Doprava mění svět. A svět dopravu.
Věděli jste, že průměrně pětina ceny výrobku, který si koupíte, představuje náklady na jeho přepravu? Ta je přitom z 38 % neefektivní – každý třetí kamion jezdí po silnicích prázdný. Trpí tím nejen naše peněženky, ale také životní prostředí. Doprava je pátý největší trh na světě a představuje tak ohromné množství příležitostí pro byznys. Pro takový, který našlápne nejen samotné firmy, ale zároveň dupne na brzdu v produkci uhlíkové stopy.
Svoji příležitost na trhu našel i brněnský startup Wereldo. Jedním z jeho zakladatelů je Jakub Skopec, který v minulosti pracoval u Deutsche Post DHL a Qatar Airways. Zblízka tak pozoroval trendy v oblasti LogTech. „Došlo mi, že transformace logistiky musí vzejít od malých inovativních firem. A začal jsem snít o tom, že nákup dopravy bude jednou tak snadný, jako je nákup letenky," vysvětluje svoji motivaci Jakub Skopec. O tom, že nápad může uspět i na globálním trhu, svědčí letošní několikamilionové investice od Lighthouse Ventures, JIC Ventures a od investiční skupiny Patero.
Analogové plánování vs. chytré řešení
Co nového tedy Wereldo přináší? Velmi zjednodušeně – je to jako rozdíl mezi Garri Kasparovem a počítačem Deep Blue. Tedy v případě, že pamatujete legendární šachovou partii, ve které počítač poprvé v historii porazil úřadujícího mistra světa v šachu. V plánování dopravy je to trochu podobné. Firmy na něj mají svůj systém – to jsou šachovnice a kameny. V klasické verzi ho ovládá dispečer. Podle požadavků a potřeb vybere dopravní způsob a kanál. A pak upravuje a upravuje a upravuje. Aby bylo výsledné řešení co nejefektivnější. Jenomže stejně jako Garri Kasparov, má i sebegeniálnější dispečer své limity. „Wereldo oproti tomu nabízí chytré řešení – práci, kterou v analogovém plánování dělá člověk, v rámci Wereldo vymýšlí počítač. Výběr módu dopravy je automatizovaný a daleko pružnější," vysvětluje Jakub Skopec, podle kterého patří plánování logistiky k matematicky nejsložitějším problémům. Jen si představte takový kamion, na který čeká do cíle pět zastávek. Existuje několik set možností, jak a kudy zboží poslat. Ve skutečnosti bývá zastávek daleko víc. „V takovém případě člověk udělá nějaký odhad, ale stoprocentně nepůjde o nejlepší řešení. Systém nejlepší řešení najde v řádu několika minut," slibuje mladý ředitel firmy. Činí tak navíc na základě tržních cen, nikoliv podle ujetých kilometrů.
V praxi to znamená, že každý třetí kamion nemusí jet prázdný. Trh přepravy je totiž asymetrický – její cena záleží na tom, kterým směrem zboží vezete. Například Česko vůči Německu je exportní země, takže cena za kilometr bude směrem do Německa třeba o čtyři koruny dražší. To bude cena v případě, že bude cesta naplánovaná na základě ujetých kilometrů. „Pokud budete plánovat na základě tržních cen, zjistíte, že z Česka do Rakouska jede nevytížený kamion. Z Rakouska do Německa pak jede další nevytížený kamion. Proč tedy nevyužít jejich kapacity? Počítáno na ujeté kilometry by cena dopravy samozřejmě vyšla dráž, vzhledem ke zmiňované asymetrii ale nakonec může být naše cesta daleko levnější," vysvětluje Jakub Skopec. Klientovi tak šetří Wereldo peníze a nám ostatním zase životní prostředí.
Logistika = ementál plný příležitostí
Logistika je poměrně konzervativní segment. To však paradoxně otevírá prostor pro inovace. Zejména digitalizace svět logistiky naprosto změní. Příkladem může být využití IoT tak, jak to v současné době zkouší firma Stabilplastik ve spolupráci se společností Adastra. Jejich „chytrá paleta" bude mít v sobě chytrý čip. „Ten bude evidovat pohyb i veškeré změny okolního prostředí – například teplotu. Díky tomu zoptimalizujeme dopravu zboží," vysvětluje Patrik Luxemburk ze Stabilplastik. Pokud třeba po cestě dojde k jakémukoliv poškození nákladu, je zbytečné, aby pokračoval v cestě. Může uvolnit místo pro další zboží – a doprava tak bude zase o něco efektivnější.
Chytřejší lítá
Senzory a další technologie budou velmi aktuální i v letecké přepravě. Jak upozorňuje expert na zavádění umělé inteligence do letectví Miroslav Matoušek z Honeywell prochází oblast velkou změnou. Zejména Evropa stále výrazněji hledá cestu, která by významně snížila dopad leteckého provozu na životní prostředí. To znamená větší důraz na zavádění elektrického pohonu letadel a využití umělé inteligence. „Čím dál častěji se budou zavádět prvky autonomie a vyšší automatizace řízení. A to nejen využitím knoflíků a páček, ale toho, co se dnes používá běžně – ať už s pomocí dotykové obrazovky, gest, ale i pomocí řeči a ostatních smyslů," vysvětluje Miroslav Matoušek. Zároveň bude umělá inteligence důležitým pomocníkem v různých situacích. Pilotům totiž bude radit, jaké optimální řešení v konkrétní situaci zvolit.
Logistika je prostě odvětví, které čeká na nové a inovativní nápady. Jde jen o to, kdo potenciál příležitostí objeví první.