Velvet Innovation? Sametová evoluce inovačního ekosystému
Velvet Innovation – název konference odkazuje k sametové revoluci. Má právě to akce v místním ekosystému způsobit?
Viděl bych to spíš jako evoluci než revoluci. V posledních letech se děje poměrně hodně zajímavých věcí v oblasti inovací, byznysu, i ve výzkumu a zároveň sílí hlasy po tom, aby byly výsledky více vidět. A přirozeně tomu tedy jdeme naproti.
Co je tedy cílem?
Chtěli bychom konferencí splnit tři cíle. Jednak zviditelnit to, co se v ekosystému děje – oslovit širší okruh lidí než ten, který už teď je blízko inovační politiky. Z řádově desítek lidí se chceme dostat na tisíce, kteří budou vědět o tom, co se v místním inovačně-podnikatelském prostředí děje. Druhý cíl je inspirace – potřebujeme, aby existoval prostor pro inspiraci nejen českou, ale hlavně ze zahraničí. I proto je konference v angličtině. Potřebujeme sem totiž dostat zajímavé speakry, kteří sledují globální trendy a přináší vnější pohled na to, co se děje i u nás v regionu. A třetí cíl je, že chceme ve větší míře lidi propojovat napříč sektory. Napříč akademickým, byznysovým světem, veřejným světem, případně i neziskovými organizacemi. Chtěli bychom, aby celá platforma – nejenom tato konference – nabídla prostor pro setkávání.
Kde nápad na organizaci takové konference vlastně vznikl?
S myšlenkou přišly samy technologické firmy z regionu. V případě podobně ambiciózních konferencí je takový bottom-up princip velmi nestandardní, o to víc si toho vážíme. Podle mě to krásně ilustruje sílu místního ekosystému a proaktivitu lidí v inovačním prostředí. Akcí, firem, aktivit je v regionu prostě tolik, že ve firmách přirozeně vznikla snaha potkat se, nebo lépe řečeno potkávat se, na společné platformě. Naším úkolem v JICu je mimo jiné péče o inovační ekosystém, a tak je přirozené, že jsme těmto hlasům vyšli vstříc.
Udržitelnost? To jsou zároveň podnikatelské příležitosti
Téma konference zní: Sustainability as a Business Opportunity. Je to směr, kde vidíš pro inovace výrazné příležitosti?
Nepochybně. V nové generaci inovační strategie Jihomoravského kraje jsou definované tři dlouhodobé výzvy – udržitelnost, digitalizace a zdraví společně se stárnutím. My bychom byli rádi, aby se tyto výzvy promítaly i do jednotlivých ročníků Velvet Innovation. Aby to nezůstalo jen napsané ve strategii, ale abychom o těchto výzvách opravdu vedli veřejnou diskuzi a mluvili o nich jako o příležitostech pro byznys. Ale nejen pro něj, ale i pro veřejný sektor, případně neziskový sektor.
O čem konkrétně tedy bude na konferenci řeč?
Dílčí témata jsme dávali dohromady v partnerství s technologickými firmami. Ty mají většinou své vlastní technologické roadmapy. A ty mají mnoho společného. Tím prvním tématem je mobilita – drtivou většinu cest tvoří právě cesty do práce a z práce. Tudíž o trendy v dopravě se zajímají firmy bez ohledu na sektor. Druhou oblastí je téma udržitelnosti a jak s ním pracovat interně ve firmách – jak ho propsat do každodenní praxe, do motivace zaměstnanců. Pak tam máme téma high-tech jako cesta k hledání udržitelných řešení. To souvisí s tím, že tu máme velmi silné firmy v oblasti deep-tech, jako jsou Tescan nebo Thermo Fisher Scientific. A nakonec jsme zvolili obecnější téma – socioekonomické a trochu i politické – o tom, co vlastně Greendeal znamená pro byznys – jestli je to brzda nebo příležitost a jak se na tom všem odráží pandemie COVIDu.
Mezi speakry jsou prestižní jména lidí z byznysu, politiky i veřejné správy. Namátkou třeba Peter Dröll, jeden z nejvýše postavených úředníků pro inovace a výzkum ve strukturách EU, nebo bývalá místostarostka Vídně Maria Vassilakou, která stojí za proměnou Vídně ve smart metropoli. Znamená to, že podpora inovací na jižní Moravě má renomé i v zahraničí?
Já si myslím, že ano – ale záleží na tom, v jaké specifické bublině se člověk pohybuje. Myslím, že v bruselských kruzích jsme dobře zapsaní. V rámci střední Evropy nás vnímají určitě jako jednoho z inovačních lídrů. Co se týká byznysu, tak to záleží na aktuálních vazbách na Českou republiku. Ale pokud existují, tak si myslím, že je to podobné. Určitě to nechci přeceňovat, ale třeba v takovém sektoru kyberbezpečnosti se i v zahraniční ví, že spousta věcí se odehrává právě v Brně. Nicméně přirozeně platí to, že čím větší vzdálenost od Brna, tím větší granularita.
Nová generace inovační strategie míří na vzdělání i korporace
Zmínil jsi novou generaci inovační strategie, s níž konference do určité míry souvisí. V čem je jiná oproti předcházejícím strategiím?
Je tam několik témat, která jsou nová nebo jsme je významně posílili. Standardní podpora startupů a SME, spolupráce s byznysem, technické vzdělávání, popularizace vědy, marketing regionu – to vše zůstává. Nový je ale explicitnější akcent na velké firmy a korporace v inovačním ekosystému. Právě tato komunita se v posledních letech velmi aktivizovala. Má čas, energii a zdroje věnovat se zkvalitňování prostředí.
Co oblast vzdělání?
I tam je posun. Kromě tradičního technického vzdělání je snaha více ovlivňovat i mainstreamový vzdělávací systém, zejména středoškolský. Hodně to souvisí s ambicí krajského vedení. Je to ale velmi složitý problém s velkým doběhem. No a úplně novým tématem jsou inovace ve veřejném sektoru. Aktuálně probíhají jednání o tom, zda vytvořit agenturu po vzoru JICu pro téma SMART city/region a naučit se lépe využívat poptávku z veřejného sektoru pro podporu inovací. Ideálně třeba inovací vyvinutých lokálně z místního výzkumu nebo od místních firem.
Pojďme zpět k Velvet Innovation. Zmínil jsi, že by měla být konference jednou za rok.
Ano, každý rok na jiné téma. Ale chceme udržet diskuzi živou po celý rok. Proto kromě konference chceme dělat i menší eventy s podobnými cíli. Jednou za dva až tři měsíce jeden, kde by se představovali zajímaví lidé, iniciativy, firmy, a to napříč takzvaným triplehelixem – tedy výzkumem, byznysem a veřejným sektorem.
Odehrávalo by se to pouze v Brně?
Akce by měly rotovat nejen po městě, ale po celém regionu. Celé to má vést k tomu, že network bude mít co nejvyšší konektivitu. To je totiž to, co Brno odlišuje – a nejenom v tom českém, ale i mezinárodním srovnání. Lidi se tu znají, potkávají se. Ale mohlo by to být ještě lepší. Opravdu by to mohlo být tím UVP – unikátní hodnotou místního inovačního ekosystému, kvůli které budou mít zahraniční firmy, specialisté, vědci zájem v Brně pracovat a žít.
Podobná podpora spolupráce funguje i v jiných regionech, v čem vidíš rozdíl?
Pro místní prostředí je typická kultura spolupráce a vzájemná důvěra. To jsou specifické charakteristiky. Zvlášť mezi firmami je opravdu na vysoké úrovni. Když se bavím s firmami z jiných regionů, tak vidím, jak je to opravdu vzácné aktivum, o které musíme pečovat a rozvíjet ho. Navíc nevzniklo samo od sebe, je za tím dlouhodobá práce. A k tomu potřebujeme nové ambasadory a lídry. Věřím, že na konferenci se potkají ti známí a osvědčení s těmi, kteří se na tuto roli třeba teprve chystají.