Přístroje firmy PSI používají vědci na celé Zemi i mimo ni

Firma Photon Systems Instruments z Drásova u Brna vyvíjí a vyrábí více než dvacet let přístroje pro výzkum rostlin. I když firmu skvěle živí výroba unikátních přístrojů pro vědu, její majitel Martin Trtílek se chce zaměřit i na zařízení pro širší využití.

Ten, který odmítl NASA

I když právě v tuto chvíli možná astronaut v Mezinárodní vesmírné stanici drží v ruce malý český měřící přístroj FluorPen pro měření fotosyntézy, cesta tohoto přístroje na oběžnou dráhu nebyla tak přímá.

Martin Trtílek, zakladatel firmy Photon Systems Instruments – PSI, vytvořil první přístroj už v 90. letech na vysoké škole při studiu mikroelektroniky. Fluorimetr, zařízení, které měří fluorescenci v chlorofylu, vyrobil na žádost přírodovědce z české Akademie věd, Ladislava Nedbala. O několik let později, v roce 1994, pak Trtílek založil PSI.

Netrvalo to dlouho a Trtílka oslovila NASA, která chtěla přístroj pro projekt hledání života na Marsu. Bylo by však potřeba přístroj teprve vyvinout a tříletou práci by firma musela vesmírné agentuře věnovat zadarmo. Vyrobit zařízení pro výzkum ve vesmíru je totiž věc prestiže. „Nemohli jsme si tehdy dovolit tři roky živit takový výzkum a výrobu,“ vzpomíná šéf PSI, Martin Trtílek.

Kontakty ale zůstaly a firma si během let našla své místo na trhu, a tak dnes český FluorPen slouží na oběžné dráze při výzkumu vlivu nulové gravitace na růst rostlin. Pomocí přístroje FluorPen astronauti zkoumají účinnost fotosyntézy prostřednictvím neinvazivního měření fluorescence chlorofylu. To znamená, že přístroj pomocí světla monitoruje procesy probíhající v rostlině, aniž ta by o tom věděla.

Jedním z největších zařízení, které firma sestrojila, je fenotypizační linka. Velkým skleníkem vede dopravníkový pás s rostlinami, které prochází různými analytickými přístroji. Ty je skenují a vyhodnocují jejich vlastnosti podle zadaných požadavků. Pak se rostliny zase nechají chvíli růst a proces se po nějaké době opakuje. Přístroje tak zjistí, jak se rostlině daří, a to ještě předtím, než se na květinách a plodinách objeví následky stresu nebo nákazy. Šlechtitelé rostlin tak snáz najdou odolné jedince, kteří se nejlépe přizpůsobí daným podmínkám a dobře v nich prospívají.Velkou předností firmy, kterou Trtílek vede, je, že nejen umí vyrobit přístroj, ale také rozumí tomu, co se s ním dá dělat. Trtílek totiž vystudoval nejen mikroelektroniku, vzdělal se i v biologii a rozumí jí: „Ony to jsou jinak pro lidi nekompatibilní jazyky, ale když jim to vzájemně přeložíte, získáte velkou výhodu,“ říká šéf PSI.FluorPen ale není jediným přístrojem, který pomáhá vědcům objevovat taje rostlinné říše. PSI vyvíjí a vyrábí i stovky dalších zařízení pro výzkum rostlin. Na vývoj dává firma až 40 procent z obratu a nápadů na další přístroje má Trtílek tolik, že na ně firmě nestačí kapacity.Zařízení pro zrychlené šlechtění rostlin

Fenotypizační linku teď PSI vyrábí i pro Oak Ridge National Laboratory v USA – pro vládní laboratoře, kde američtí vědci provádí klíčové výzkumy v národním zájmu. Základní výzkum ale provádí na svých polích i PSI a výsledky publikuje v prestižních impaktovaných časopisech.

Specializované zařízení pro vědu i jednodušší přístroje pro každého

Mezi další nápady PSI patří třeba dočišťování odpadní vody, které firma zkouší ve spolupráci s místní čističkou. Část vody z čističky protéká skleníkem firmy, přes betonové desky pokryté vrstvou řas. Ty fungují jako biofiltr a pohltí látky, které bakterie v čističce nerozloží – těžké kovy, hormony nebo zbytky léků. Běžná čistička totiž jen mechanicky odebere usazeniny a bakterie je rozloží na jednodušší molekuly.

Pro vědu a výzkum vyrábí PSI až 90 procent všech přístrojů. Ty ostatní využívají v produkci i běžní zemědělci – třeba pomocí WinePen měří vinaři cukernatost v hroznech.

Přestože firmu dobře živí výroba unikátních přístrojů pro vědu, Trtílek se chce zaměřit také na jednodušší zařízení pro širokou veřejnost. Na nich totiž dobře vidí výsledky své práce: „O tom, co vědci díky našim přístrojům vyzkoumají, se dozvíme jen málokdy,“ doplňuje Trtílek.

Běžně užívaným přístrojem může být spektometr, který narozdíl od light meterů neměří jen intenzitu světla, ale i jeho spektrum. Takový přístroj je povinnou výbavou pro výzkum rostlin, ale v budoucnu pro něj praktické využití najdou nejen biologické laboratoře. V kancelářích pomocí něj zjistíte, jestli je v místnosti správné světlo, aby si pracovníci nekazili oči. Bude tak využitelný pro jakoukoliv firmu, která se stará o pohodu svých pracovníků.

Dalším příkladem zařízení pro každého by se mohla stát Growth Capsule – námořní kontejner upravený pro kultivaci rostlin a městské farmaření (urban farming). Mobilní kontejner je přebudovaný na speciální růstovou komoru a může být vybaven již zmíněnou fenotypizační linkou. Díky nastavitelnosti podmínek a tomu, že je mobilní, tak můžete třeba na střeše budovy pěstovat i banány nebo ananasy, které třeba v Česku běžně nerostou. Momentálně PSI pracuje na několika takových kontejnerech pro dva investory z Kanady, takže jsme sami zvědaví, zdali se kontejnery nebo jakékoliv jiné jejich přístroje masově rozšíří, ať už v #brnoregion nebo kdekoliv jinde.