Pár vlaštovek a jinak nic. Česku chybí výrazné značky s dobrým designem

Článek

Skvělých produktových designérů je v Česku celá řada. Mezi ty nejúspěšnější můžeme zařadit třeba Jana Čapka, Reného Šulce, Jiřího Pelcla, Lucii Koldovou, dvojici Herrmann & Coufal a designéry ze studií Koncern a Olgoj Chorchoj. Za svou práci získávají jedno prestižní mezinárodní ocenění za druhým. Mají však pro koho navrhovat? Najde se u nás dost firem, které si cení dobrého designu a jsou ochotny za něj zaplatit?

Že dobrý design pomáhá konkurenceschopnosti firmy, věděli už naši předkové. Právě proto na něj kladli takový důraz. Dnes se však zdá, že mnoha českým firmám pochopení pro důležitost designu chybí. Udělejme si proto kratičkou výpravu do dějin českého průmyslu, abychom pochopili, proč k tomu došlo.

Vrchol a pád produktového designu v Česku

Po vzniku Československa se na jeho území nacházelo přibližně 70 % průmyslové výroby bývalého Rakouska-Uherska. Naše textilnictví, obuvnictví, sklářství a výroba porcelánu, hraček a bižuterie byly uznávány a obdivovány po celém světě. Vlivem hospodářské krize a druhé světové války však tato odvětví výrazně utrpěla. Místo abychom na tradici těchto oborů navázali, komunistická vláda se rozhodla Československo přeorientovat na strojírenský, těžební a zbrojní průmysl, a tak vzaly zpracovatelský průmysl a umělecké obory postupně za své (Wikipedia).

Po čtyřiceti letech komunismu a po privatizaci v 90. letech přežilo jen pár českých firem, které exportují své výrobky do světa. Porevoluční vlády sice vyzdvihují, že jsme silnou průmyslovou zemí, podle průmyslového designéra Jiřího Přibyla je však Česko spíše zemí montoven součástek pro zahraniční firmy a chybí mu výrazné značky s dobrým designem.

„Problém je, že u nás nesídlí téměř žádné zahraniční značky, které by úroveň designu povznesly. Montovny zaměstnávají statisíce lidí u pásů, ale nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu, know-how ani vzdělání. Hudební skladatel Gustav Mahler kdysi prohlásil, že Brno je tělocvična s nízkým stropem. To stejné platí pro Česko. Nemáme tu sofistikované investory, není zde poptávka po kvalitním designu a vlády nevzdělávají majitele průmyslu. Český management je naučený na to, že přijede Němec, rozbalí výkres a my začneme vyrábět. Je otázkou, kdy se přesuneme od výroby bezejmenných součástek do Volkswagenu k výrobě vlastních výrobků s kvalitním designem,“ říká průmyslový designer Jiří Přibyl.

 I přesto, že současná struktura průmyslu nenahrává tomu, aby u nás vznikaly firmy zaměřené na tvorbu inovativních produktů, najde se u nás několik vlaštovek, firem, které dělají svou práci na špičkové úrovni a zaslouží si pozornost.  

Návaznost na tradice a znovuzrození produktového designu

Obzvlášť zajímavá je v posledních letech renesance sklářského průmyslu. Velkým firmám jako Lasvit, Preciosa, Bomma, Lucis nebo Brokis se podařilo prosadit v zahraničí, ale daří se také menším studiím jako Dechem nebo deFORM. Mezi nejúspěšnější podniky patří Lasvit. V roce 2018 například získal na největším veletrhu nábytku na světě iSalone významné ocenění Milano Design Award a pyšní se kromě toho realizacemi po celém světě. Díky obnově sklářského průmyslu se tak udržuje tradiční české know-how a rozvíjejí regiony jako například Novoborsko, kde sídlí hned několik sklářských dílen a vznikají tam zajímavé iniciativy jako Kolektiv Ateliers.

Zatímco ve sklářském průmyslu se to uznávanými firmami jenom hemží, v ostatních průmyslových odvětvích se najdou pouze jedna dvě firmy, které svým přístupem k designu vynikají nad svou konkurencí. V nábytkářství patří mezi nejvýznamnější značky firma TON. Na podobě jejich nábytku se podílí mnoho českých a zahraničních designérů. Ve světě je známá spolupráce TON s Lucií Koldovou.

Vzkříšení textilního průmyslu, ve kterém bylo kdysi Československo významným producentem, je bohužel v nedohlednu. Sice se u nás vyrábějí kvalitní látky, ty zde však nenacházejí odbytiště a putují daleko za hranice – třeba až do salonů francouzské značky Yves Saint Laurent. Lepší je situace ve zpracování textilu. Podle designéra Jiřího Přibyla je velice zajímavé, že se u nás zrodilo několik kvalitních outdoorových značek jako Hudy, Hannah, Kilpi, Tilak nebo Pinguin, které často vznikly na popud horolezců a sportovců.

V návaznosti na textilní průmysl by nemělo být opomenuto ani obuvnictví. Dřívější pýcha – značka Baťa – už ale také dávno není česká, a tak stojí za zmínku alespoň firma Botas, která se stala populární díky modelové řadě botas66, a vznik zlínské firmy Vasky, která se na baťovskou tradici snaží navázat.

Vznik nových firem a odvětví

Zcela specifickým odvětvím, které stojí na kvalitním designu, je videoherní průmysl. Od 90. let zažívá v Česku boom, přičemž v roce 2018 u nás sídlilo 44 společností a v roce 2017 bylo vydáno 35 her. Svými počítačovými hrami se v zahraničí proslavila studia jako Bohemia Interactive Studio, Amanita Design, SCS Software, Hyperbolic Magnetism, Warhorse Studios a MADFINGER Games, z nichž některá získala mezinárodní ocenění (Český herní průmysl 2018). 

Dlouhodobě úspěšná a oceňovaná je také firma mmcité, která navrhuje a vyrábí městský mobiliář. Její výrobky nenajdeme jen u nás, ale také v USA, Brazílii, Rusku a jinde po světě. Mezinárodní ocenění dostává pravidelně také firma RAVAK za své vybavení do koupelen. Do zcela jiné oblasti patří firma Linet, která dodává polohovatelná lůžka a zdravotnický nábytek, přičemž za své gynekologické křeslo získala v roce 2017 prestižní ocenění Red Dot Award

V minulosti Češi vynikali také v průmyslovém designu. Spolupráce s automobilkami, strojírenským a zbrojním průmyslem je i dnes významná, ač není mediálně tolik atraktivní. Mezi významná návrhářská studia pro automobilový průmysl patří Aufeer Design nebo vlastní designové studio firmy Škoda Auto.

Jak to bude dál

Podle Veroniky Pařízkové z Czechdesignu je důležité, aby firmy chápaly, že bez spolupráce s designéry jejich sortiment na trhu neuspěje. O tom, že dobrý design má výrazný ekonomický přínos, svědčí i případové studie společnosti Design & Prosperita. Spolupráce firmy TON s českými a zahraničními designéry například vedla k rozšíření modelové řady, otevření nových prodejen a pětinásobnému navýšení zisku při obratu v roce 2011. Samotné získání mezinárodního ocenění Red Dot Award za design křesla Merano zvýšilo prodej tohoto výrobku o 100 %.

Chcete změnit design svého produktu? Můžete využít finančí podpory až 100 tisíc korun získáním kreativního voucheru na spolupráci s produktovými designery v projetku Kreativní vouchery Brno. 

 

V praxi najdeme podobných příběhů celou řadu. Zatím se však zdá, že s designéry spolupracují hlavně ty největší české značky jako například Škoda Auto, Tescoma, Pietro Filipi, Mattoni, Air Bank či Koma Modular. Je načase, aby se o vzájemné spolupráci mezi designéry a firmami ve společnosti více mluvilo a aby si její hodnotu uvědomovaly firmy všech velikostí a druhů.Protože jedině díky kvalitnímu designu a poctivé práciu nás mohou vznikat nové produkty s přidanou hodnotou, které budou uznávané nejenom u nás ale i za hranicemi.

Tento článek vznikl ve spolupráci s Veronikou Pařízkovou, šéfredaktorkou ve společnosti CZECHDESIGN, a vychází také z rozhovoru s průmyslovým designérem Jiřím Přibylem ze studia Koncern pro JIC

 

Vždy o krok před konkurencí.
Všechny novinky se k vám dostanou jako k prvním.

Naše stránky používají soubory cookies. Informace o tom, co jsou soubory cookies a jak vyloučit jejich používání, naleznete zde. Ze souborů cookies vyčteme i některé informace o tom, jak naše stránky používáte a tyto informace nám slouží ke zlepšování a k vytváření statistik o užívání webu.

Byli bychom rádi, abychom s vámi zůstali v kontaktu i poté, co opustíte naše stránky. Proto vás žádáme o souhlas s předáním vašich údajů společnostem Facebook a Google s cílem zobrazení reklamy.

Zásady zpracování Prohlášení o užívání souborů cookies