VRgineers: Vyvíjíme věrnou kopii skutečného létání

1. 10. 2021

VRgineers sbírají v posledních měsících úspěch za úspěchem. Jejich špičková technologie zaujala české investory, kteří do firmy nalili v srpnu přes padesát milionů korun. První česká firma v prestižním evropském akcelerátoru EIT Digital a jedna z prvních firem se sídlem v Brně, které prošly programem inkubátoru Evropské kosmické agentury, teď pro své špičkové VR brýle nachází zajímavé uplatnění v leteckém průmyslu. Mezi její klienty patří třeba NASA, ESA, Bell, Airbus nebo US Air Force.

K vývoji světového produktu může vést obyčejná frustrace. Marek Polčák před pár lety provozoval virtuální leteckou prohlídku Prahou Fly Prague. Turisté si měli díky speciálním brýlím užít pocit, jako by sami ve vrtulníku prolétli nad matičkou stověžatou. Jenže zážitek nebyl podle autora atrakce dostatečný. Kvalita brýlí pokulhávala. „Nejdřív jsem hledal lepší brýle. Pak jsem hledal firmy, které by lepší brýle uměly vyrobit. A když jsem nenašel, pustili jsme se do vývoje s dalšími společníky sami,“ vzpomíná Marek Polčák. Tak vznikly brýle XTAL. Díky dokonalé elektronice, ergonomii a optice dokáží zprostředkovat velmi věrný a uvěřitelný zážitek.

Špičková je nejen technologie, ale i design. Za ten získali VRgineers v roce 2020 Red Dot Design Award

VRgineers se od počátku zaměřovali na průmysl – jejich brýle využívají třeba designéři z automotive při navrhování interiérů či exteriérů aut. Loni se firma zaměřila na výcvik pilotů letadel a helikoptér a letos integrovala simulační software VBS4 díky partnerství se společností Bohemia Interactive Simulations.  A jedinečný produkt byl na světě: simulátor, který dokáže přenést mixovanou realitu přes široký úhel pohledu (180 stupňů) s vysokou kvalitou. Díky němu si můžou piloti akrobatičtí, civilní, závodní, bojoví či piloti záchranáři natrénovat i ty nejnebezpečnější situace. „Nesnažíme se létání nahradit, chceme piloty připravit na situace, kde jim trénink ve virtuální realitě může zachránit život. Ať už jde o poruchu letounu, srážku s jiným objektem nebo vlet do mraků při nečekané změně počasí,“ vysvětluje Marek Polčák.

Ještě uvěřitelnější, mixovaná realita

Vysoké rozlišení a široký úhel pohledu zprostředkovává pilotům tzv. situation awarness. To znamená, že vizuálně vědí o všem kolem sebe, jako by opravdu seděli v letadle. Může to znít jako samozřejmost, jenže doposud v trénování pilotů samozřejmostí vůbec nebyla. Běžně dostupné simulátory totiž nabízely vždy jen kompromis – ostatní brýle pro virtuální realitu nabízejí úzké zorné pole a limitovanou viditelnost. Pilot, který se pomocí takových brýlí trénuje například do boje, nevidí svého kopilota. „Nemá představu, jestli tam je nebo ne, musí otáčet hlavou, což se v reálu nesmí. V reálu musíte skenovat okolí. Pokud při opravdovém letu otočíte hlavou, máte výrazně nižší šanci přežití v kritické situaci,“ upozorňuje Marek Polčák.

Technologie je unikátní také tím, jak umí pracovat s obrazem – a jakou podobu „posílá“ na sítnici oka. Deformuje ho tak, aby ho lidské oko přijalo jako známé a umělo si s ním poradit. O to uvěřitelnější zážitek zprostředkovává. Jediné, na co si musejí vývojáři počkat, je lepší technologie přenosu dat. V současnosti totiž neexistuje taková, která by obrovské množství dat z brýlí poslala do počítače bez zbytečného zpoždění. VRgineers jsou tedy natolik napřed, že headset musí být paradoxně „postaru“ připojený přes kabel.

 

Funkčnější a až stonásobně levnější

V květnu letošního roku přišli VRgineers s modulem, který do virtuálního světa přidává objekty ze světa reálného. V praxi funguje tak, že pilot letadla vidí při trénování své ruce. Nebo kopilota. Má haptickou zpětnou vazbu, přitom je všechno kolem něj virtuální. Technologie také umožňuje vnímání skutečné hloubky. Simulace letu je díky tomu autentická. Hlavně ale dovoluje trénování úkonů, které na současných simulátorech ani není možné. „Například záchranné operace s podvěsem a trénink bezpečného převozu člověka. Reprodukce opravdové hloubky pomáhá pilotům také při navigování,“ upozorňuje Polčák. Simulátorům nechybí ani typické otřesy. „Říká se, že piloti potřebují cítit vibrace letadla přes sedačku. Potřebují cítit letadlo a sžít se s ním. Naše simulátory mají feedback i v tomto směru, dodávají pocit, který vnímáte při vzlétnutí, přistávání nebo třeba při poruše na motoru,“ vyjmenovává Polčák.

Pokročilá a propracovaná technologie přitom není jediné plus celého řešení. Nezanedbatelná je také finanční úspora – sečteno a podtrženo: set k simulaci letu od VRgineers vyjde až stonásobně levněji. „Je rozdíl, jestli pro výcvik pilotů musíte pořídit několikatunové stroje za dvanáct milionů dolarů nebo jestli si pořídíte náš simulátor s headsetem za osm až deset tisíc dolarů,“ upozorňuje Marek Polčák.

Nové investiční kolo roztáčí kola VRgineers

Přestože VRgineers přeskočili veškerou konkurenci o míle, ve své technologické krasojízdě pokračují zběsilým tempem dál. Začátkem srpna uzavřeli nové investiční kolo v hodnotě 2,5 milionů dolarů. Peníze vloží do dalšího rozvoje leteckých simulátorů. Momentálně pracují na modulárním simulátoru nové generace. Základem je opět headset se simulátorem. „Na bocích jsou dva ovladače, joystick a ovladač rychlosti. Jedná se o moduly, které se dají jednoduše vyměnit a simulátor tak změnit z jednoho typu letadla na jiný. V softwaru si pak vyměníte vnitřek kokpitu a rázem máte k dispozici jiný typ letadla nebo helikoptéry,“ těší se Marek Polčák.

V seznamu vysněných cílů mají také vzdálené ovládání průmyslových strojů. Pomocí virtuální a mixované reality by tak stroje jako bagry, jeřáby, buldozery nebo třeba výzkumné ponorky na mořském dnu mohli technici ovládat na dálku. A i přes globální záběr a zahraniční investory zůstávají VRgineers věrní Brnu, kde mají výrobu a JICu, a Praze, kde sedí vývoj. „Obecně považujeme JIC za nejprogresivnější, nejpokročilejší inkubátor pro české firmy. Nám velmi pomohl konzultacemi, s průzkumem grantových možností. Výrobu navíc máme nedaleko, ve společnosti Y Soft, která je jedním z našich investorů, a která také spolupracuje s JICem. Proto je pro nás napojení na JIC velmi lákavé i samotnou lokalitou,“ uzavírá Marek Polčák.


Nejnovější
Příběhy úspěšných firem

Drillbone: Ortoped z Brna vymyslel novou pomůcku pro operace

4. 10. 2021

Vývoj inovativních produktů není pouze doménou strojařských inženýrů či rozených podnikatelů. V každém oboru…

Nejnovější
JICtalk

JICtalk: Jiří Tobola – ajťák za miliardu

18. 10. 2021

Jirka Tobola je prototypem úspěšného startupisty, který díky svým schopnostem, vůli a touze vybudoval globální firmu. Jak se stalo, že se z brněnského ajťáka z univerzity stane ředitel úspěšné technologické firmy Flowmon? A jaké jsou jeho aktuální plány? Poslechněte si další díl JICtalku s Hankou Šudákovou.

Nejčtenější

Lucie Brešová: Od letenek k virtuální realitě „do kapsy“

30. 5. 2021

Je jednou z nejvýraznějších českých manažerských tváří. Lucie Brešová stála u zrodu nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi.com. Dnes stojí na startu znovu – tentokrát na palubě start-upu Pocket Virtuality a jejich produktu budoucnosti.

Zpět na Příběhy úspěšných firem