Nová posila JICu Martin Zadražil: od elektronové mikroskopie k podpoře inovačního ekosystému

5. 9. 2022

Každý třetí elektronový mikroskop na světě má původ v Brně. A podíl na tom má i Martin Zadražil, bývalý COO a člen představenstva firmy Tescan Orsay. Máme velkou radost, že Martin od září rozšíří naše řady. Co ho vedlo k velké životní změně a jak chce pomáhat inovačnímu ekosystému na jižní Moravě? Přečtěte si v rozhovoru. 

Velkou část života jsi strávil v Tescanu. Co tě zavedlo právě tam?

V souladu s mým technickým vzděláním jsem začínal v roce 1998 na pozici vývojáře. V té době byl Tescan malá firma, pracovalo v ní jen pár lidí a všichni dělali všechno. Takový klasický startup. Součástí naší činnosti byla oprava a upgrade starých analogových mikroskopů. A právě  elektronové mikroskopy se postupně vyprofilovaly jako slibný směr, který ostatní aktivity úplně vytlačil.

Z vývojáře ses dostal postupně vypracoval až na pozici generálního ředitele Tescanu.

To bylo v roce 2009 a v té roli jsem byl až do roku 2013, kdy jsme Tescan spojili s francouzskou firmou Orsay Physics – a vznikl z toho dnešní TESCAN ORSAY HOLDING. Z pozice generálního ředitele jsem se přesunul na pozici člena představenstva a COO a na té jsem byl až do června letošního roku, kdy skončil můj mandát. A já jsem se rozhodl už dál nepokračovat.

Souviselo to s válkou na Ukrajině? Jaký dopad vůbec měla na chod Tescanu?

Rusko bylo významným odběratelem mikroskopů. 24. února začala válka, to byl čtvrtek. A my jsme hned následující pondělí zastavili veškeré aktivity s Ruskem. Odstřihli jsme ho od dodávek nových mikroskopů, od veškeré servisní podpory, dodávek náhradních dílů, a představovalo to pro nás velký zásah do tržeb – na úrovni desítek milionů korun. Jen v tomto roce se částka blíží ke stovce milionů korun.

Jak moc válka zasáhla dodavatelský řetězec?

V našem případě také významně. Ceny niklu vystoupaly téměř okamžitě do závratných výšek a jedná se přitom o materiál, který je v mikroskopech využívaný. Londýnská burza zastavila obchodování s niklem. Navíc Ukrajina je výrobce vzácných plynů. Teď se například ukazuje, že je nedostatek xenonu, který pochází z Mariupolu.

Za toho čtvrt století to tedy bylo tvoje nejnáročnější období? 

Prošli jsme velkou spoustou změn, ať už to byl přechod z s. r. o. na akciovou společnost, vytvoření holdingu s francouzskou firmou Orsay Physics, akvizice a zakládání dceřiných společností. Pokaždé to byly velké výzvy, ale takové, které jsme si naplánovali a chtěli jsme je. Krize v roce 2009 se nás dotkla, ale tehdy se nám podařilo do prodeje uvolnit nové typy přístrojů, a náročné období jsme přestáli s krásným růstem. Nicméně přišel covid, už před covidem nás ovlivňovala americko-čínská obchodní válka, teď je to válka na Ukrajině. To všechno nám velmi zkomplikovalo fungování. A nyní ještě s napětím čekám, co se vyvine z čínsko-tchajwanského konfliktu, protože Tchaj-wan je velkým výrobcem polovodičových komponent. Pro Tescan je to složité období.  

Martin Zadražil s JICem spolupracuje delší dobu jako expert. Byl například i součástí komise programu Prototypuj a ověřuj

Fungující ekosystém: působení velkých hráčů v #brnoregion není samo sebou

Jak vnímáš jihomoravský inovační ekosystém?

Vezmu to z pohledu elektronové mikroskopie. Fakt, že se v Brně vyrábí 30 % světové produkce elektronových mikroskopů a že tady koexistují dvě firmy, které je vyrábí, je sám o sobě zázrak. A když se zamyslíte, co všechno k tomu vede, tak mi nezbývá než náš systém hodnotit jako velmi funkční. Znamená to totiž, že tyto dvě firmy dokážou pro svůj provoz zajistit dostatečné množství vývojářů, výrobních pracovníků, administrativy. To zároveň znamená, že tady fungují univerzity, průmyslovky, učňáky. A to mluvím jen o elektronové mikroskopii, můžu vyjmenovat deset dalších firem tohoto kalibru. Jejich působení v Brně není samo sebou. Mají tady silné zázemí, vzdělanost i bezpečnost. Těžko bychom dostávali zahraniční manažery do města, kde se necítí příjemně. A to je to, co vnímám jako ekosystém.

Vidíš i nějaké slabší místo? Potenciál ke zlepšení?

Ten je samozřejmě vždycky, nicméně fatální problém nevidím. Myslím, že je potřeba celý systém postupně vylepšovat podle toho, jak se zvyšují požadavky firem, které jsem zmiňoval.

Jsi technik, co mě ale překvapilo, jsi napsán u celé řady patentů.

Nestojím za ničím, na čem bych participoval jen já sám. Vždycky to v rámci vývoje byla týmová práce a ve výsledku vznikl mikroskop nebo nějaká komponenta mikroskopu. Nicméně tuto roli mám definitivně za sebou. Tescan má svoji vlastní vývojovou divizi, která je plná skvělých a v oboru vzdělaných lidí. Jsou mnohem lepší, než bych byl já, kdybych se do vývoje vrátil, takže pro mě je to už uzavřená cesta.

Jakou máš tedy osobní vizi na dalších, řekněme, 10 let?

Za poslední čtvrtstoletí jsem ochutnal každý drobek toho, co se na závěr skládá v byznys. A i když jsem vzděláním a naturelem technik, přičichl jsem i k dalším oblastem. Proto jsem se rozhodl, že je nejvyšší čas tohle předat začínajícím firmám: pomoct jim vyhnout se slepé cestě nebo akcelerovat tu, kterou by dlouho hledaly. Moje představa příštích deseti let je pomoci co největšímu počtu technologických startupů, aby z nich nezůstávaly malé garážové firmy, ale aby se transformovaly ve velké globální hráče. Jen ti přinesou do Brna zpátky peníze, zvýší tady zaměstnanost a celkově posílí kulturu, kterou se v Brně daří budovat. Mám také spojení s univerzitami, které bych chtěl prohlubovat.

Jak konkrétně? Budeš se věnovat spin-offům?

Je to jeden z plánovaných směrů. Zároveň si uvědomuji, že se jedná o komplikované téma. Univerzity do spin-offů často nechtějí jít, protože to je pro ně náročné. Raději jdou cestou patentů, kde je to právně čisté. Sám nemám nějaké zázračné řešení. Spolupracoval jsem s několika laboratořemi, ať už to byla Fakulta informatiky nebo Fakulta strojního inženýrství. Možná bych tak mohl přinést trochu osvěty v tom smyslu, že dokážu odhadnout potenciál případného produktu. A pokud uvidím, že je projekt slibný, můžu ovlivnit autory, aby s ním něco dělali. Vytáhnout ho a vdechnout mu život skrz firmu tak, aby projekty nekončily jen patentem. A pokud už patent existuje, může ho využít někdo další, pokud o firmu nestojí samotní autoři.

Když hledáte někoho, kdo podnikání rozumí

Máte vlastní produkt nebo službu? Věříte, že s ním můžete ve světě uspět? To dává smysl! A my vás v tom podpoříme. Pro začínajícího podnikatele máme vlastní konzultanty, pro pokročilého byznysmena zase zkušené experty z celé republiky. Jsme tu pro vás a jdeme s vámi do neznáma.

 

Chci vědět víc

Jednoznačná symbióza v pomoci začínajícím firmám

Na které firmy se budeš zaměřovat? 

Baví mě jakákoliv technika, cokoliv co souvisí s mechanikou, fyzikou či elektronikou. Nevyznám se v biologii, živých vědách, ale jakmile je část technologie postavená na fyzice, elektronice, mechanice, tak mě zajímá. A je celkem jedno, pro jaký účel je postavená.

Působíš i v roli experta, jediného zástupce České republiky v Bruselu při EIC. Jakou roli to bude hrát ve tvé práci pro JIC?

To byla vlastně druhá polovina toho, co mě přivedlo k JICu – spolupráce s Monikou Vrbkovou na grantech. Budu v tom pokračovat a chci šířit evangelium, že EIC Accelerator je velmi dobrý nástroj pro financování. Když se podíváme na statistiku, za západní Evropou v počtu přihlášek i v úspěšnosti zatím zaostáváme. Na druhou stranu musím říct, že v posledních dvou letech se to zlepšilo – ze stavu nula nebo jedna jsme se dostali na stav tři až pět přihlášek a úspěšných projektů. Stále to však nejsou desítky projektů ročně.

K té tvojí velké kariérní změně. Jak ses vlastně dostal k pozici externího experta JICu a ke své současné pozici?

Je to asi sedm let zpátky, poprosili mě, jestli bych přišel udělat hodnocení. Objevil jsem se tady, ohodnotil dva projekty a zase zmizel. O rok později byly takové seance dvě nebo tři a postupně se to navyšovalo. Vždycky se mi líbilo, co JIC dělá a postupně jsem zjišťoval, že to vzácně zapadá do mého plánu pomáhat začínajícím firmám. Takže tady je jednoznačná symbióza. A když mi Petr Chládek v červnu nabídl, ať sem nastoupím, „přemlouval“ mě dlouhých dvacet vteřin.

Co tě čeká v nebližší době v pracovní i osobní rovině?

Nastupuji na JIC v režimu dva dny v týdnu, od října pak na dny tři. Zdravotně se projevil dlouholetý stres a vypětí, a tělo už potřebovalo volno. Jezdím na kole, s manželkou jsme si pořídili dům v Chřibech a k tomu i les, o který se staráme. Já jsem vždycky rozuměl spíš elektronice než stromům, takže se teď učím i tohle.   


Nejnovější
Aktuálně z JICu

Šance pro inovátory i výzkumníky z jihu Moravy. Získejte podporu z programu Prototypuj a ověřuj

12. 9. 2022

Inovativní tlumicí nože do bruslí, umělá inteligence pro gastroenterology, detektory pro mikroskopické firmy – i to jsou projekty, které v minulosti získaly podporu z programu Prototypuj a ověřuj. Chcete jít v jejich stopách? Až do 21. října 2022 máte možnost. Právě teď totiž do programu přijímáme další inovativní projekty.

Nejnovější
Příběhy úspěšných firem

Kosmetika Lobey: Za rok z nuly na 70 milionů korun

19. 5. 2022

Cenné zkušenosti z korporátu, hledání nové motivace a hlavně obrovská touha podnikat a být vlastním pánem. Takový byl ve zkratce příběh tří manažerů, který vedl až k založení firmy Lobey vyrábějící kosmetiku na přírodní bázi. Od mužů pro ženy. Během roku vyrostl obrat firmy z 0 na 70 milionů korun a počet zaměstnanců až na 10 lidí.

Nejčtenější

AI|ffinity: Z akademického výzkumu do byznysu s podporou Prototypuj a ověřuj

4. 4. 2022

Thomas Evangelidis se jako vědec zabývá metodami, které umožňují levnější a rychlejší objev nových léčiv. Sedm let se věnoval vývoji v institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Loni se rozhodl, že potenciál projektu přenese do podnikání. A pro svůj spin-off podporu v programu Prototypuj a ověřuj.

Zpět na Aktuálně z JICu