Impaktové investování: Jak mít zisk se sociálním dopadem

rozhovor s Markus Freiburg z německé FASE

Impaktové investování představuje nový rostoucí trend mezi investory, kteří si přejí nejenom dobrou návratnost investice, ale usilují také o pozitivní dopad na společnost. Impaktové investování tvoří zatím sice pouhý zlomek operací na investičním trhu, počet takových investorů však každým rokem roste a díky nim vzniká více společensky prospěšných firem. Zatímco v Česku se o tomto odvětví teprve začíná mluvit, v Německu už úspěšně fungují různé impaktové investiční fondy. Obrátili jsme se na Dr. Markuse Freiburga, zakladatele a ředitele německé Finanční agentury pro sociální podnikání (FASE), který se této oblasti věnuje.

Jak byste definoval impaktové investování?

Impaktové investování je druh investice, která kromě finančního výnosu chce dosáhnout také měřitelného společenského dopadu. Firmy, které chtějí mít takový dopad, se řídí modelem vstup-výstup-výsledek a pracují s klíčovými ukazateli výkonu, pomocí kterých měří svůj dopad.

Jak se liší impaktové investování od běžného?

Hlavním cílem impaktového investování je, aby mělo dopad; dopad není jenom nějaký vedlejší efekt, který se náhodou stane. Jedním z příkladů může být investování do sociálních firem, které Evropská komise definuje jako „podniky, jejichž hlavním cílem je dosažení společenského dopadu spíše než finančního výnosu pro své vlastníky a akcionáře“.

V čem spočívají výhody a nevýhody impaktového investování z hlediska investorů?

Hlavním přínosem je, že můžete dosáhnout měřitelného společenského dopadu. Na druhou stranu problémem je, že investoři mají příliš vysoká očekávání. Chtějí zachránit svět, ale zároveň mít velké zisky, což často není možné, protože hodně sociálních firem může nabídnout pouze nízké či střední výnosy. A právě proto je pro ně těžké najít kapitál. Investoři chtějí investovat do sociálních firem, které jsou na trhu už alespoň deset let, mají tržby převyšující jeden milion eur a kladné peněžní toky, ale takových moc není.

Proč nechtějí investoři vkládat peníze do úvodní fáze podnikání těchto firem?

V mnoha evropských zemích jsme si všimli, že na trhu schází investoři, kteří by sociálním firmám dali peníze v rozpětí 100 až 500 tisíc eur. Tomuto finančnímu intervalu se říká “údolí smrti“. Pro investory je investice do rozjezdu podnikání velice riskantní a navíc jsou zvyklí investovat vyšší částky.

Co by se tedy mělo stát, aby firmy mohly v této fázi získat financování?

Ve FASE se snažíme propojovat sociální podniky a impaktové investory a zapojit do investování několik subjektů - od různých filantropů až po impaktové investory. Děláme hybridní řešení. Podařilo se nám už podpořit 40 sociálních firem a získat pro ně investici ve výši 20 milionů eur.

Jak rozšířené je dnes impaktové investování?

Tvoří zatím pouze zlomek trhu. V roce 2015 šlo na impaktové investování v Německu 70 milionů eur. Ale už teď vidíme, že roste počet investorů, kteří se vydávají tímto směrem.

Můžete dát nějaké příklady dobře fungujících impaktových investičních fondů?

Napadají mě německé fondy BonVenture a Ananda Ventures, francouzské fondy Impact Partenaires a Phitrust Partenaires, italský fond Oltre Venture, belgický fond SI2 Fund a britský fond Bridges Fund.

Mohl byste také zmínit úspěšné sociální firmy?

Vzhledem k tomu, že tento trh teprve vzniká, neexistuje zatím mnoho společností, které by byly známé jako Facebook a Google. Každopádně příkladů je mnoho – Wikipedia, Discovering Hands, Social Bee, awamo a také společnosti sociálních inovátorů, které oceňuje nezisková organizace Ashoka. Plno zajímavých firem je možné najít na stránkách výše zmíněných fondů. Můžeme se také bavit o různých firmách, které nabízejí medicínské technologie a inovace ve školství, protože i ony mají dopad na společnost.

Co si myslí klasičtí investoři o impaktovém investování?

Klasickým investorům impaktové investování vyhovuje, pokud z něj mají zisk. Jejich pohled na věc však záleží na tom, jakým typem investora jsou. Podle EVPA klasifikace se investoři dělí na několik skupin. Existují „impact-only“ investoři, takzvaní venture filantropové, kteří darují své peníze, aniž by očekávali návratnost. Impaktoví investoři se pak dělí na dvě skupiny – „financial-first“ a „impact-first“, přičemž obě usilují o pozitivní dopad. Dále existuje skupina společensky zodpovědných investorů, kteří se řídí ESG kritérii (environmentální a společenská kritéria) a chtějí snižovat škodu, kterou podnikáním činí. Nakonec existují ještě komerční investoři, kteří se žádnými externími faktory nezabývají. Globálně je impaktových investorů méně než jedno procento.

Bude jich postupně více?

Ano, každým rokem se počty zvyšují. Trendy ohledně impaktového investování je možné sledovat na stránkách GIIN a EVPA.

Jaká budoucnost čeká impaktové investování?

Věřím, že skvělá. Otázka je, jak rychle poroste. Je potřeba, aby impaktové investování přinášelo zisky investorům, protože pokud se to podaří, zájem o toto odvětví poroste.

Co by se mělo stát, aby podnikatelé chtěli zakládat sociální firmy?

Potřebujeme společnost více informovat o tomto typu firem. Dnešní mladí lidé, mileniálové, jsou velice otevření firmám, které usilují o dopad. Oni sami hodně hledí na to, aby jejich práce měla smysl, a nejde jim tolik o peníze, což je v tomto ohledu dobré. Nicméně musí se stát mnohem více věcí. Například musí vzniknout udržitelný business model pro sociální firmy, což je v sociálním odvětví vždy těžké. Investoři musejí být trpělivější, protože jejich kapitál může pomoci vytvořit nové business modely a otestovat je. Je také důležité podporovat vzdělávání a trénink znalostí a vytvořit podpůrné prostředí pro tento typ podnikání.

Kdo by měl zvyšovat povědomí o impaktovém investování?

Vzdělávací instituce, vládní iniciativy, sociální akcelerátory jako Ashoka, Social Impact Labs a Impact Hubs a také tradiční inkubátory, které se mohou impaktovému investování začít věnovat.

Myslíte si, že můžeme změnit představu v našich hlavách, která nám říká, že sociální firmy jsou spíše neziskovky než opravdové firmy?

Ano, v to doufám. V současné době si většina lidí myslí, že existují buď neziskovky nebo firmy a mezitím nic není. Ale když se podíváte zblízka na sociální firmy, všimnete si, že často kombinují oba dva modely. Potenciální investoři mají také toto černobílé vidění, protože si myslí, že mohou být buď filantropové nebo komerční investoři. Ve skutečnosti však sociální firmy mohou vydělávat investorům peníze. Hranice mezi světem neziskových a ziskových firem se stírá a postupně vznikají různé hybridní modely. V tomto je jak příležitost, tak výzva.

V jednom blogovém článku na vaší stránce jste psali o takzvaném impact washingu (manipulace firem s pojmem impaktového investování). Máme se toho bát?

Velké finanční instituce se o impaktové investování začínají zajímat a je možné, že začnou některé své existující aktivity nazývat novými jmény. Některé fondy se při investování řídí ESG kritérii a potom to nazývají impaktové investování, což není správné. Zatímco společensky odpovědné investování pouze redukuje škodu, impaktové investování má za primární cíl tvořit pozitivní společenský dopad. Takže ano, je tu nebezpečí, že tento pojem začnou firmy zneužívat.

Jak tedy poznáme, co je opravdové impaktové investování a co se tak jenom tváří?

Musíme sledovat, co firmy skutečně dělají a jestli jejich primárním cílem je mít dopad nebo to je jen zástěrka.

Dr. Markus Freiburg

Společně s Ellinorem Schweyerem a Ashokou (světovou organizací podporující sociální podnikatele) vybudoval Finanční agenturu pro sociální podnikání (FASE). Jejím posláním je pomáhat sociálním podnikům identifikovat vhodné financování a investory, aby podnikatelsky rostly a zároveň měly sociální dopad. 

Vždy o krok před konkurencí.
Všechny novinky se k vám dostanou jako k prvním.

Naše stránky používají soubory cookies. Informace o tom, co jsou soubory cookies a jak vyloučit jejich používání, naleznete zde. Ze souborů cookies vyčteme i některé informace o tom, jak naše stránky používáte a tyto informace nám slouží ke zlepšování a k vytváření statistik o užívání webu.