Virtuální pacient od IBA: gamifikace medicíny

IBA neboli Institut biostatistiky a analýz vznikl jako spin-off Masarykovy univerzity. Náplní číslo jedna jsou pro něj služby v oblasti klinického výzkumu – sbírá a zpracovává data a na jejich základě vytváří nezávislé analýzy pro odborné lékařské společnosti a farmaceutické či biotechnologické firmy. Zakladatelé IBA si k hlavnímu produktu pořídili ještě jeden koníček – vývoj virtuálního pacienta. A vyklubal se z něj další atraktivní produkt, který s pomocí herních prvků pomáhá při profesním vzdělávání lékařů.

Představte si, že farmaceutická firma vyvinula nový, nadějný lék. Aby ho dostala na zdravotnický trh, potřebuje nezávislou externí analýzu.  A právě takovou službu nabízí firma IBA. Pro tyto účely si dokonce vyvinula chytrý systém s názvem CLADE-IS, který umí data o pacientech sbírat online, validovat je a usnadňovat jejich analýzu i vizualizaci. Typickým výstupem jsou pak tabulky, grafy či studie. Inovativní přístup ale může z klinických dat vykouzlit něco mnohem atraktivnějšího (alespoň pro oko laika). A právě to se majitelům firmy IBA povedlo. Vedle tvrdých dat zkusili vytvořit i „kartu“ smyšleného pacienta – a produkt Virtuální pacient byl na světě. „Jedná se o interaktivní aplikaci, která formou seriózní hry simuluje situace z reálného lékařského prostředí. Rozhodnutí uživatele má důsledek na další vývoj děje a dopad na zdraví virtuálního pacienta,“ vysvětluje Daniel Schwarz, spoluautor projektu a spolumajitel ve firmě IBA. Prvky gamifikace představují pro pracovníky v lékařských či zdravotnických oborech atraktivní způsob, jak se vzdělávat. Mnoha klinickými případy si můžou projít nanečisto.

Virtuální pacient pro celoživotní vzdělávání

Virtuální pacient může být velmi jednoduchá modalita pro simulaci myšlenkových postupů, kritického myšlení a klinického rozvažování,“ pokračuje Daniel Schwarz. Projekt vznikl pod jeho vedením původně pro studenty na půdě Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. A protože IBA jako univerzitní spin-off komercionalizuje projekty z akademické sféry, napadlo Daniela Schwarze přenést virtuálního pacienta do oblasti celoživotního vzdělávání. „V rámci našeho primárního zaměření úzce spolupracujeme s farmaceutickými a biotechnologickými firmami. Jejich pracovníci na odborných pozicích, často sami také lékaři, edukují doktory tak, aby jejich produkty používali správně. Napadlo mě, že by jejich roli mohl suplovat nebo alespoň doplnit právě virtuální pacient,“ pokračuje Daniel Schwarz.

Pro pilotní projekt se IBA spojila s farmaceutickou firmou, která měla přípravek určený k léčbě karcinomu ledviny. „Firma Ipsen hledala příležitost, jak lékaře v této oblasti vzdělat jinak než klasickou prezentací kazuistik během konferencí,“ vzpomíná Daniel Schwarz. Ve spolupráci dvou „I“ – tedy firmy IBA a Ipsen – vznikl první virtuální pacient s karcinomem ledvin. Po třech letech je v tomto projektu případových studií dvanáct, IBA má v portfoliu už i virtuálního leukemika a třetí projekt v současné době rozjíždí. Vzniká psychiatrický virtuální pacient a první případové studie z oblasti mentálního zdraví. Projekt Laurie už navíc míří i za hranice, jako mezinárodní bude překlopený do šesti řečí.

 

Chybami se lékaři učí

Princip „výroby“ pacienta je i v případě psychiatrických onemocnění obdobný. Skutečný příběh pacienta redaktoři v IBA anonymizují, upraví a rozbijí ho do několika uzlů. „Před spuštěním konkrétní případové studie hráč postupně získává relevantní informace z virtuální lékařské karty – a tedy i z minulosti pacienta. Současný stav pak popisuje třeba doslovný přepis jeho rozhovoru s lékařem,“ ukazuje fungování virtuálního psychiatrického pacienta Daniel Schwarz. Množství informací postupně graduje, a dřív nebo později dojde ke konkrétnímu rozhodování. Důležitá je při něm podle Daniela Schwarze zpětná vazba. „Pokud hned tady v úvodu zakliknu špatně, že se mi pacient jeví jako schizofrenik, vyskočí mi okamžitě okno s vysvětlením, proč je diagnóza chybná,“ pokračuje v ukázkové hře Daniel Schwarz. Výstup učení, tzv. learning outcome, je různý – lékaři si při hře například vštípí platné doporučené postupy. Přestože intuice by jim radila podat v určitý moment účinný lék, podle platných indikací je to možné až po vyzkoušení dvou jiných léků.

Možností, jak určit terapii nebo diagnózu, může být více. „Medicína samozřejmě není kuchařka, u každého uzlu máme 4–6 odpovědí, jedna z nich je optimální, další suboptimální. Průchodem jednotlivých uzlů hráč získává body, při výběru optimální možnosti je bodové skóre vyšší,“ upozorňuje Daniel Schwarz. Výběr velmi špatné možnosti hráči nedovolí v příběhu pokračovat – jinými slovy v takovém případě virtuálního pacienta někdy i zabije. „Tuto možnost používáme spíš na lékařské fakultě, kde jsou případové studie delší a studenti se hře věnují třeba tři hodiny. Během diagnosticko-terapeutických postupů můžou udělat fatální chybu, která se projeví o tři uzly dále,“ vysvětluje Schwarz. 

Pro vystudované lékaře má větší smysl „zahrát si” větší množství kazuistik, které zaberou jednotky minut. V době pandemie, kdy se z pochopitelných důvodů nemohly konat lékařské kongresy a konference, se navíc produkt IBA osvědčil jako vítaná alternativa ke vzdělávání. Zatím virtuální pacienti lékařům přinášejí „jen“ potřebné informace, do budoucna by ale Daniel Schwarz stál o to, aby za jejich úspěšné vyřešení dostali kredity v rámci celoživotního vzdělávání – a měli o to větší motivaci si virtuálního pacienta „zahrát“.

Výběr zaměstnanců s přesahem

Přejít z akademické půdy do podnikatelského prostředí není jednoduché. Firmě IBA v tomto procesu významně pomohl právě JIC. Průvodním jevem u spin-offů totiž bývá často právě nedostatek podnikatelských kompetencí. Univerzita udělá ze studentů vědce, ale udělat z vědců podnikatele? S tím už univerzitám pomáhá právě JIC – poslední dobou čím dál intenzivněji. Jedním ze způsobů, jak rozvoj spin-offů podpořit, je předávat zkušenosti a mentorovat. To mají na JICu na starosti experti – buď zkušení podnikatelé nebo profesionálové v konkrétní oblasti. A přesně to byl i případ firmy IBA. „V začátku nám pomohli s interními procesy, později s byznys developmentem i s nastavením HR,“ vzpomíná Daniel Schwarz. Právě v oblasti HR jim spolupráce přinesla nejvíce. Díky správnému nastavení procesu firma našla vhodnou manažerku, která není „jen“ HR referentkou, ale také ženou, která dříve pracovala v oboru, tedy v oboru klinických výzkumů. „Má tak potřebný přesah, a hlavně cítí propojení na byznys. Firma bez obchodu fungovat nemůže. A právě s ohledem na to se snažíme vybírat nové kolegy a pracovat s nimi,“ upozorňuje Daniel Schwarz. Dodává také, že v minulém roce firma získala z JICu i kreativní voucher, který použila na propagaci svých projektů v médiích. 

Gamifikace při školení zaměstnanců v korporátech

Plány do budoucna jsou v oblasti platformy s virtuálním pacientem tři: rozšířit současné verze nejen obsahově, ale také jazykově. Stávající případové studie tak IBA překlopí do dalších jazyků a zemí. Změny se budou týkat také samotné technologie platformy. „Vznikla hodně narychlo, a přestože funguje, má ještě mnoho míst, která by se dala vylepšit,“ vyjmenovává další plány firmy Daniel Schwarz. Třetí výzvou bude rozšíření aplikace i mimo oblast medicíny. Daniel Schwarz by z platformy virtuálního pacienta rád udělal i platformu virtuálního scénáře. Na jeho základě by se mohli školit třeba lidé v korporátech – a atraktivním způsobem si vštípit třeba firemní etický kodex. „Buď může korporát zaměstnancům poslat prezentaci a nudné dokumenty, které nikdo nikdy nečte, nebo jim danou problematiku vysvětlit atraktivně pomocí virtuálního scénáře. Lidé by si prošli situacemi, se kterými se mohou v rámci své profese reálně setkat a firma by měla jistotu, že když přijde audit, její zaměstnanci budou schopni dobře reagovat,“ uzavírá Daniel Schwarz.