Akcelerátory v roce 2016: Osvědčuje se spolupráce s korporacemi

Global Accelerator Report 2016

Světové akcelerátory za své už více než desetileté fungování zaznamenaly velký posun ve svém fungování a směřování. Aktuální trendy z jejich světa shrnuje Global Accelerator Report 2016. Studii, na níž se podílelo 579 akcelerátorů z šedesáti osmi zemí, zpracoval Gust, síť více jak 500 tisíc startupů a 45 tisíc světových investorů.

Loni investovalo 579 akcelerátorů přes 200 milionů dolarů do více než 11 tisíc startupů. Tři čtvrtiny investic pocházely ze Severní Ameriky a z Evropy a více než polovina v těchto regionech zůstala. Nejvíce peněz putovalo do startupů v USA, Velké Británii, Francii, Izraeli a Mexiku. Nejperspektivnějšími odvětvími v roce 2016 bylo zdravotnictví, vývoj mobilních aplikací, zemědělské technologie, tvorba e-shopů, vzdělávání, cloudové služby, čisté technologie a nositelná elektronika.

Zatímco dříve získávala většina akcelerátorů peníze pomocí tradičního cash-for-equity (za menší investici ve výši průměrně 25 tisíc dolarů získal akcelerátor 5 až 10% podíl), tento model už dnes nepřináší takové zisky jako dřív. V roce 2016 došlo k pouhým 178 exitům (postoupení podílu), z čehož plyne, že akcelerátory musejí hledat alternativní zdroje příjmů. Nově se tak snaží generovat větší část zisku z mentorování, pronájmu kanceláří, organizace akcí a ze spolupráce s korporacemi.

Hlavní trendy akcelerátorů v roce 2016

I) Akcelerátory spolupracují s korporacemi

Korporace se pro akcelerátory stávají lukrativním partnerem. V loňském roce více než polovinu (52 %) akcelerátorů částečně financovaly korporace. Inkubované startupy od korporací získávají finanční podporu, nabízejí jim své služby a zboží a mají také možnost prodat jim část svého podílu. Díky spolupráci mohou korporace zavádět nové trendy do korporátního prostředí a vylepšit tím vlastní image.

II) Specializace táhne

Pokud akcelerátor nemá definovanou oblast, ve které se profiluje, a snaží se mít co nejširší záběr, komplikuje situaci nejen startupům ale i investorům, kteří se pak hůře orientují v tom, čemu se daný akcelerátor věnuje. Velká část z nich se proto čím dál víc specializuje. Snadněji pak získávají mentory v dané oblasti a vytvářejí si úzké vazby v průmyslovém odvětví. V roce 2016 se zaměřovalo na specifickou oblast už nadpoloviční většina akcelerátorů, přesněji 58 procent.

III) Silní hráči expandují

Etablované akcelerátory nově začínají expandovat do zahraničí. Spojují se s místními akcelerátory (nebo provádějí jejich akvizici), případně navazují spolupráci s lokálními partnery, kterými mohou být třeba venture kapitálové fondy. Pomocí expanze umožňují vlastním startupům vstupovat na nové trhy a zlepšovat své jméno v zahraničí.

IV) Akcelerátory se rozkračují

Akcelerátory dnes pokrývají celý životní cyklus startupů. Rozplývají se tak hranice mezi akcelerátory, inkubátory, venture kapitálovými fondy a business angel skupinami.

Jak si vedla vloni Evropa v konkrétních číslech?

Za uplynulý rok se v Evropě skrze akcelerátory proinvestovalo 47,5 milionu eur. Finanční podporu získalo 3 701 startupů od 193 akcelerátorů. Mezi deset největších investorů patřila Velká Británie, Španělsko, Německo, Itálie, Francie, Nizozemsko, Švýcarsko, Dánsko, Irsko a Rakousko, kam také putovala většina peněz. Mezi nejštědřejší akcelerátory v Evropě patřil Techstars, IMPACT, 500 Startups a Wayra.

Startupy se pohybovaly hlavně v odvětví zdravotnictví, cloudových služeb, nositelné elektroniky, vývoje mobilních aplikací, čistých technologií a tvorby e-shopů. Za perspektivní obory budoucnosti označily akcelerátory internet věcí, analýzu velkých dat, vývoj softwaru jako služby (tzv. SaaS) a finanční technologie.

A jak je na tom Česká republika?

V roce 2016 bylo u nás podpořeno 23 startupů částkou 450 tisíc euro, čímž jsme se v regionu střední Evropy umístili druzí hned po Rakousku (tamní akcelerátory investovaly 892 tisíc euro do 124 startupů). Slovensko ve studii nefigurovalo, Maďarsko investovalo 368 tisíc euro a Polsko 80 tisíc euro.

V porovnání s některými jinými evropskými státy však české investice zůstávají malé. Například Velká Británie za uplynulý rok investovala 15,5 milionu eur do 992 projektů.  


Global Acceleration Report 2016 je dostupný na stránkách Gust.

Evropský report najdete zde.

Vždy o krok před konkurencí.
Všechny novinky se k vám dostanou jako k prvním.