Nyrtonn: Díky programu Prototypuj a ověřuj míříme rovnou za investory

Pokud se po ztrátě zubu rozhodnete pro implantát, čeká vás poměrně dlouhé martyrium. Zubař vám do čelisti vyvrtá díru, zavede do ní implantát, dáseň zašije – a pak půl roku počkáte, než vám implantát s kostí sroste. V mezičase zubní laboratoř vyrobí korunku, a tu nasadí na takzvaný pilíř. A tohle celé – až přijde ten správný čas – zubař nasadí na implantát.

Zhruba na 15–20 let by vám implantát měl vydržet. Co ale bude potom? Stejnou otázku si pokládal Pavel Podešva, který – coby strojař – zubní implantáty vyráběl od roku 2002. Po dvaceti letech se k němu přidal syn Martin, a společně se rozhodli pro inovaci implantátu. Letos na jaře absolvovali program Prototypuj a ověřuj, kterým JIC spolu s Jihomoravským krajem a městem Brnem podporuje inovativní projekty.

Vylepšená konstrukce pilíře a nová technologie výroby

Korunka je k implantátu připevněná pomocí pilíře, a ten dostává při žvýkání zabrat. Stejně jako když pravidelně nedotahujete šrouby na kole aut, můžou se po delší době povolit. Pokud takový problém nastane u zubního implantátu, může se poškodit korunka, vyviklat pilíř a v nejhorším případě i samotný implantát. „A to je průšvih, protože ten je vhojený do kosti. V extrémních případech je nutné ho vysekat a absolvovat implantaci znovu," vysvětluje Martin Podešva. Spolu s tátou proto přišli s dvojí úpravou: vylepšenou konstrukcí pilíře a také s novou technologií výroby.

V případě pilíře se jedná o speciální přídavný mechanismus. Spojení implantátu s pilířem je jedním z kritických míst. Dochází u něj k největší zátěži. Zpevnění, jaké vymysleli v Nyrtonnu, tak může významně prodloužit životnost zubní náhrady. „Představte si, že máte šroubek a k němu připevněnou matku. Za nějaký čas může matka povolit. Pokud přidáte k první matce ještě jednu, je zabezpečení mnohem jistější," vysvětluje Martin Podešva.

Výroba komponent jinak

Implantáty a pilíře navíc v Nyrtonnu začali vyrábět jinak. Přešli z konvenčního obrábění (tedy odebírání materiálu) na technologii tzv. tváření. „Máte určitý polotovar, na který pomocí speciálních nástrojů zatlačíte a tento materiál se přetvoří do požadovaného tvaru – jako když plastelínu natlačíte do formičky, jen v našem případě takto tváříme titan," vysvětluje Martin Podešva.

Velká výhoda? Opět delší životnost. To je ostatně důvod, proč tuto metodu volí i výrobci aut v případě extrémně namáhaných komponent aut. „V případě objemového tváření se zvyšuje schopnost materiálu odolávat opakovanému, silovému zatížení, jako je například žvýkání, a to až o 50 %," vysvětluje Martin Podešva. Současně není kouzlo jen v materiálu, a je potřeba mít i kvalitní design – a ten v Nyrtonnu řeší mimo jiné pomocí vylepšené konstrukce pilíře.

Díky Prototypuj a ověřuj rovnou za investory

Podporu z programu Prototypuj a ověřuj využili v Nyrtonnu na úspěšnou výrobu speciálních tvářecích nástrojů, pomocí kterých mohli vyrobit první prototypy. Zakladatele firmy příjemně překvapila nízká administrativní zátěž programu. „Když program srovnám s jakoukoliv jinou dotací, kdy jsem nad přihláškou strávil desítky hodin, je Prototypuj a ověřuj úplně jiný vesmír," usmívá se Martin Podešva. Ještě větší hodnotu než ve finančním grantu ale vidí v mentorské podpoře. „Kdybych měl vybrat jednu specifickou věc, která nás ohromně posunula, pak to byla příprava na jednání s investory," zdůrazňuje Martin Podešva.

Právě investory v tuto chvíli firma totiž velmi intenzivně hledá. Do konce roku chtějí uzavřít investiční kolo, rozjet výrobu a připravit se na vstup na trh. „Nyr" a „tonn", v překladu ze starobylého jazyka Vikingů „nový zub", by mohli první pacienti dostat v průběhu příštího roku v Česku a na Slovensku. „Následně bychom rádi expandovali do Evropy. Díky programu Prototypuj a ověřuj jsme všem těmto krokům mnohem blíže," uzavírá Martin Podešva.