Jan Staněk z Purple Ventures: FinTech má hype za sebou. Příležitosti ale pořád jsou
Purple Ventures fungují od roku 2019. Kolik už jste podpořili startupů a kolik z nich bylo fintechových?
Pokud mluvíme o přímých investicích, těch máme v tuto chvíli 16. Z tohoto počtu je pět investic do fintechových startupů. Z pohledu velikosti našeho investovaného kapitálu to však představuje asi 45 % portfolia. Naší první fintechovou investicí byl Curfex.com, startup, který se věnuje platebním metodám v jihovýchodní Asii.
Investujete do purpose driven projektů. Platí to ve všech případech?
U většiny z nich jsme schopni říct, kde je jejich smysl a v čem dělají svět lepší. Konkrétně Curfex demokratizuje proces převádění peněz přes hranice. Pokud jste třeba z Vietnamu, pracujete manuálně v Japonsku a potřebujete své rodině poslat tvrdě vydělané peníze, z částky, kterou posíláte, vám tradiční přeshraniční metody vezmou 8–12 %. Curfex celý proces zvládne za jedno procento.
Kdy z vašeho pohledu nastal u investorů zlom, kdy si všimli, že oblast fintechu stojí za pozornost?
Ono je to relativně staré odvětví. Je to zhruba posledních 15 let, co se do fintechu investuje. A ten zlom, myslím, nastal už před deseti lety, kdy v to investoři začali mít velkou víru. Je třeba celou oblast vidět ve dvou rovinách: na jedné straně jsou lidé, kteří mají přístup k bankovním službám – pro ně jde o zrychlování, zpříjemňování, zlevňování služeb. Ve druhé rovině pak jde o lidi, kteří k bankovnímu účtu či financování přístup nemají.
Kolik takových lidí je?
Jsou to asi dvě miliardy. Představte si země v Africe nebo Indonésii, kde žije spousta chudých lidí. Fakt, že si v rámci nějaké komunity najednou můžou půjčit třeba 25 dolarů, jim může radikálně změnit život. Nakoupí si materiál na to, aby mohli začít něco vyrábět a prodávat, plést proutěné koše nebo něco šít. A uživit tak svoje rodiny, dopřát dětem vzdělání a podobně. Dopad může být velký.
Největší hype ve FinTech je za námi. Ale…
Máte ve svém portfoliu jen zahraniční firmy?
Všechny námi podpořené startupy jsou zahraniční. Jeden z nich sice má českého zakladatele, ale firma sídlí v Singapuru. Momentálně – a nemůžu být konkrétnější, protože zatím nemáme podepsanou celou dokumentaci – budeme mít první ryze český startup z oblasti InsureTech, tedy pojišťovnictví.
V čem jako investoři vnímáte největší rizika?
Pokud startupy přicházejí s technologickými a obchodními modely, které často nemají precedens, jsou disruptivní, tak se velmi těžko predikuje, jak to bude byznysově fungovat. A dochází k relativně velkému vystřízlivění. Některé startupy učí klienty, že služba může být kvalitní, rychlá a vlastně téměř zadarmo. Jenže kde je v tom byznys model? Takové to „naženeme tam spoustu lidí a pak to jednou nějak budeme monetizovat“, tedy to „pak–nějak“ u FinTechu často prostě nefunguje.
Je to tedy extrémně rizikové odvětví?
Ano, domníváme se, že ten největší „hype“ už nyní odchází, protože je velmi často v nedohlednu ziskovost. Na druhé straně je tu PayPal nebo Stripe, které udržitelnou ekonomiku mají. Ale také nekonkurují cenou. Jejich služby jsou drahé a firmy jsou profitabilní. V řadě fintechových oblastí je navíc celý trh saturovaný a bylo by naivní si myslet, že z České republiky vytvoříme konkurenta Revolutu či Klarně. Víme, jak těžké to bylo třeba pro Twisto. Byl bych proto velice opatrný v tom kopírovat něco, co už ve světě funguje.
Kde tedy podle vás číhá příležitost? Existují nějaké skulinky?
Ve fintechovém světě je mnoho podmnožin. V řadě z nich je ještě prostor pro disrupci, která zvýší rychlost, uživatelskou přívětivost a sníží náklady. To je zrovna případ startupu, do kterého investujeme v rámci InsureTechu. Obecně jde o oblasti, kde je rychlá adopce, řešení, které je jednodušší, snazší a možná levnější. Levnější však nezbytně být nemusí.
A konkrétně?
Konkrétně jsou příležitosti v oblasti big data, nasazení umělé inteligence, příležitosti určitě jsou i v oblasti aplikací blockchainu – a teď nemluvím o kryptoměnách, ale o principu blockchainu, který je sám o sobě geniální – a v oblasti s ním souvisejícího webu 3.0.
Příležitosti ve FinTech: hledejte v oblastech, které a priori nesouvisejí s financemi
Zcela neorané pole v oblasti FinTech nenajdeme?
Určitě, hledejte ale v oblastech, které s financemi původně nebyly vůbec spojovány. Lidé například v poslední době objevují smysl fotovoltaiky na rodinných domech. Najednou máte výrobní prostředek, který produkuje reálnou hodnotu. Buď ji spotřebujete sami nebo ji můžete v rámci komunitní energetiky (až to půjde legislativně) prodávat svým sousedům. Můžete tedy obchodovat s energií – ať už jde o prodej vlastních přebytků nebo o nákup pro svoji potřebu v době, kdy nejvíc svítí slunce.
Co se týče trendů v oblasti FinTech, kam se podle vás celý obor bude uvíjet?
Je to těžká otázka, z pohledu investorů už se ale vlastně určitá změna děje – nejen u FinTech, ale obecně u technologických startupů dochází ke zreálnění hodnoty těch firem. Do pitch decků se tak po několika letech vrací slidy, které se zabývají návratností investice.
Na návratnost se nikdo nezaměřoval?
Doposud ta hra spočívala v tom, že dáte milion a dostanete deset procent. A za pár let firmu koupí někdo, kdo zaplatí sto milionů nebo miliardu – a vy dostanete svůj podíl. Jestli firma ve chvíli prodeje vydělává peníze nebo ne, nebylo podstatné. Nyní je najednou zmiňovaná cesta, která vede k vydělávání peněz.
Podle predikcí bude docházet k symbióze nových technologií s klasickým finančním sektorem. Co to bude znamenat pro koncové uživatele?
Ať už jde o platební metody, směnu peněz, když jedeme do zahraničí, pojištění, úvěr nebo nákup akcií. Na každou službu v tuto chvíli máme jiného poskytovatele. Bude užitečné, když bude docházet ke konvergenci těchto služeb. To znamená, že se snad jednou dočkáme aplikací, které budou nabízet více primárních služeb, které ze světa peněz používáme. I tady i může číhat příležitost.
Měřítko, podle kterého vybíráme startupy
Podle čeho se rozhodujete, do kterého startupu zainvestuje váš fond?
Máme celkem tři kritéria. První je lidskost. Nejspíš vám to řekne každý venture kapitálový fond. Chceme, aby nás společná práce bavila. Pokud mluvíme o purple hodnotách (tedy lidskosti, houževnatosti, sehranosti, kombinaci pokory a drajvu), díváme se, jestli je vidíme u zakladatelů. Z naší strany se pak snažíme být founders friendly.
Jak to vypadá v praxi?
Zakladatelé firem zažívají zcela specifický druh stresu, který zaměstnanec nikdy nepozná. Mají odpovědnost za to, jestli budou mít příští měsíc na výplaty. A když ne, kde na ně vezmou. Jsou to radosti, strasti a opravdu velké stresy – buď se daří hodně a řešíte, jak to zvládnout, nebo se nedaří a přichází ochlazení. A my přinášíme founderům empatii a pochopení. Proto zmiňuju lidskost, musí nám to sedět. Druhé kritérium jsou globální ambice.
Ambice jít rovnou na globální trh?
Někteří zakladatelé chtějí prorazit nejdřív doma – v Česku a na Slovensku. Mají nulovou zkušenost s pracovním životem ze zahraničí, nikdy nedělali mezinárodní byznys, mají hodně rezavou angličtinu a pitch deck v češtině. Do takové firmy nikdy neinvestujeme, není to naše DNA. Globální ambice jsou zásadní synergický parametr, proč do technologií investovat. U technologických businessů jsou transakční náklady v jeden moment mnohem menší než transakční výnosy – a pak to letí jako raketa. A násobeno globálním rozměrem pak můžete investici zhodnotit i desetkrát nebo stokrát.
A třetí kritérium?
Smysl. Ptáme se, v čem ten business dělá svět lepším. V portfoliu máme purpose driven startupy, které jsou vyloženě přesahové. Jeden je například z Mexika, které má druhý největší deštný prales na planetě. A ten byznys model spočívá v tom, že startup pomáhá prodávat uhlíkové offsety. Firmy, které si zoptimalizují uhlíkovou stopu a nemůžou už jít níž (jako například automobilka, která nikdy nebude uhlíkově neutrální), si zbytkovou uhlíkovou stopu můžou offsetovat. Na druhé straně jsou pak lidé, kteří za utržené peníze znovuzalesňují půdu a mění stav krajiny tak, aby zadržovala více vody.