Budování komunit: Jedna plus jedna rovná se tři

Před třemi lety se zrodila komunita JIC+ a nyní v roce 2020 je z ní síť s více než dvěma stovkami firem, ve které je kladen důraz na to, aby její členové vytvářeli vztahy mezi sebou, vzájemně se inspirovali a sdíleli zkušenosti. Jak se JIC+ za tři roky rozvinula a proč obecně dává budování komunity smysl? Přečtěte si rozhovor níže.

Za jakým účelem vznikla v roce 2017 komunita JIC+?

Terka: Chtěli jsme začít víc pracovat se skupinou našich klientů a vytěžit zkušenosti a znalosti, které podnikatelé mají. Cílem tedy bylo vytvořit prostředí, kde by mohli tyto zkušenosti sdílet a vzájemně si tak pomáhat. Zároveň jsme tímto krokem chtěli posilovat budování dlouhodobých vztahu s klienty JICu.

Co pro vás komunita JIC+ znamená? Co vás na tom nejvíc baví?

Terka: Říká se, že v komunitě platí rovnice: 1+1=3. A to je přesně ono! Věřím, že spolupráce, otevřenost a ochota sdílet jsou hodnotami budoucnosti a přesně to, se JIC+ snaží podporovat. Nikdy nevíte, jaká spolupráce se vyvine z náhodného setkání na nějaké komunitní akci. Vidím kolem sebe, jak jsou firmy čím dál tím víc ochotné si navzájem pomáhat. Je to krásný „give back“ regionu, ve kterém žijeme.

Bára: Mně se moc líbí, že vznikají nové spolupráce. Členové komunity si vzájemně pomáhají, sdílejí know-how a přejí si úspěchy.

Jaké byly první kroky při zakládání komunity?

Terka: Museli jsme se zamyslet nad tím, proč ji vůbec chceme budovat – konkrétně nad tím, co to má přinášet oběma stranám - jak klientů, tak JICu. Důležité bylo najít průnik a na tom se pak dala postavit strategie. Následně jsme tuto komunitu začali spoluvytvářet – to slovíčko „spolu“ je v tomto případě velmi důležité, komunitu totiž nejde vystavět pouze „ze shora“. Je pro nás tedy velmi důležité sbírat kontinuálně zpětnou vazbu, učit se z chyb a poslouchat, co naši klienti potřebují. A samozřejmě pak na tyto nové podněty a potřeby umět reagovat.

Terko, můžeš říct, jak moc se komunita vyvinula?

Když jsme začínali, bylo v komunitě padesát lidí. Dnes jich máme přes tři sta. Už tehdy jsme měli hezká čísla, co se návštěvnosti a spokojenosti týče. A ta čísla jsou hezká i dnes, když je členů šestkrát více. Proto si myslím, že se nám daří udržovat kvalitu a to je podle mě hezký vývoj. Věřím, že tomu tak bude i nadále. :-) 

V čem vidíte hodnotu, kterou komunita klientům přináší?

Terka: Možná to zní jako klišé, ale nejcennější je opravdu inspirace a kontakty. Lidé dnes nepotřebují vědět a umět všechno, ale potřebují znát lidi, kteří vědí nebo umějí to, co je v danou chvíli potřeba. Myslím, že velkým přínosem je také pohled na svůj byznys z jiné perspektivy. Díky komunitě můžou podnikatelé získat názor druhých lidí a tím si udržet nadhled.

Bára: Na JICu budujeme síť expertů, které mimo jiné zveme na komunitní akce. Většinu z našich expertů na trhu nenajdete, jelikož jsou to úspěšní lidé ve svých oborech, kterým dává smysl přenášet svoje know-how a zkušenosti dál. Vidím velkou přidanou hodnotu v tom, že se naši klienti na komunitních akcích mohou s těmito lidmi potkat a diskutovat s nimi.

Jakou roli má vlastně community manager? Jaké by měl mít kompetence?

Terka: Měl by být od přirozenosti orientován na zákazníky a jejich potřeby. Členové komunity musí být na prvním místě a zároveň všechny změny v komunitě musí být dělány v kontextu strategie a směřování organizace, takže podle mě je velmi důležité i strategické přemyšlení. Community manager většinou by měl umět od “všeho něco” - rozvíjí strategicky komunitu, musí velmi dobře rozumět businessu organizace, řídí rozvojové projekty v rámci komunity, tvoří obsah, pracuje se sociálními sítěmi, organizuje akce, měl by umět dobře pracovat s daty atd...

Bára: Myslím, že je hodně důležité vnímat souvislosti a umět se na věci podívat z nadhledu. Někdy je obtížné balancovat mezi potřebami jednotlivce a potřebou skupiny. 

Znáte nějaké univerzální nástroje, které mohou pomoci při budování komunity?

Terka: Firmy si čím dál tím víc uvědomují, jak je klíčové budovat smysluplnou komunitu jejich zákazníků, partnerů nebo třeba i zaměstnanců. Proto se na trhu dá najít už poměrně hodně zdrojů, které se budování komunit věnují, ještě před třemi lety tomu tak nebylo. Doporučovala bych minimálně sledovat organizace CMX Hub, Community Roundtable a pro online komunity FeverBee. Užitečný nástroj je Community Canvas nebo koncept 7P, který pomáhá s designem komunity. Na trhu je spousta literatury, ze které se toho dá hodně naučit. 

Bára: Já se učím hlavně od Terky! (smích)

Lidé si do nového roku dávají spousty předsevzetí, máte nějaké „komunitní“ předsevzetí?

Terka: Chtěli bychom rozvíjet komunitní online prostředí tak, abychom dokázali doručit lepší hodnotu i členům, kteří nemůžou pravidelně docházet na naše akce. Také vnímám potřebu více otevřít a zpřehlednit okruh zaměření a dovedností „našich“ firem, aby bylo pro jednotlivé členy jednodušší najít v komunitě ten správný match. Chtěli bychom inspirovat ostatní inovační centra nejen v ČR a více propagovat naši komunitu a úspěchy jednotlivých členů.  

Bára: Já bych si přála, aby vznikala hustější síť spolupráce a abychom dokázali ještě flexibilněji reagovat na potřeby našich členů.

Tipy na knihy pro budování komunit:

The Art of Gathering by Priya Parker
Purposeful by Jennifer Dulski
Un-Lonely Planet by Jillian Richardson
The Business Value of Developer Relations by Mary Thengvall
People Powered by Jono Bacon
Get Together by Bailey Richardson
Belong by Radha Agrawal
The Indispensable Community by Richard Millington
The First 90 days by Michael D. Watkins