Kde všude můžete využít satelitní data, aniž byste to tušili

Každý den oblétá Zemi okolo 700 satelitů, které sledují, co se na naší modré planetě děje. Tomuto fenoménu se říká dálkový průzkum Země a jeho výsledkem jsou terabyty satelitních dat. Zatímco dříve tato data sloužila hlavně vládám, armádám a vědeckým institucím, dnes k nim má díky programům jako Landsat a Copernicus volný přístup každý z nás. Praktické využití už našly satelitní snímky například v zemědělství, lesnictví, při těžbě ropy nebo při monitorování humanitárních krizí. Svou roli však hrají i v oborech, u kterých byste to možná nikdy nečekali.

Archeologie

Když se řekne archeologie, většina lidí si představí vědce s lopatkami, kteří se prohrabávají hlínou a hledají v ní poklady. A ano, je pravda, že mnoho z nich tímto způsobem opravdu pracuje. Ale i věda zabývající se pradávnou historií umí být ultra moderní, což dokazuje americká vědkyně Sarah Parcak, která se nazývá vesmírnou archeoložkou. A není to jenom nějaká prázdná fráze. Parcak skutečně používá satelitní snímky k tomu, aby rozpoznala, kde na Zemi jsou zajímavá archeologická naleziště a v jakém stavu jsou.

Pomocí snímků ze satelitu WorldView-3 už například zkoumala památky v Peru, Egyptě a Římě a zjišťovala, kde dochází k vykrádání archeologických lokalit. Je obecně známo, že archeologická místa jsou ohrožená válkami, změnou klimatu a pustošením, ale fakt, že od roku 2009 narůstá počet vykradených a zdevastovaných starých památek, zneklidnil Parcak natolik, že se rozhodla s tím něco udělat. Vytvořila platformu GlobalXplorer°, jejímž cílem je, aby každý z nás mohl pomocí satelitních snímků objevovat archeologicky zajímavá místa, ale také je chránit. Pokud vás baví historie, můžete se zkusit zapojit do její iniciativy i vy.

 

Fotografie ostrova na Bahamách od NASA (Unsplash)

Ochrana přírody

Když chtěli dříve biologové spočítat populaci lachtanů, museli si podat žádost o grant a čekat několik měsíců, jestli bude schválena. Pokud měli to štěstí, vypravili se letadlem do terénu, fotili pláž s lachtany a doma pak pracně počítali jednoho lachtana za druhým. Dnes to mají mnohem jednodušší. Díky satelitním snímkům mohou pozorovat populace lachtanů přímo z pohodlí svého domova. A nejen to! Mohou sledovat změnu klimatu, odlesňování, nelegální těžbu surovin, stav vodních toků a ledovců, nadměrný rybolov, ale také pohyb zvířat.

Údaje ze satelitních snímků však nepomáhají jenom vědcům, ale také ochráncům přírody a aktivistům. Nezisková organizace Global Fishing Watch vytvořila veřejně přístupnou mapu, která monitoruje komerční rybářské lodě a umožňuje tak lidem kontrolovat, zda rybáři neloví v zónách, kde je rybolov zakázaný. Na podobném principu funguje i mapa od Global Forest Watch, jejímž cílem je podporovat ochranu lesů po celém světě. Další organizace jménem SkyTruth upozorňuje na výskyt ropných skvrn a dopad frakování (jednoho ze způsobů těžby ropy a zemního plynu). Další zajímavý příklad je dánská firma Ascend XYZ, která používá data o migraci ptáků k tomu, aby zabránila jejich srážkám s letadly.

Byznys

Satelitní data však neslouží jen pro dobro lidstva, ale nacházejí své využití také v byznysu. Startupy jako SpaceKnow, Orbital Insight a Descartes Labs svým klientům nabízejí podrobné ekonomické analýzy z různých oblastí, od energetiky přes dopravu, průmyslovou výrobu až po finanční sektor. Startup SpaceKnow, který má své kořeny v Česku, umí například z obrázků automaticky rozpoznat jednotlivé objekty a sledovat tak třeba počet aut na parkovišti u Disney World, aktivitu na letišti v Atlantě, pohyb nákladního zboží v přístavu v Sydney nebo počet bazénů v Brazílii. Možná si říkáte, na co firmám tyto údaje slouží. V mnoha případech jim poskytují obchodní výhodu, o čemž svědčí i příklad jejich nového produktu Chinese Manufacturing Index.

Když v říjnu 2018 přestala čínská vláda zveřejňovat index, který měřil růst průmyslové výroby v provincii Guangdong, mysleli si bankovní analytici, že se jedná o krátký výpadek. Jelikož se index posledních pět měsíců vlivem amerických tarifů na čínské zboží neustále propadal, rozhodla se vláda zrušit index celý. SpaceKnow však dostalo nápad. Pomocí satelitních snímků začali sledovat 6 000 míst po celé Číně a podle toho, zda se tato místa zmenšují či zvětšují, dokážou odhadnout, jestli se čínská ekonomika zpomaluje nebo naopak roste. Jak je vidět, způsobů, jak využít satelitní snímky, je nespočet. Další z nich je neméně zajímavý.

Fotografie přístavu Bukit Merah v Singapuru od chuttersnap (Unsplash)

Investigativní žurnalistika

To, že jeden obrázek vydá za tisíc slov, vědí novináři už dlouho. Proto se odjakživa snažili své články doplňovat zajímavými fotografiemi. Klasické fotky však dnes už narážejí na své hranice, a proto si novináři začali pohrávat i se satelitními snímky. Ukazují tak čtenářům šíření požárů v Kalifornii, přicházející hurikány, zhoršující se stav vodních ploch nebo třeba úkryt válečných zločinců v Sýrii.

Pierre Markuse, odborník na dálkový průzkum Země a jeden z propagátorů využití těchto dat v novinařině, však upozorňuje, že je potřeba, aby novináři byli na používání snímků vyškolení. To ostatně platí pro všechny výše zmíněné obory a oblasti. Nestačí pouze stáhnout obrázky a bez jakékoliv interpretace je vložit do článku. Jinak pak totiž dochází k různým mystifikacím. Nezkušený autor často vidí v obrázku více, než v něm skutečně je. Například vyvodí, že když jsou pod sopkou červené skvrny, znamená to, že došlo k výbuchu. Přitom tomu tak vůbec nemusí být. Když si místo infračerveného zobrazení přepne na zobrazení v přirozených barvách, uvidí, že “láva” zmizí. Skvělý návod, jak se naučit tato data pro účely žurnalistiky používat, najdete zde.

Jak je vidět, nápaditosti se meze nekladou a satelitní snímky je možné využívat téměř v každém oboru. Základním předpokladem však je, aby lidé tyto snímky uměli stáhnout v dobré kvalitě, upravit a analyzovat. A to je právě kámen úrazu. Lidé se nového bojí a raději spoléhají na starý osvědčený způsob, jak věci dělat. Například biologové stále dávají přednost přítomnosti v terénu před sezením u počítače a kódováním. Možná je to i tím, že si myslí, že je to něco velice složitého. V následujícím článku vám proto ukážeme, jak využít satelitní data krok za krokem.

Uvodní fotografie světelného znečištění od NASA z (Unsplash)
 

Staň se také součástí našeho EKOSYSTÉMU
a neuteče ti žádná novinka!

Naše stránky používají soubory cookies. Informace o tom, co jsou soubory cookies a jak vyloučit jejich používání, naleznete zde. Ze souborů cookies vyčteme i některé informace o tom, jak naše stránky používáte a tyto informace nám slouží ke zlepšování a k vytváření statistik o užívání webu.