Skinners: lehkým krokem z garáže na globální trh

Michaela Steinhauser a Petr Procházka tvořili pár. Ona studovala doktorát na sociální pedagogice. On studoval práva a přes prázdniny pracoval v Norsku jako kuchař. Tam si jejich kamarád poranil nohu a hledal řešení pro svobodnou chůzi. Chodil v pevnějších ponožkách a byl z nich nadšený. A Petr také. Právě tehdy se totiž v jeho hlavě zrodil nápad na ponožkoboty SKINNERS. „Když se díval do patentových databází a na trh, nic podobného nenašel. Volal mi tehdy do Česka, že by si takový produkt dokázal představit vyrábět,“ vzpomíná Michaela Steinhauser na moment, kdy se rozhodli se do nápadu pustit společně.

Po půl roce vyrábění prvních prototypů doma v kuchyni oslovili výrobce polymerů. Další půlrok pak členům rodiny dělali sádrové odlitky nohou a vyráběli první vzorky. Po roce od nápadu měli první prototypy využitelné pro sportovní aktivity. „Rozhodli jsme se, že než se pustíme do nějaké sériové výroby, musíme otestovat náš obchodní model na trhu – a zjistit, jestli o náš produkt budou mít lidé vůbec zájem,“ vysvětluje Michaela Steinhauser.

 

První úspěšná crowdfundingová kampaň

V létě 2015 proto vstoupili do crowdfundingové kampaně na HitHitu, kde v rámci produktových startupů dosáhli nejvyšší částky. 600 tisíc korun jim pomohlo jako vstupní investice do výroby. Ani jeden ze zakladatelů nepracoval v textilním nebo chemickém průmyslu, během roku tak museli vstřebat velké množství informací z mnoha oblastí. „To je na podnikání to nejhezčí. Když je člověk otevřený a má rád rozšiřování mentální kapacity a svých skills, dá mu podnikání nekonečný rozsah nových možností. Doktorát jsem studovala proto, že jsem se chtěla dál učit něco nového. A podnikání mi to saturuje na 100 %,“ usmívá se Michaela Steinhauser.

Jejich produkt je dodnes jedinečný, nemají totiž přímou konkurenci, což má své výhody i nevýhody. Nevýhoda je nutnost trh edukovat. A výhoda? Záhy se dostali i do řetězců, kam běžně vstupují až firmy s dlouholetou tradicí. „Vždycky jsme se snažili být skromní, proto jsme si nikdy nedělali číselné výhledy na léta dopředu. Na druhou stranu jsme našemu produktu tolik věřili, že jsme chtěli, aby byl globální a známý – tak jako je třeba značka Nike,“ přiznává Michaela Steinhauser. To už se vlastně docela povedlo – aktuálně dodává brněnská firma do 120 zemí světa.

JIC dvojici podnikatelů pomohl v nejranější fázi – v době, kdy ještě neměli hotový produkt. Protože o podnikání nevěděli nic, chodili na JIC na nejrůznější přednášky. „Nasávali jsme základní informace o tom, jak se tvoří byznys plán nebo use casy. Zároveň na JICu Petr absolvoval první pitch, což bylo moc fajn naučit se formulovat náš plán před cizím publikem. Celé nám to dalo mentální oporu, že je tu instituce, na kterou se můžeme  obrátit,“ dodává Michaela.

Co si odedřete, to „se“ okotí

Co je tajemství jejich úspěchu (nejen) v crowdfundingové kampani? Především rešerše a tvrdá práce. „Za vším, co děláme, se snažíme jít cestou best practices. Dívat se, jak to dělají ti nejlepší a hledat hacky. Když chcete udělat skvělý džus, taky si koupíte mnoho druhů, než dojdete k tomu, jak je to dobré,“ prozrazuje Michaela Steinhauser.

A takto přistupují ve Skinners ke všemu: k výběru fullfillmentu, k postupům, procesům i byznys modelům. Díky tomu se jim daří na kterémkoliv trhu, kterému věnují pozornost. „Když si to neodpracujete a spoléháte jen na štěstí, je to sázka do loterie. Ale tam, kde člověk investuje energii, prostě si to odedře, tam se to okotí,“ směje se Michaela. To je důvod, proč si doteď neplácli s žádným investorem a rostli organicky. A pokud to s někým zázračně „nezapadne“, chtějí dobýt stejně i vysněný trh americký: zlehka, krok po kroku.