Green Deal? Základy nejen pro podnikatele!

4. 11. 2021

Do roku 2050 bude Evropa prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Zavázali se k tomu všichni členové EU schválením tzv. European Green Deal neboli Zelené dohody. Důvod je jednoduchý – kvalitnější život a lepší zdraví pro generaci současnou i budoucí. Co ale Zelená dohoda pro Evropu znamená v praxi? To se dozvíte v našem seriálu, který pro JICmagazín připravují kolegové z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN. Na začátek si pojďme shrnout, co vlastně Green Deal je.

 

 

Zelenou dohodu představila Evropská unie světu v roce 2019. Byla to přímá reakce na celosvětově se zhoršující klimatickou situaci. Země Unie se společně rozhodly, že Evropa se musí změnit jako celek. Ze „starého kontinentu“ na kontinent moderní, přinášející světu nové technologie, nápady a projekty, které ho posunou blíže k pozici světového lídra. Prostě Evropa, která zbytku světa ukazuje, jak žít, pracovat i podnikat udržitelně a úspěšně. Ultimátním cílem je nula čistých emisí skleníkových plynů v roce 2050 a hospodářský růst bez nutnosti zvyšování spotřeby zdrojů. A to s sebou přirozeně nese na jedné straně podnikatelské příležitosti a ruku v ruce s nimi i povinnosti a nová pravidla i pro stávající firmy.

Čeho se Green Deal dotkne?

Je potřeba říci, že Zelená dohoda není jen tak nějaké memorandum do šuplíku. Je to závazný dokument, který stanovuje konkrétní cíle. Nedávno vydaný balíček Fit for 55 je pak souborem návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů, které by nás měly k cílům dohody dovést. Čeká nás tedy zavádění nových opatření, která se dotknou i samotného fungování firem. Pojďme si je tedy představit. 

Ovzduší a půda

Snížení emisí oxidu uhličitého je hlavním cílem Zelené dohody. Je tedy samozřejmé, že právě na něj je soustředěna velká pozornost. Fit for 55 proto navrhuje revidovat systém emisních povolenek. Stanoví cenu za znečištění uhlíkem a také bude rok po roku snižovat emisní strop pro určitá hospodářská odvětví. Například pro výrobní firmy je to apel na snížení environmentálních dopadů činnosti. A pamatují na to samozřejmě i fondy EU. Novinkou bude nový samostatný systém obchodování s emisemi pro distribuci pohonných hmot pro silniční dopravu a budovy.

V případě využívání půdy (zejména v lesnictví a zemědělství) EU pamatuje i na jiné emise než ty oxidu uhličitého – například emise z používání hnojiv a chovu hospodářských zvířat. Podpoří tak lesní biohospodářství, udržitelnost těžby a využívání biomasy. Jedno číslo za všechny – EU podpoří výsadbu 3 miliard stromů do roku 2030.

Energeticky úsporné budovy

Nově navrhované úpravy v oblasti omezení spotřeby energie jsou ambiciózní. Povinné úspory energie na úrovni členských států by se měly zdvojnásobit. Veřejný sektor bude muset každoročně renovovat 3 % svých budov. Zajistí to stimulaci další vlny renovací, vytvoří pracovní místa a sníží spotřebu energie a tím i náklady na daňové poplatníky.

Bezemisní auta a podpora veřejné hromadné dopravy

Doprava? Čísla mluví jasně. Podle dat Evropského parlamentu vzniká v dopravě téměř třetina emisí oxidu uhličitého v Evropě. Ta silniční se na tom podílí asi ze tří čtvrtin a konkrétně automobily tvoří dvě třetiny emitentů v dopravě. Navíc je právě doprava jediným odvětvím, kde emise neklesají. Není tedy divu, že právě tady navrhuje Fit for 55 zásadní kroky. I vzhledem k tomu, že už přestává růst palivová účinnost nových aut, je přirozené, že je potřeba podpořit auta z bezemisními motory. To je důvod, proč mají emisní limity pro nová osobní auta klesnout o 37,5 % a u dodávek o 31 % do roku 2030. A to je také důvod, proč se výroba do roku 2035 má rozloučit s auty se spalovacími motory. Právě automobilový průmysl tedy zažije opravdu velké změny a pro dobré podnikatelské nápady tu bude bezesporu dost prostoru. Opatření na podporu veřejné hromadné dopravy může mít více podob. Velmi bude záležet na tom, jaká opatření budou vznikat na lokálních úrovních.

Zdravé potraviny

Produkce potravin se v balíčku Fit for 55 objevuje zejména po boku zemědělství. Pozornost tedy mají především emise skleníkových plynů a hledání postupů s nižšími nároky na spotřebu energií. Dobrou šanci na podporu tedy bude mít zejména biozemědělství a můžeme předpokládat, že i lokální produkce potravin bude směr, kterým se unie svou podporou vydá.

Životnost výrobků

Podle akčního plánu pro oběhové hospodářství by měla skončit doba takzvaných kazítek. Počítá se totiž se zavedením práva na opravu. Je to jedno z opatření, které by mělo podpořit Evropu na cestě k cirkulární ekonomice. Zároveň bude další prostor pro recyklaci materiálů a jejich nové využití.

Zelená energie

Bezemisní Evropa do roku 2050? Naprosto klíčovou roli sehraje schopnost transformace energetiky. Vždyť výrobou a využíváním energie vzniká v Unii více než 75 % emisí skleníkových plynů. Pro inovátory tedy právě tady leží možná největší výzvy a příležitosti. Decentralizovaná energetika, obnovitelné zdroje, úložiště energií, virtuální elektrárny, propojení energetických soustav, digitalizovaný trh, možná i blockchain jako nástroj k obchodování s energetikou.

Nová pracovní místa a dovednosti

Transformace Evropy bude mít přirozeně vliv i na pracovní trhy. Pracovní místa by měla být odolná proti budoucím změnám na trhu práce. Co přesně to bude znamenat v praxi? Na to si budeme muset ještě počkat. V souvislosti s tím je ale jasně deklarováno, že programy unie budou podporovat postavení občanů rozvojem jejich dovedností v průběhu celého života.

Celé znění Zelené dohody 

 

Jak na cirkulární ekonomiku?

Podporujeme podnikatele, malé i střední firmy i lidi s podnikatelským nápadem v zavádění i rozvoji prvků udržitelného podnikání. Podnikatelům a firmám s globální ambicí pomůžeme připravit se na změny spojené se zelenou revolucí a také cíleně řídit širší dopady na společnost a životní prostředí. 

 

Chci vědět víc

Evropský právní rámec pro klima

Aby Evropa dosáhla klimatické neutrality do roku 2050 (tzn. nulových čistých emisí skleníkových plynů), bylo nutné tento cíl začlenit do právního řádu formou nařízení EU, které nese název Evropský právní rámec pro klima. Návrh Evropského právního rámce pro klima, který Komise EU přijala v březnu 2020, nyní probíhá legislativním procesem na úrovni Rady EU a Evropského parlamentu. Právní závaznost nařízení zaručuje, že orgány EU i členské státy jsou povinny za účelem splnění cíle přijmout nezbytná další opatření na úrovni EU i na úrovni vnitrostátní. Detailnější informace najdete třeba na webu Evropské komise (tady nebo tady).

Celé znění Evropského právního rámce

 

Chcete se k Zelené dohodě vyjádřit? Evropský klimatický pakt je tu pro vás

Změna plánovaná Zelenou dohodou se týká celé společnosti. Proto se v jejím rámci vytvořila iniciativa Evropský klimatický pakt, jehož prostřednictvím se budou občané moci vyjádřit k této problematice, navrhovat vlastní opatření, sdílet informace atd. Prostřednictvím komunikačních kampaní a akcí bude klimatický pakt zvyšovat informovanost o změně klimatu a podpoří občany i organizace v angažovanosti a podpoře udržitelného chování.

Aktuální informace o příležitostech, které pakt nabízí, můžete najít tady.

Mgr. Maroš Sovák

Maroš je předním odborníkem na veřejné zakázky, a to jak na české, tak evropské úrovni. Během své desetileté právní praxe se podílel na přípravě výběrových řízení a uzavírání smluv pro veřejné i soukromé investory v souhrnné hodnotě převyšující miliardu korun. Od roku 2016 působí v advokátní kanceláři KROUPAHELÁN


Nejnovější
Trendy a témata

Taxonomie – udržitelnost firem v hodnocení

29. 11. 2021

Ve finále našeho seriálu se podíváme na zoubek nové taxonomii. Jak tento nástroj Evropské unie pomůže investorům, kteří chtějí financovat trvale udržitelné projekty? A proč by se už teď podnikatelé měli zamyslet nad nefinančním reportingem? I tentokrát pro vás to nejdůležitější připravil Maroš Sovák z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN.

Nejnovější
Příběhy úspěšných firem

Drillbone: Ortoped z Brna vymyslel novou pomůcku pro operace

4. 10. 2021

Vývoj inovativních produktů není pouze doménou strojařských inženýrů či rozených podnikatelů. V každém oboru…

Nejčtenější

Lucie Brešová: Od letenek k virtuální realitě „do kapsy“

30. 5. 2021

Je jednou z nejvýraznějších českých manažerských tváří. Lucie Brešová stála u zrodu nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi.com. Dnes stojí na startu znovu – tentokrát na palubě start-upu Pocket Virtuality a jejich produktu budoucnosti.

Zpět na Trendy a témata