Frank Salzgeber, vedoucí Centra technologického transferu a byznys inkubace v ESA Evropské vesmírné agentuře, se zasloužil o vytvoření největší sítě podnikatelů ve vesmírném průmyslu na světě. High-techu a inovacím věří natolik, že jsou podle něj jedinou cestou, jakou by se Evropa měla ubírat.
Jaký potenciál vidíte ve vesmírných technologiích?
Myslím si, že nic takového jako vesmírné technologie neexistuje. Vezměte si za příklad třeba takový telefonický hovor s někým na druhém konci planety, sledování sportovních zápasů naživo nebo používání navigace v autě. Všechny tyto věci se staly každodenní součástí našich životů a už si ani neuvědomujeme, že byly kdysi stvořeny pro využití ve vesmíru. Proto vždy říkám, že vesmírné technologie jsou jakousi infrastrukturou pro naši digitální ekonomiku.
Jak mohou startupisté získat k těmto sofistikovaným technologiím přístup, aby je mohli využít pro svůj startup? Nejsou patentované?
Některé z nich ano, mnohé jsou dokonce obchodním tajemstvím. Moji kolegové se nicméně snaží patentované technologie lidem zpřístupňovat. Chceme totiž, aby z nich daňoví plátci měli co největší užitek. Existují však programy jako třeba Copernicus, který poskytuje data zdarma. Celkově bych řekl, že přístup k technologiím není takový problém jako jejich využití. V minulosti bylo velice složité získat data z oběžné dráhy a fotografie ze satelitů a jejich zpracování vyžadovalo vědecké vzdělání. Dnes se situace mění. Snažíme se tlačit na naše partnery, aby zpřístupňovali data a aby je lidé mohli používat přímo ze svého mobilního telefonu.
Jaké jsou v současné době nejzajímavější oblasti ve vesmírném průmyslu? Co má potenciál?
Myslím si, že ve vesmíru existují tři oblasti, které se dají využít komerčně. První z nich jsou telekomunikace skrze satelity, které jsou dnes vnímány jako běžná věc. Dobrou práci na tomto poli odvádí například firma SES Astra. Druhou oblastí jsou navigační systémy, které každý den používáme. V současné době jsou už natolik vyspělé a systém Galileo jejich kvalitu ještě zlepší, že asi nemá cenu se jimi tolik zabývat. Tou nejzajímavější oblastí ale bude pozorování Země. Evropská vesmírná agentura (ESA) produkuje společně s programem Copernicus 14 terabytů dat denně. Tato velká data mohou najít využití v odvětvích, o kterých bychom si to v životě nemysleli.
Například kde?
V zemědělství, ve vodním hospodářství, v nemovitostech, v pozorování změn klimatu, v řízení katastrof nebo v reakcích na mimořádné události. Satelitní obrázky mají až 350 vrstev a jsou přesné na vzdálenost 30 centimetrů od povrchu Země. Pokud půjdete v létě plavat, můžu vám říct, jaká bude teplota vody, její průzračnost, její kvalita, výška vln nebo třeba rychlost větru. Můžu vám klidně doporučit, jaký opalovací krém si máte vzít na základě úrovně radiace. Nebo pokud máte problém s astmatem, můžu vám říct, jaká bude úroveň ozonu. To je jenom malá ukázka toho, k čemu všemu můžou tato data být.
Řekněme, že vím, jak tato data použít, a mám nápad na startup. Jak mně ESA BIC pomůže?
Jsme takový strejda s 50 tisíci euro a užitečným adresářem v kapse. Kromě investic, koučujeme, pomáháme s marketingem a rozvojem byznysu, poskytujeme technickou podporu, zpřístupňujeme naši síť kontaktů a nabízíme kanceláře. Po dvou letech od inkubace nadále zůstáváme se startupy ve spojení, protože nás zajímá, jak se jim daří. Teď například posíláme čtyři firmy na velký kongres do USA, kde se setkají s hlavami delegací vesmírných agentur a společností a budou s nimi sedět ve stejném panelu. Naším cílem je startupům aktivně pomáhat a zvýšit pravděpodobnost jejich úspěchu.
To zní skvěle. Zajímalo by mě, jestli je také možné se v rámci ESA BIC propojit i s pobočkami v jiných evropských zemích?
Ano, je to možné. Jsme jedna velká rodina. S každým členem se stáváme silnější. V Brně jsou skvělá zařízení pro vědu o živé přírodě a pro vývoj materiálů. V Norimberku jsou zase velice šikovní lidé na Fraunhoferově institutu, kteří se specializují na navigaci. Vymysleli mimo jiné také algoritmus MP3. Pokud hledáte někoho, kdo rozumí čipům, můžete se obrátit na IMEC Leuven. Pokud potřebujete speciální zařízení nebo třeba odborníky na solární energii, můžete se ozvat nám. ESA samotná zastřešuje jednotlivá lokální centra excelence a tvoří partnerskou síť.
Spolupracujete i s externími partnery?
Ano, spolupracujeme například i s korporacemi. Minulý rok jsme podepsali smlouvu s T Systems ohledně free cloudových služeb. S firmou SAP jsme se dohodli na používání její cloudové služby HANA. Tato platforma už v sobě má zabudovaná data a člověk si nemusí lámat hlavu s tím, odkud pocházejí. Stačí naprogramovat algoritmy a SAP se o zbytek už postará. SAP má dobrou distribuční síť a své stálé zákazníky, které je možné později oslovit.
Líbí se mi irské přísloví, které říká, že „jsme jako trpaslíci na ramenou obrů. Náš pohled může obsáhnout více a vidí dále než jejich. Ovšem ne proto, že by náš zrak byl pronikavější nebo naše výška větší, nýbrž proto, že nás nese a vyzvedává mohutná postava obrů.“ Pro startupy jsou inkubátory, korporace a vládní agentury jakýmisi obry. Jedinou věc, kterou musíme udělat, je nechat je se postavit na naše ramena.
Pěkné přísloví. Zajímalo by mě, jestli v Jihomoravském kraji také vidíte nějaké obry?
Myslím si, že tu máte dobrou kombinaci univerzit, výzkumných center a technologicko-inovačních center, které jsou kousek od sebe. Lidé mohou přecházet z jedné budovy do druhé, aniž by jim v ruce vychladla káva. Navíc je tu dobré prostředí a jsou tu chytří lidé. Neměli bychom se soustředit jenom na velká města, šikovní lidé jsou všude, i tady v Brně.
Jak pomůže ESA BIC jihomoravskému regionu?
Nevím, jestli potřebujete pomoct, protože tu už máte dobrou základnu. Na druhou stranu vždy říkám, že k tomu, abychom měli les, musíme nejprve vysadit stromy. Pokud nebudeme podporovat mladé podnikatele a studenty, děláme něco špatně. Naším úkolem je být dobrým zahradníkem, který o své květiny starostlivě pečuje. Každý region takového zahradníka potřebuje. Sám to vidím na své rodině a svých dvou synech. Je jim teď 11 let a jsem si jistý, že ani jeden z nich nebude pracovat v uhelných dolech a ani se nestane zemědělcem. Proto jsem přesvědčený, že pokud si chceme udržet naši současnou životní úroveň, musíme podporovat high-tech a inovace.
Frank Maxmilian Salzgeber je ředitelem programu ESA Technology Transfer Programme Office v Evropské vesmírné agentuře (ESA). Dříve působil jako COO v něměckém IT startupu v Mnichově, sedm let strávil také v Apple Computer jako obchodní manažer pro střední Evropu. Je členem poradní rady německé Triangle Venture Capital Group, European Business Network (EBN) a jedním ze zakládajících předsedů pracovní skupiny EIROforum pro Transfer technologií a management inovací.
Více o projektu ESA BIC v Brně se dozvíte tady.
