Revoluce v mobilitě? Vizionáři o ní mluvili na Velvet Innovation

21. 9. 2021

Téměř 70 % lidské populace bude žít do roku 2050 v městské zástavbě. Takové jsou alespoň predikce Organizace spojených národů. Oproti dnešní situaci prý ve městech dojde k nárůstu hustoty obyvatelstva o zhruba 15 %. Mobilita lidí i věcí bude vyžadovat jiná řešení. Jaké jsou největší výzvy, které musíme řešit, abychom v této oblasti dosáhli udržitelnosti? Tak zněla otázka, kterou zodpovídali vizionáři a odborníci na dopravu na konferenci Velvet Innovation. Vybrali jsme pro vás to nejdůležitější, co zaznělo, a podívat se můžete i na kompletní záznam.

Elektřina jako převozník?

Podle zprávy Centra dopravního výzkumu z roku 2015 chyběla v plánování měst dlouhodobá vize a systémový přístup. Pozornost expertů navíc dlouhá léta směřovala k motorové dopravě a její infrastruktuře. To se poslední dobou mění. Do hry vstupuje více subjektů, udržitelná městská mobilita už není jen úkolem pro pár chytrých hlav z vedení města. Zapojuje se celý ekosystém, lokální firmy přicházejí se svými technologickými řešeními. Způsob, jakým se pohybujeme, se bude určitě měnit. 

Elektřina jako hlavní pohon v následujících letech – podle řečníků konference Velvet Innovation sehraje elektřina v cestě k udržitelnosti svoji roli. Vážou se k ní mnohá „ale“, možná tedy bude jen udržitelným převozníkem k udržitelnějším řešením. „Ve Vídni tíhneme k tomu, že budoucnost elektrických aut bude ve sdílených elektrických autech. Otázkou pro všechny zůstává, kam dát nabíjecí stanice. Není vůle dávat je do veřejného prostoru, ale být tam prostě musí,“ upozorňuje Maria Vasillakou, bývalá místostarostka Vídně a odbornice na zelenou a smart transformaci měst (rozhovor s ní najdete tady). Jako problematickou vidí také dobu nabíjení elektrických aut a často zmiňovanou otázku recyklace baterií poté, co doslouží.

Část silniční dopravy ve městech se v budoucnu velmi pravděpodobně přesune do vzduchu. Společnost Honeywell jako jedna z prvních identifikovala Urban Air Mobility jako velký trh pro letecký průmysl. Před třemi lety začala spolupracovat s firmami, které vyvíjí bezpilotní systémy. „Ty, které jsou nejslibnější, jsou v Evropě. Spolupracujeme například s Lilium, s Vertical Aerospace, s Pipistrel, takže věřím, že to bude jedna z těchto společností, které se dostanou jako první do komerčních operací,“ vysvětluje Michal Závišek, který v Honeywellu vede více než 200 českých, francouzských a švýcarských leteckých inženýrů. Netěšte se ale na létající taxíky. Alespoň ne pro začátek. První komerční operace budou podle Michala Záviška spadat do kategorie cargo.

Optimalizace „last mile delivery“

S tím ostatně úzce souvisí pro města další palčivé téma – „last mile delivery“, tedy doručování zboží koncovému zákazníkovi. Jedním z řečníků konference Velvet Innovation byl i David Pavlík, technický ředitel logistické společnosti ShipMonk, která nabízí fulfillment služby. „Lidé objednávají stále více věcí online, objevuje se více online obchodů. Aktuální síť kurýrů je nemůže obsloužit ani z hlediska kapacit ani z hlediska udržitelnosti. Hádám, že přijde hodně změn, nazval bych to revolucí logistického průmyslu. Budeme muset optimalizovat síť skladů, vzdálenost, na kterou využíváme kurýra. Být blíže zákazníkům,“ upozorňuje David Pavlík. Pomáhat budou v každém případě data.

Na robotizaci fáze „last mile delivery“ pracuje brněnský start-up BringAuto, který vzešel z firmy Artin (příběh firmy najdete tady). Její spoluzakladatel a technický vedoucí start-upu BringAuto Jan Najvárek vnímá ve své oblasti dva trendy. Jako pozitivní vidí rozšiřování sítí samoobslužných boxů, kde si zákazníci můžou balík vyzvednout kdykoliv potřebují. Zároveň označuje současný systém doručování jako neefektivní. „Na ulicích vídáme mnoho kurýrů z mnoha společností. Není to příliš populární názor, ale velmi optimální by, z ekonomického hlediska, byla jedna společnost pro jednu oblast,“ myslí si Jan Najvárek. Jejich robotické BringAuto jezdí na elektřinu, sám je majitelem dvou elektrických aut. Jako 100% udržitelné je přesto nevnímá. „Musíme vědět, jak udělat elektřinu zelenější,“ říká Najvárek. 

Nutnost optimalizace logistických společností a jejich spolupráce zmiňuje také Mubarak Moosa, ředitel poradenství v oblasti mobility ve společnosti Frost & Sullivan. Jako řešení vidí rozšíření služby typu Uber Freight, která propojuje řidiče kamionů s přepravci a zjednodušuje dopravním společnostem logistiku. Mubarak upozorňuje také na to, že každý stát, v některých případech dokonce i každé město, začíná z jiné startovní čáry. „Žiju v Polsku, kde 70 % vyrobené energie stále pochází z uhlí. Pokud mluvíme o elektrické mobilitě, u nás to zatím určitě není energeticky nejúčinnější možnost cestování,“ upozorňuje Moosa.

Jak na cirkulární ekonomiku?

Podporujeme podnikatele, malé i střední firmy i lidi s podnikatelským nápadem v zavádění i rozvoji prvků udržitelného podnikání. Podnikatelům a firmám s globální ambicí pomůžeme připravit se na změny spojené se zelenou revolucí a také cíleně řídit širší dopady na společnost a životní prostředí. 

Chci vědět víc

Ve vzduchu nebo v podzemí

Zpátky do oblak k Urban Air Mobility. Největší výzvou v této oblasti bude podle řečníků konference otázka bezpečnosti a nákladů na provoz. Letečtí inženýři se do vývoje letadel pro městskou mobilitu snaží co nejlehčí a nejlevnější stroje zkombinovat s bezpečností, kterou u svých letadel běžně zaručují velké aerolinky. Do bezpečnosti přitom spadá i kyberbezpečnost. „Pro aerospace je logicky velkým tématem. Od automotive se odlišujeme historií autonomie a automatizace. První autopilot byl instalován v roce 1912, vyhýbání se kolizím je do určité míry povinnou výbavou letadel. Tento model budeme následovat, jen ve větším rozsahu. Strategická kontrola a plánování letů budou kryté ze země,“ říká Michal Závišek.

I kvůli kyberbezpečnosti bude nelehkou fází certifikace. V případě neautonomních letadel pak bude třeba i co nejjednodušší řízení. „Počet strojů bude převyšovat počet pilotů, to je jedna z dalších výzev pro letecké vývojáře, aby celou operaci co nejvíce zjednodušili,“ zamýšlí se Michal Závišek. Doba, kdy by letadla mohla začít fungovat v pilotním provozu, se přitom blíží. Dva až pět let? Podle Michala Záviška rozhodně žádné přehnané očekávání.

Faktem je, že městská infrastruktura na provoz letadel zatím není připravená. „Není to ani tak o samotném létání jako spíše o vzlétání a přistávání, tohle je pro města výzva. Můžou také nastat problémy s bezpečností provozu, především pro chodce a řidiče na zemi,“ upozorňuje Maria Vassilakou. Jako jednu z dalších potíží pak zmiňuje i případný negativní vliv hluku. David Pavlík ze ShipMonk naopak doufá, že najdeme lepší cesty než Urban Air Mobility. „Osobně mám rád projekty typu Boring Company od Elona Muska. Myslím, že dostat dopravu pod zem a mimo město vystavět dopravní uzly, je inovativní myšlení,“ říká David Pavlík.

Nejudržitelnější kilometr je kilometr neujetý

Z pohledu měst je podle Marie Vasillakou v každém případě největší výzvou prostor, respektive jeho nedostatek. Optimalizace logistických řetězců je podle ní v tuto chvíli pro města velkou příležitostí. Než se ale podmínky promění, hodně můžou k lepší udržitelnosti přispět i samotní obyvatelé měst. A na tom se řečníci shodnou. „Pokud přemýšlíme o tom, že budeme auta používat stejně jako dnes, jen je vyměníme za elektrické, kde najdeme takové množství elektřiny? A jak bude generovaná? Nakonec je to stejně o redukci závislosti na osobních automobilech,“ myslí si Maria. 

Je samozřejmě na nás, jestli budeme elektřinu vyrábět z uhlí, jaderné energie nebo ze slunce. Nejudržitelnější způsob mobility je mobilita nulová,“ doplňuje ji Jan Najvárek. V té souvislosti zmiňuje i další související jevy, třeba možnost zaměstnanců pracovat z domu. I podle Davida Pavlíka ovlivní revoluce logistického průmyslu i naše přemýšlení o mobilitě. „Častěji se budeme ptát sami sebe, jestli opravdu potřebujeme do obchodu nebo ne. A jestli nutně musíme objednat zboží z Číny nebo jestli neseženeme lokální alternativu,“ uzavírá David Pavlík.


Nejnovější
Trendy a témata

Ekonomika po pandemii? V něčem silnější a připravena na boj s klimatem

20. 10. 2021

Jak dopadá pandemie koronaviru na vnímání udržitelných trendů ve společnosti? Podle řečníků konference Velvet Innovation jsou vibrace posledních pár měsíců jiné. Zatímco dříve o ní firmy jen mluvily, teď už se stává opravdovou součástí jejich strategií. Přečtěte si, co k tomu zaznělo z úst Jiřího Hlavenky, Petera Drölla, Cyrila Klepka nebo Alice Machová.

Nejnovější
Příběhy úspěšných firem

Drillbone: Ortoped z Brna vymyslel novou pomůcku pro operace

4. 10. 2021

Vývoj inovativních produktů není pouze doménou strojařských inženýrů či rozených podnikatelů. V každém oboru…

Nejčtenější

Lucie Brešová: Od letenek k virtuální realitě „do kapsy“

30. 5. 2021

Je jednou z nejvýraznějších českých manažerských tváří. Lucie Brešová stála u zrodu nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi.com. Dnes stojí na startu znovu – tentokrát na palubě start-upu Pocket Virtuality a jejich produktu budoucnosti.

Zpět na Trendy a témata