"České firmy jsou v cirkulární ekonomice na světové úrovni," Soňa Jonášová, ředitelka Institutu pro cirkulární ekonomiku.

ČLÁNEK/ROZHOVOR

Některé české firmy používají obnovitelné zdroje (Hydal), jiné se při návrhu produktu řídí ecodesignem (Plastia). Další začaly primárně nabízet služby místo výroby produktů (Copymat) a jiné zase recyklují 100 % svých odpadů (ERC-TECH). „Dříve či později bude muset každá firma aplikovat principy cirkulární ekonomiky. Buďte průkopníky a připravte se už dnes,“ vzkazuje českým firmám ředitelka Institutu pro cirkulární ekonomiku Soňa Jonášová.

Proč by se měl každý podnikatel zajímat o cirkulární ekonomiku?

Evropská unie nedávno přijala takzvaný balíček cirkulární ekonomiky, který ovlivní mnoho aspektů podnikání a naše ministerstvo životního prostředí připravuje koncepci Cirkulární Česko 2040. Když se podívám na programy aktuálních podnikatelských konferencí jako Unipetrol, Týden podnikání nebo Strojírenský veletrh, většina z nich zahrnuje do svého programu body týkající se cirkulární ekonomiky. V zahraničí se o ní mluví všude, proto i naši podnikatelé by na ni měli být připravení.

Jak je na tom Česko v porovnání se světem?

V mnoha oblastech jsme napřed, jenom o tom neumíme mluvit. Stydíme se a nejsme si jistí, jestli jsou naše technologie dost dobré a konkurenceschopné, přitom děláme věci na světové úrovni. Často za mnou přijdou firmy a skromně prohodí, že už se tak nějak snaží být cirkulární, ale že by toho mohli dělat více. Když se podívám na to, jak fungují, jsem ohromená a říkám jim, že už nemusejí dělat nic dalšího.

Můžete uvést příklad takových firem?

Jako první mě napadá technologie Hydal na výrobu biopolymerů z fritovacích olejů. Je to inovace na globální úrovni, protože řeší velký problém se zpracováním použitých olejů. Mnoho asijských zemí tuto technologii už poptává a česká firma Nafigate Corporation se zasloužila o to, že příští rok u nás bude stát továrna. Lidé v Hydalu jsou dříči a dosahují v krátkém čase neuvěřitelných výsledků.

Které další společnosti jsou inspirativní?

Je tady skvělá firma Asio, která podporuje cirkulární ekonomiku ve vodohospodářství. Když vidím ve světě nějakou technologii, obrátím se na Asio a oni mi napíšou, že už ji používají. Bohužel se o nich moc neví.

Další krásný příklad je třeba Hotel na Farmě v Choťovicích, jehož majitelem je farmář a zároveň starosta sousední obce Žehuň. V obci zavedl třídění a sběr bioodpadů, který se přímo na místě kompostuje, a nyní technologicky připravuje i vlastní bioplynovou stanici, aby mohl zpracovávat i nekompostovatelné bioodpady. Je úžasné, že neustále hledá cesty, jak vracet zdroje do půdy. Je to jeden z nejlepších příkladů na úrovni cirkulární ekonomiky založené na spolupráci obcí a zemědělců. Zde vidím klíč k boji se suchem, ukončení skládkování bioodpadů i prostor pro hledání inovací. Farma i hotel jsou energeticky soběstačné, nově využívají CNG a budují rozvody tepla do okolí. Vše se využívá v místě. A tak to má být!

Vidíte zájem o cirkulární ekonomiku také u startupů?

Ano, české startupy jsou v oblasti cirkulární ekonomiky aktivní. Napadá mě firma Saaczech, která vyrábí sáčky na ovoce ze starých padáků. Sáčky šijí lidé v chráněných dílnách a tím se otevírá oblast sociálního podnikání. V mladých lidech toto téma rezonuje. Právě proto jsme pro ně založili projekt Uplatni.se, aby se mohli propojit s firmami, které chtějí řešit udržitelné cíle. Projekt se opírá o každoroční veletrhy, na kterých se studenti a firmy potkávají „na živo“, a na online platformě, která už funguje a letos dostala nový kabátek.

Jak vnímáte podporu ze strany státu?

Vláda se k cirkulární ekonomice moc nevyjadřuje, protože premiér Andrej Babiš zrušil oddělení udržitelného rozvoje v Úřadu vlády. Toto oddělení mělo vypracovat akční plány udržitelného rozvoje a cirkulární ekonomiky, které navazovaly na strategii Agenda 2030, ale vláda ANO přesunula tyto úkoly na ministerstvo životního prostředí. Podle mě je to špatně, protože udržitelný rozvoj si žádá mezirezortní diskuzi a nemělo by ho řešit pouze jedno ministerstvo. Je jen otázka času, kdy zjistíme, že to byl krok zpátky.

Jak se k cirkulární ekonomice staví jednotlivá ministerstva?

Ministerstvo životního prostředí se k tématu staví kladně, v současnosti začalo zpracovávat studii Cirkulární Česko 2040. Ministerstvo obchodu a průmyslu dlouhodobě podporuje využívání druhotných surovin, aktuálně nechalo vytvořit katalog z výrobků druhotných surovin a pořádá soutěž Druhotná surovina, která ukazuje příklady firem z praxe, jež mění odpad na zdroje.

Co ostatní ministerstva?

Ministerstvo práce a sociálních věcí se začalo věnovat odpovědnému zadávání, což vnímám jako jeden z nejdůležitějších elementů rozvoje cirkulární ekonomiky v Česku. Ve veřejném zadávání je mnoho peněz, ale všichni poptávají co nejnižší cenu. Ve stavebnictví je typicky nejlevnější uložit odpad na skládku. Při odpovědném zadávání může být novým parametrem obsah druhotných surovin. Je nezbytné, aby se k cirkulární ekonomice nějak postavilo i ministerstvo zemědělství a našlo funkční spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Je třeba hledat cestu, jak uzavřít biologické cykly a bioodpady přesunout ze skládek do půdy.

V jakém stavu je naše legislativa?

Chybí nám koncepce nakládání s odpadem. Každý kraj má sice plán odpadového hospodářství, ale nikdo neví, jaké jsou reálné materiálové toky a jaké jsou možnosti recyklace. Co se týká legislativy, nedaří se nám prosadit zdražení skládek. Silná lobby skládkařů stále tvrdí, že skládkování je nejlepší způsob, jak odpad zpracovat, a že recyklaci brzdí trh pro druhotné suroviny, což jsou hlouposti. Trh se vytvoří, až budou technologie konkurenceschopné.

Podle cirkulární ekonomiky bychom k odpadu měli přistupovat jako ke zdroji. Jak toho můžeme dosáhnout?

Musíme se naučit o odpadech přemýšlet jinak. V době, kdy cena plastu je dvanáct tisíc korun za tunu, je nesmysl skládkovat a ještě za to platit. Když začnou firmy odpad vnímat jako zdroj a znovu ho používat, sníží své náklady na nákup materiálů a budou odolnější vůči změnám na světovém trhu. Cirkulární ekonomika má pro firmy velký obchodní potenciál.

Jaké další výhody plynou z přechodu na cirkulární ekonomiku?

Osobně to vnímám tak, že firmy získají loajálnější zákazníky. Čím dál více lidí zajímá, jestli se firmy chovají ohleduplně k přírodě. Když je firma cirkulární, může si okolo sebe vybudovat komunitu věrných zákazníků. Tak jak se to třeba podařilo značce Groupe SEB, která garantuje zákazníkům desetiletou záruční dobu výrobků. Navíc když se podnikatelé zajímají o legislativu dopředu, nepřekvapí je, že přijdou balíčky s cíli, protože už na ně budou dávno připravení.

Co je pro úspěch cirkulární ekonomiky nejdůležitější?

Myslím si, že je důležité sdílet příklady z praxe. Než abychom bojovali proti tomu, co se nám nelíbí, chceme upozorňovat veřejnost na příběhy úspěšných firem. I kvůli tomu jsme založili Cirkulární Hub.

 

Soňa Jonášová

Soňa je zakladatelkou a ředitelkou Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN). Zastává heslo, že „sami musíme započít změnu, kterou chceme vidět kolem sebe“. Zajímá se o udržitelný rozvoj, produkci potravin, zemědělství, cirkulární ekonomiku, ekoinovace, uplatnění studentů vysokých škol v oblastech udržitelného podnikání a podporu lokálních a komunitních aktivit s cílem vytvoření zdravé společnosti a ekosystémů.

Od roku 2015 se aktivně podílí na přechodu z lineárního na cirkulární systém hospodářství v České republice. V INCIEN je zodpovědná za rozvojové aktivity, vzdělávání a spolupráci s klíčovými zainteresovanými stranami.

Vždy o krok před konkurencí.
Všechny novinky se k vám dostanou jako k prvním.

Naše stránky používají soubory cookies. Informace o tom, co jsou soubory cookies a jak vyloučit jejich používání, naleznete zde. Ze souborů cookies vyčteme i některé informace o tom, jak naše stránky používáte a tyto informace nám slouží ke zlepšování a k vytváření statistik o užívání webu.

Byli bychom rádi, abychom s vámi zůstali v kontaktu i poté, co opustíte naše stránky. Proto vás žádáme o souhlas s předáním vašich údajů společnostem Facebook a Google s cílem zobrazení reklamy.

Zásady zpracování Prohlášení o užívání souborů cookies