie prokazují, že činnostní učení významně zlepšuje výsledky.

Jak se k tomu staví samotní učitelé?

Od všech koordinátorů máme velmi pozitivní zpětnou vazbu. Většinou jsou nadšení, že mohou něco udělat pro svou školu. A spokojení bývají i ostatní učitelé, kteří k nám chodí se studenty na různé workshopy. Sami totiž bojují často s tím, že umí jen předávat znalosti, ale bohužel je nikdo nenaučil, jak u studentů rozvíjet práci s nápadem, kreativitu, fungování v týmu a další podnikavé dovednosti. Často pak metody, které jsme je u nás naučili, implementují do vlastní výuky. Ať už je jedná o různé kreativní techniky brainstormingu, spolupráci v týmu nebo projektový management.

A jaký je ohlas od studentů?

Také velmi pozitivní. Není výjimkou, že přicházejí na JIC naprosto bez zájmu a jejich jediná radost pramení z toho, že se nemusí ten den učit. Po skončení workshopu ale většinou odcházejí nadšení a často i motivovaní rozjet vlastní podnikatelský nápad.

50 %

středoškoláků je nespokojeno s obsahem výuky, protože jim nebude mimo školu užitečný.

Máte v rámci projektu KaPoDav i nějaké negativní zkušenosti?

Jak velké je nadšení učitelů i studentů, o to víc pak vyniká problém samotného školského prostředí, které není připraveno v podstatě na žádné zásahy a změny. Ať už na úrovni jednotlivých škol, tak na celostátní úrovni vzdělávacího systému.

Na školách často panuje nepřátelská atmosféra, učitelé zde nefungují jako týmy, ale jako izolovaní jedinci. A když se pak nadšený pedagog vrátí z JICu a chce zkoušet nové věci, často se setká s  odmítnutím ze strany svých kolegů i nadřízených.

Nebylo by tedy řešením vzdělávat místo jednoho pedagoga celý učitelský sbor i s ředitelem?

Tyhle úvahy právě aktuálně řešíme pro následující roky, kdy bychom po skončení KaPoDaVu chtěli spustit navazující projekt. Jeho cílem by měla být právě plošná podpora učitelů a ředitelů všech škol v Jihomoravském kraji.

Zároveň se snažíme zapojit i na národní úrovni spoluprací na rámcových vzdělávacích programech a strategii 2030. Není to ale otázka jednoho roku ale spíše následujících pěti až deseti let.

10 %

studentů pedagogických fakult chce po dokončení školy učit. Ostatní buďto nechtějí učit vůbec (33 %), nechtějí se profesí živit (26 %) nebo si nejsou jisti (31 %).

Máte už nějakou představu, jakým směrem by se podpora podnikavosti měla ubírat?

Už teď je jasné, že se postupně role JICu promění. Je potřeba, aby tu byl někdo, kdo v rámci celého kraje bude dlouhodobě koordinovat vzdělávání podnikavosti od mateřských škol po univerzity. A právě této role bychom se postupně měli ujmout.

Co přesně znamená, že bude JIC koordinovat podnikavosti v regionu?

Měli bychom fungovat jako propojující a zastřešující organizace, která dohlíží na plošnou podporu podnikavosti na všech úrovních. Aby všechny aktivity měly jasný směr, využívalo se sdíleného know-how a mohla se naplnit vize Jihomoravského kraje.

Vypadá to, že toho v týmu podnikavosti v JICu nemáte málo. Co všechno máte nyní na starosti?

Kromě KaPoDaVu, tedy plošné podpoře podnikavosti na středních školách, která je z velké části zaměřena na učitele, se snažíme podporovat podnikavost i přímo u studentů, pro které pořádáme různé přednášky a workshopy. Mohou přijít, vyzkoušet si, co je to podnikání, a potkat se s mladými podnikateli, což je pro ně často velmi inspirující.

Každý měsíc pořádáme studentské přednášky a workshopy, kde jim přibližujeme téma podnikání, v létě se pak mohou přihlásit na týdenní kurz Prázdninové školy podnikání, kde se v týmu učí pracovat na konkrétním projektu krok za krokem. Další rovinou je pak práce se studenty na vysokých školách.

Školy i samotní studenti si za poslední roky uvědomili, že podnikavost je něco, co jim ve vzdělávání chybí, a chtějí to změnit.

Jak funguje spolupráce s vysokými školami?

Na univerzitách je to spíše o poptávce z jejich strany. Není úplně snadné prodat jim naše vlastní nápady. Naštěstí školy i samotní studenti si za poslední roky uvědomili, že podnikavost je něco, co jim ve vzdělávání chybí, a chtějí to změnit.

Především mezi studenty stoupá zájem o podnikání a jednou z největších bariér je, že si nemají kde sehnat informace. Neboť ve školách, kde se funguje podle starých osnov, se až na pár malých výjimek nic nedozvědí.

Postupně se nám tedy daří zapojit se přímo do výuky. S jednotlivými brněnskými univerzitami spolupracujeme na celouniverzitních předmětech, kam se snažíme nalákat studenty všech fakult od prváků až po doktorandy. V rámci jednoho semestru tak mají možnost vyzkoušet si podnikání nebo si poslechnout příběhy absolventů, kterým se podařilo rozjet vlastní firmu.

Pokud se student rozhodne, že by svůj projekt, na kterém pracuje například v rámci diplomové práce, chtěl proměnit v reálný byznys, může se obrátit na JIC, aby mu s rozjezdem podnikání pomohl?

Ano, jak podpora studentských nápadů, tak i podpora tzv. spin-offů, tedy firem vzniklých z univerzitního prostředí, je další oblastí, které se v JICu věnujeme. Aktivně se snažíme, aby vznikalo více firem, které využívají nové technologie vzešlé z výzkumů na univerzitní půdě. Studentům, vědcům a akademikům proto pomáháme překonat bariéry, které jim brání z akademického projektu udělat byznys. Formou konzultací jim poskytujeme podporu v prvních krocích vlastního podnikání a od letošního podzimu jsme ve spolupráci s VUT spustili také novou soutěž, kde mohou studenti na rozjezd svého podnikatelského nápadu získat finanční podporu.

Aktivně se snažíme, aby vznikalo více firem, které využívají nové technologie vzešlé z výzkumů na univerzitní půdě.

Zpátky k plošnému vzdělávání. Podle strategie Evropa 2020 musejí být všichni žáci počátečního vzdělávání seznámeni se základními znalostmi o podnikání do roku 2020. Jak je na tom Česká republika ve výuce podnikavosti nyní v porovnání s ostatními zeměmi?

Bohužel jsme na tom stále hůř než většina Evropy. Před dvěma lety větší část studentů pouze tušila, že existuje možnost podnikat, ale sami nad ní jako kariérní volbou neuvažovali, pokud k tomu nebyli vedeni od malička například přímo rodiči.

V našem regionu jsme za poslední dobu díky KaPoDaVu nějaký posun udělali. Je to ale jen první krok, aby si školy uvědomily, že toto téma existuje a je potřeba mu věnovat pozornost. Stále se ale bavíme o desítkách jihomoravských škol, nikoli plošném celostátním vzdělávání.

Jak je na tom Jihomoravský kraj s porovnáním s ostatními regiony?

Nám se téma podnikavosti podařilo díky KaPoDaVu dobře nastartovat. Ostatní kraje si toho všimly a už teď sloužíme jako vzorový příklad, jak by regionální podpora podnikavosti na školách mohla vypadat. A své know-how a zkušenosti postupně předáváme i v rámci národní úrovně, kde se podílíme na přípravě nových rámcových vzdělávacích programů.

Ostatní kraje si úspěchu projektu KaPoDaV všimly a už teď sloužíme jako vzorový příklad, jak by regionální podpora podnikavosti na školách mohla vypadat.

Co je tedy potřeba změnit, abychom se dostali na podobnou úroveň jako například severské země, kde je výuka podnikavosti standardní součástí výuky?

Prvním krokem je podpora „shora“, tj. zmíněné vzdělávací rámce, které toto téma musí obsáhnout. Na to pak navazuje plošná systematická osvěta a podpora samotných škol, aby učitelé a ředitelé rozuměli, proč a jak podnikavost učit. A v neposlední řadě je potřeba změnit samotou přípravu budoucích učitelů. Z pedagogických škol by měli absolventi odcházet již připravení a obeznámení s problematikou podnikavosti. Bohužel výuka je v současnosti velmi podobná tomu, co zde bylo před desítkami let, a protlačit toto téma je poměrně složité. Už teď ale vedeme s brněnskou pedagogickou fakultou společnou diskuzi a malými krůčky postupujeme vpřed.

Použité zdroje:

• 10 % studentů pedagogických fakult chce po dokončení školy učit. Ostatní buďto nechtějí učit vůbec (33 %), nechtějí se profesí živit (26 %) nebo si nejsou jisti (31 %) [Analýza výzev vzdělávání v České republice pro Nadační fond Eduzměna (Daniel Prokop a Tomáš Dvořák, 2019)]
• 40 % současných studentů chce podnikat. Bojí se ale krachu, nejčastěji z finančních důvodů (63 %) [Situační zpráva březen 2018, JIC]
• 50 % středoškoláků je nespokojeno s obsahem výuky, protože jim nebude mimo školu užitečný [Analýza výzev vzdělávání v České republice pro Nadační fond Eduzměna (Daniel Prokop a Tomáš Dvořák, 2019)]
• 75 % času v hodinách mluví učitelé a žáci poslouchají. Přestože studie prokazují, že činnostní učení významně zlepšuje výsledky [Analýza výzev vzdělávání v České republice pro Nadační fond Eduzměna (Daniel Prokop a Tomáš Dvořák, 2019)]