MOZEK mění pravidla hry v recyklaci solárních technologií
Většina fotovoltaických panelů se dnes recykluje tak, že se rozdrtí – spolu se sklem, plasty i vzácnými kovy. Materiál se pak použije třeba jako příměs do betonu. Matěj Houdek sám každoročně instaluje tisíce solárních panelů. A právě proto ho otázka, co s nimi bude, až doslouží, nenechává klidným. „Místo destrukce jsme hledali způsob, jak materiály co nejšetrněji oddělit a vytěžit,“ popisuje. A založil proto startup MOZEK.
Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze otestovali metodu termální oxidace, při které se panely zahřejí na 600° Celsia. Organické vrstvy (jako jsou třeba lepidla a plasty) při ní shoří a oddělí se sklo, křemík, kovové vodiče i drobné zbytky, které se dají dále roztřídit. „A co je důležité: tímto způsobem se dají z panelu bezpečně získat i vzácné prvky, jako je stříbro nebo měď, které nyní také končí v suti,“ pokračuje Matěj Houdek. Celý proces je navíc energeticky výhodný – část vzniklého tepla se dá využít zpětně k ohřevu dalších panelů.
Díky Up2Circ jsme mohli pokrýt finančně nákladné ověřování
Na samotný vývoj a ověření recyklační metody by vlastní zdroje nestačily. „Up2Circ nám přinesl financování, téměř 15 tisíc eur – a to je pro takový projekt naprosto klíčové,“ zdůrazňuje zakladatel startupu. Díky podpoře z programu se mohli spojit s odborníky z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a pustit se do testování různých technologií. Některé nápady sice v průběhu zavrhli, ale právě díky pokusům našli řešení, které opravdu funguje – a má potenciál i pro reálné nasazení.
Z laboratoře do praxe: návrh recyklačních linek
Tým aktuálně pracuje na návrhu dvou typů recyklační linky – stacionární, která bude fungovat na sběrných dvorech, a mobilní. „Ta by se měla vlézt do kontejneru a umožňovat recyklaci přímo v místě demontáže velkých solárních elektráren. Díky tomu ušetříme velké náklady na převoz, ale i emise,“ vysvětluje Matěj Houdek. Cílem startupu je do roku 2026 spustit první recyklační linku – ideálně obě varianty, stacionární i mobilní.
Právě rok 2026 je přitom zlomový. „Začne totiž dobíhat životnost prvních větších instalací panelů z období solárního boomu v letech 2010–2011,“ vysvětluje Matěj Houdek. Ty sice často ještě technicky fungují, ale ekonomicky se vyplatí vyměnit je za výkonnější nové modely. V budoucnu by chtěli pokrýt nejen český trh, ale nabídnout své řešení i za hranicemi. „Fotovoltaika zažívá boom, ale málokdo řeší, co bude s panely za 15 nebo 25 let. My to řešíme už teď,“ uzavírá Matěj Houdek.