Taxonomie – udržitelnost firem v hodnocení

Ve finále našeho seriálu se podíváme na zoubek nové taxonomii. Jak tento nástroj Evropské unie pomůže investorům, kteří chtějí financovat trvale udržitelné projekty? A proč by se už teď podnikatelé měli zamyslet nad nefinančním reportingem? I tentokrát pro vás to nejdůležitější připravil Maroš Sovák z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN.

Co je taxonomie?

Taxonomie EU je klasifikační systém definovaný v Nařízení o taxonomii EU, který stanovuje seznam environmentálně udržitelných ekonomických činností. Má pomoct lépe plnit cíle Zelené dohody a zlepšit podmínky udržitelného investování.

Taxonomie EU poskytne podnikům, investorům a zákonodárcům „návod“, jak vyhodnotit, které konkrétní ekonomické činnosti jsou trvale udržitelné a které ne. Díky tomu získají jistotu, že skutečně investují do udržitelných projektů. Společnosti následně mohou být více transparentní, a navíc se tím zvýší i ochrana před greenwashingem.

Jakých odvětví se taxonomie týká?

Nejprve se budou opatření týkat odvětví, jako jsou:

energetika
lesní hospodářství
výroba
doprava

Později se plánuje působnost opatření rozšířit i na další obory – například zemědělství a některá odvětví energetiky.

Nařízení o taxonomii stanovuje také environmentální cíle, které by EU chtěla do budoucna svou legislativou plnit. Jsou následující:

zmírňování změny klimatu
přizpůsobování se změně klimatu
udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
přechod na oběhové hospodářství
prevence a omezování znečištění
ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nefinanční reporting – krok dopředu pro udržitelné podniky

Nařízení o taxonomii je společně s další legislativou součástí strategie pro transparentnost udržitelných investic, která má pomoci nasměřovat kapitálové toky právě do udržitelných projektů. Tento rámec tvoří Nařízení o zveřejňování informací v odvětví finančních služeb (SFDR) a návrh Směrnice o reportingu o udržitelnosti (CSRD), která má nahradit starší Směrnici o nefinančním reportingu (NFRD). Pojďme si stručně shrnout každou součást balíčku:

Nařízení o taxonomii říká, co je udržitelné, a stanoví firmám povinnost reportovat o tom, jak se jejich působení dotýká činností, které se jako udržitelné kvalifikují.
SFDR stanoví povinnost investorů informovat o tom, jak při svých investicích kritéria udržitelnosti zohledňují. Budou tedy muset zveřejňovat klíčové údaje o environmentálních rizicích a o dopadech svého podnikání na životní prostředí. Tuto povinnost tak už nebudou mít jen banky, pojišťovny a firmy, které obchodují na burze s cennými papíry, jak tomu bylo doteď podle NFRD, ale nově všichni účastníci finančního trhu.
CSRD zase stanoví rámec, jak o této udržitelnosti reportovat jednotným způsobem dle stanovených standardů – tedy jaká konkrétní data budou muset účastníci finančního trhu uvádět. Půjde zejména o data o pozitivních i negativních dopadech činnosti společnosti na životní prostředí a o strategie a cíle společnosti v rámci udržitelnosti. CSRD zavádí povinnost zveřejňovat údaje o dopadech na udržitelnost pro všechny firmy, které mají více než 250 zaměstnanců. To zahrnuje více než tisíc společností v České republice.

Společně tak tyto předpisy vytvářejí systém pro přehledné informování a zacílení finančních toků do udržitelnosti.

Co nová taxonomie přinese podnikatelům

Cílem směrnice je přinést standardizovanou podobu pro reporting informací, aby společnosti měly vodítka, jak informace správně zveřejňovat. Vývoj standardů pro reporting je nezbytný pro to, aby se systém udržitelných investic dokončil a stoprocentně fungoval a zároveň se zmírnila administrativní zátěž, kterou způsobuje současný reporting. Investoři, banky a pojišťovny budou na základě těchto standardizovaných údajů jednodušeji posuzovat, jaká rizika a příležitosti jsou s jejich investicí spojená. Systém se zjednoduší, urychlí a profitovat z toho budou všichni.

Nefinanční reporting do budoucna

Přechod na udržitelnou ekonomiku si pravděpodobně vyžádá, že shromažďování a sdílení informací o udržitelnosti se stane běžnou obchodní praxí pro firmy všech velikostí. Souběžně s novými pravidly obsaženými v CSRD, která jsou dnes navrhována pro velké společnosti, proto EU počítá také s vypracováním samostatných, přiměřených norem pro malé a střední podniky. Malé a střední podniky (MSP) kótované na regulovaných trzích by mohly tyto jednodušší standardy používat ke splnění svých zákonných oznamovacích povinností, zatímco nekótované MSP by se mohly rozhodnout používat je dobrovolně.

Tyto standardy mají MSP usnadnit podávání informací bankám, klientům z řad velkých podniků a dalším zúčastněným stranám. Mohou tak pomoci malým a středním podnikům hrát plnohodnotnou roli při přechodu k udržitelnému hospodářství. Je totiž jasné, že požadavky na reporting udržitelnosti se brzy stanou standardem pro zelené půjčky, investice a dluhopisy. Firmy, které své údaje o udržitelnosti nebudou uveřejňovat v souladu s CSRD nebo zvažovanými pravidly pro MSP, mohou mít do budoucna problém s přístupem k financování a tím ztrácet konkurenceschopnost.