Jak oživit mrtvé doly a lomy? Pomocí satelitních dat, říká tým RemoteCult
Rovných 24 hodin si lámali hlavu nad tím, jak využít vesmírná data k něčemu, co prospěje přírodě a bude mít i podnikatelský potenciál. A nakonec se jim to podařilo. Vítězný tým soutěže Copernicus Hackathon s názvem RemoteCult vypráví, jak se k myšlence hodnocení úspěšnosti rekultivace důlních oblastí dostal, jak ji rozvíjel a jaké s ní má plány do budoucna.
Jan Chytrý, Samuel Baránek a Tereza Dobšovičová jsou kamarádi, kteří se potkávají každý den na přednáškách. Zatímco kluci studují geoinformatiku, Tereza studuje fyzickou geografii. Když se v předmětu Dálkový průzkum Země doslechli o soutěži Copernicus Hackathon, jejímž cílem bylo navrhnout inovativní služby a produkty, které využívají data z dálkového pozorování země, neváhali a přihlásili se. Zlákali k sobě ještě studenta informatiky Davida Pavlíka a v den soutěže se k nim připojil i doktorand z geoinformatiky Jan Brodský. A tak vznikl tým RemoteCult.
Na začátku hackatonu, který se konal 1.–2. března 2019 v Brně v rámci Brno Space Days, dostali účastníci soutěže za úkol vymyslet řešení, které by se věnovalo problémům v oblasti těžebního průmyslu, stavebnictví, kvality vzduchu, lesnictví nebo zemědělství. Ve skupince mladých vysokoškoláků to hýřilo nápady, ale nakonec se všichni shodli na tom, že nejlepší bude využít data pro hodnocení úspěšnosti rekultivace důlních oblastí.
|
„Měli jsme různé nápady, jak satelitní data využít. Většina z nich by byla pro dobro lidstva, ale neměly žádný podnikatelský záměr, který byl podmínkou soutěže. Pak nás napadla rekultivace. Je to takový oslí můstek, který propojuje byznys a ochranu přírody.“ Jan Chytrý |
Rekultivaci těžebních oblastí si studenti vybrali proto, že ne vždy probíhá tak, jak má. I přesto, že do ní těžební firmy investují nemalé peníze (náklady firmy OKD na rekultivační práce dosáhly 3,2 miliardy korun v období let 1991–2013), obnova některých lomů a dolů se protáhne klidně o třicet let. Přitom kdyby existoval způsob, jak dlouhodobě monitorovat důlní oblasti, rekultivace by byla efektivnější, rychlejší a levnější. To by prospělo nejenom přírodě, ale vyplatilo by se to i těžebním společnostem a firmám, které rekultivaci provádějí, a data by mohly využít i státní instituce a neziskovky.
Aby studenti mohli firmám ukázat stav rekultivace, bylo potřeba vytvořit aplikaci, která zprostředkovává přístup k různým charakteristikám povrchu získaným ze satelitních snímků (vláha ve vegetaci a její zdraví nebo vlhkost půdy). Vzhledem k tomu, že na vytvoření aplikace měli pouhých 24 hodin, vybrali si tři lomy a sledovali vývoj jejich rekultivace za období 2015–2018. Poté, co stáhli a zhodnotili potřebná data ze satelitů Sentinel, naprogramovali jednoduchou webovou aplikaci.
|
„Pomocí satelitních snímků v naší aplikaci můžeme poznat, jak se vegetaci daří. Pokud zjistíme, že na některém místě je něco špatně, můžeme na to firmy upozornit a poradit jim, aby na místo poslali své terénní výzkumníky. Je to mnohem efektivnější a levnější než vyslat párkrát ročně několik expertů do terénu, aby tam chodili pěšky a možná něco našli, ale možná taky ne.“ Samuel Baránek |
Jakmile čas vypršel, studenti si mohli po 24hodinovém maratonu oddechnout. Ne však na dlouho, protože po chvíli je vyzvala komise na pódium, aby převzali první cenu. Za svůj nápad získali dva tisíce euro a také možnost zúčastnit se jednoletého koučovacího programu v Copernicus Accelerator, který by jim měl pomoci nápad dále rozvinout.
To ostatně tým RemoteCult plánuje, nicméně na případný rozvoj nápadu si budeme muset ještě chvíli počkat. Vzhledem k tomu, že jarní semestr je v plném proudu a studenti jsou s časem na štíru, hodlají se projektu začít více věnovat až od září. Do té doby se chtějí naučit více programovat a získat další znalosti, které se jim budou k vývoji aplikace hodit.