Udržitelnost v DNA? Firmám dává náskok

27. 9. 2021

Představte si, že stojíte na nástupišti, které se kousek po kousku rozpadá. Cihla po cihle. Právě odjíždějící vlak míří do stanice s názvem Udržitelnost, jenomže ani vy, ani strojvedoucí přesně nevíte, co vás na cestě čeká a kudy vlastně máte jet. Tak nějak vypadá dnešní svět byznysu, který odráží i situaci v celé společnosti. Konference Velvet Innovation představila ty, kteří už do vlaku naskočili. A rozhodně se nemíní jen vézt. Společně chtějí hledat cestu, protože vědí, že právě to jim dá náskok.

Na úvod nutno zdůraznit, že v případě udržitelných firem, produktů a služeb, není motivací jen dobrý pocit majitelů firem. V udržitelném přístupu vidí především svoji velkou konkurenční výhodu, ať už tuto zprávu vysílají k samotným zákazníkům nebo k investorům. Jsou to totiž zákazníci, kteří se po větší udržitelnosti výrobků a služeb začínají ptát. A jsou to právě investoři, kteří se na základě toho rozhodují, jestli danou firmu podpoří, nebo půjdou o dům dál. Řeč je o impaktovém investování.

Impaktové investování na vzestupu

Tento trend potvrdil i Petr Vítek, spoluzakladatel Tilia Impact Ventures – prvního impaktového investičního fondu v České republice a jeden z řečníků konference Velvet Innovation. Připomněl přitom dopis Larryho Finka z BlackRock, který už pár let zpátky adresoval šéfům firem po celém světě. Upozorňoval v něm, že BlackRock bude investovat jen do společností, které mají udržitelnost v jádru svých strategií a činností. „Každý třetí dolar byl na amerických finančních trzích investovaný přinejmenším v rámci odpovědného investování, tedy do byznysu, který nevytváří škodu společnosti, životnímu prostředí nebo čemukoliv jinému,“ vysvětluje Petr Vítek. Odpovědné investování se v poslední době stále častěji mění na impaktové. Tento sektor podle Petra Vítka roste každý rok dvojciferně. „Původní zájem o riziko a návratnost doplňuje u investorů také měření dopadu,“ dodává. 

Odpovědné investování se podle Petra Vítka z Tilia Impact Ventures mění na impaktové

Podle Pařížské dohody musí Evropská unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030. Dochází čas a k cíli máme pořád daleko. „Od mnoha kolegů z evropských institucí slýchám, že předkládané projekty nejsou tak dobré, jak by bylo potřeba. Korporacím, firmám, startupům jako by stále scházela odvaha a větší kreativita,“ vyzývá Johannes Naimer-Stach, odborník na ochranu klimatu z EIT Climate-KIC. Podle něj se budou měnit zásadně pravidla hry. Už nestačí argument, že něco doposud nějak fungovalo. Jedním dechem přitom doplňuje, že příležitost je teď opravdu velká. Zdroje v rámci evropského fondu obnovy vyhrazeny jsou. „Každé třetí euro musí jít do uhlíkové neutrality,“ upřesňuje Naimer-Stach.

Udržitelnost musí být součástí DNA

Dalším z řečníků konference byl Martin Janáček, generální ředitel SAP Labs Czech Republic. I tato korporace vidí v udržitelnosti byznysové příležitosti. A nejen je. „Máme více než 100 tisíc zaměstnanců, více než 400 000 zákazníků. Z toho důvodu cítíme za udržitelností i vlastní obrovskou zodpovědnost. SAP má v tomto ohledu dvě role. První je umožnit našim zákazníkům, aby byli mohli žít udržitelně. Druhá je jít příkladem. Aby všichni zaměstnanci i společnosti v našem ekosystému viděli, jak k udržitelnosti přistupujeme,“ vysvětluje Martin Janáček.

Martin Janáček představil projekt, díky kterému budou data o udržitelnosti firmy SAP online

Dalším velkým hráčem, který to s udržitelností myslí vážně, je společnost IKEA. „Je to způsob, jakým chceme dělat byznys, jakým chceme získat zákazníka. Udržitelnost je součástí designu, někdy je vidět víc, někdy je více v pozadí, ale vždycky tam je,“ vysvětluje Šimon Fiala, Sustainability Business Partner IKEA ČR. Jedním z jeho vlastních projektů je odkup dětského nábytku. IKEA svým zákazníkům garantuje, že od nich za redukovanou cenu odkoupí dětské postýlky, přebalovací pulty a další kousky ve chvíli, kdy je už děti zákazníků nebudou potřebovat. Podobně funguje také projekt Druhý život nábytku. Pokud zákazníci souhlasí s cenou, IKEA od nich starý nábytek vykoupí, opraví ho a pošle zpátky do oběhu. Zákazníci pak dostanou voucher v dané hodnotě.

„Udržitelnost je součástí designu,“ říká Šimon Fiala z firmy IKEA

Výrobce čajů, bylinek a koření v biokvalitě, čejkovický Sonnentor je lovebrandem svého segmentu. Bez důrazu na ekologii, biokvalitu, regionální původ by se jím ale velmi pravděpodobně nikdy nestal. „O udržitelnosti nesmýšlíme jako o nějaké naší konkurenční výhodě. Pro nás je to součást naší DNA,“ říká Zdeněk Chocholáček, vedoucí turistického konceptu Bylinkový ráj v Sonnentoru. „Když zákazníkům, a v našem případě i návštěvníkům, ukážete, že to s udržitelností opravdu myslíte vážně a jste transparentní, začnou vám věřit. A pak můžete začít budovat lovebrand,“ vysvětluje Zdeněk Chocholáček. Pro Sonnentor přináší pozice milované značky i další velké plus. Zaměstnanci sami přicházejí s nápady jak inovovat produkty. „A to je úžasné, protože to není práce našeho managementu, je to práce našich lidí,“ pochvaluje si Zdeněk Chocholáček.

Dobré oblečení ze špatných talířků 

Naskočit na vlnu udržitelnosti budou muset dřív nebo později všechny firmy. Ty, které to udělaly, mají konkurenční výhodu. Ty, které to brzy neudělají, začnou mít naopak velkou nevýhodu – u zákazníků, u investorů a nejspíš i u všech dalších, progresivně smýšlejících firem v daném ekosystému. Velcí hráči, jako je třeba právě SAP, si své dodavatele vybírají i podle jejich udržitelnosti. Důležitá bude také transparentnost. „V Brně zrovna implementujeme SAP kontrolní věž udržitelnosti. Už nepůjde o report tvořený jednou za rok. Na klíčová čísla bude možné podívat se online,“ říká Martin Janáček. 

I IKEA spolupracuje se start-upy. A vzhledem ke svému nastavení dává přednost stejně smýšlejícím firmám. Po nedávné nepříjemnosti s plastovými talíři takto dala šanci ostravské společnosti NILMORE. IKEA měla spoustu PLA plastu, který se ukázal pro použití v kuchyni jako nevyhovující. Celou várku mohla rovnou vyhodit. Nebo materiálu najít nové využití. „Poslali jsme jim materiál z ostravské pobočky, oni ho rozemleli a využili na výrobu oblečení. Tohle zvládnou z materiálu, který je považován za beznadějný,“ raduje se Šimon Fiala.

Jak na cirkulární ekonomiku?

Podporujeme podnikatele, malé i střední firmy i lidi s podnikatelským nápadem v zavádění i rozvoji prvků udržitelného podnikání. Podnikatelům a firmám s globální ambicí pomůžeme připravit se na změny spojené se zelenou revolucí a také cíleně řídit širší dopady na společnost a životní prostředí. 

Chci vědět víc

Dlouhodobé cíle, ale krátkodobé nastavení mysli

Důvod a motivaci firmy mají. V cestě za udržitelností stojí přesto několik překážek. Podle Johannese Naimer-Stacha k nim patří i absence kontextu. „Ve škole se neučíte, co je udržitelnost nebo klimatická krize, možná v České republice ano, u nás v Rakousku ne, je ale potřeba mluvit stejnou řečí. S řediteli firem se snažíme pochopit, o co ve světě jde, co jsou vědecká fakta, kde je pozice té dané společnosti v řetězci hodnot a proč,“ říká Naimer-Stach.

Petr Vítek zmiňuje i filozofický problém – externalitu. „Tento stůl stojí 10 tisíc korun, prodáte ho za 15, ale když si ho ale prohlédnete, podíváte se na celý životní cyklus, zjistíte, že by možná měl stát 20 tisíc. Pokud nenaceňujeme v externalitách, znamená to, že je levnější vyhodit než recyklovat, nechat věci na skládce jako dárek pro další generace, pak je těžké vystavět byznysový případ pro udržitelnou obchodní praxi,“ myslí si Petr Vítek. Dodává také, že velkým problémem je nastavení naší mysli. „Udržitelnost je dlouhodobý přístup. Doba, v jejímž rámci přemýšlíme o byznysu, je superkrátká a s dlouhodobými cíli pak nefunguje,“ upozorňuje ještě. 

Neodcházejte s nadějí, odcházejte s misí

Nefunguje, ale musí. Přestože se řečníci snaží o optimismus, na otázku, zda to lidstvo zvládne, odpovídají všichni rezervovaně, i když s mírnou dávkou víry. Šimon Fiala v té souvislosti zmiňuje karikaturu Joela Petta. Jeho kresba představující účastníka klimatického summitu, se tehdy stala velkým hitem.  „Muž v publiku stojí a křičí – co když je tohle celé hoax a my vytvoříme lepší svět pro nic za nic? – Na to říkám, proč to nezkusit, nepokusit se o to nejlepší a nevidět, co se pak stane,“ říká s úsměvem Šimon Fiala.

Pokud každý z nás v našem byznyse uděláme malou změnu, pokud začneme přemýšlet o tom, co můžeme udělat lépe, máme šanci. Věřím v to,“ říká Zdeněk Chocholáček. „Máme 5% šanci, že klimatickou změnu zastavíme tam, kde je. Na globální společenské výzvy je potřeba dívat se i z pohledu klimatické krize. Ta je totiž posouvá do nové dimenze,“ varuje Johannes Naimer-Stach. A dává lidstvu šanci, jen pokud všichni začneme teď hned. „Nedocházejte s nadějí. Odcházejte s misí,“ uzavírá Johannes Naimer-Stach.


Nejnovější
Trendy a témata

Ekonomika po pandemii? V něčem silnější a připravena na boj s klimatem

20. 10. 2021

Jak dopadá pandemie koronaviru na vnímání udržitelných trendů ve společnosti? Podle řečníků konference Velvet Innovation jsou vibrace posledních pár měsíců jiné. Zatímco dříve o ní firmy jen mluvily, teď už se stává opravdovou součástí jejich strategií. Přečtěte si, co k tomu zaznělo z úst Jiřího Hlavenky, Petera Drölla, Cyrila Klepka nebo Alice Machová.

Nejnovější
Příběhy úspěšných firem

Drillbone: Ortoped z Brna vymyslel novou pomůcku pro operace

4. 10. 2021

Vývoj inovativních produktů není pouze doménou strojařských inženýrů či rozených podnikatelů. V každém oboru…

Nejčtenější

Lucie Brešová: Od letenek k virtuální realitě „do kapsy“

30. 5. 2021

Je jednou z nejvýraznějších českých manažerských tváří. Lucie Brešová stála u zrodu nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi.com. Dnes stojí na startu znovu – tentokrát na palubě start-upu Pocket Virtuality a jejich produktu budoucnosti.

Zpět na Trendy a témata