Prodám odpad: zn. rychle a chytře

rozhovor se zakladatelem burzy odpadů Cyrilem Klepkem

Jeho jméno (Cyril) a příjmení (Klepek) představuje dokonalý příklad fenoménu „nomen omen“. Propojením počátečních písmen vznikl CYRKL – platforma, díky které odpadní materiály cirkulují a mohou se tak znovu stát surovinou. Cyrkl přitom nešetří jen životní prostředí. Druhou a velmi příjemnou externalitou je nemalá úspora nákladů přímo firmám, které v době krize musejí utahovat opasky.

Cyrile, Cyrkl do konce loňského roku fungoval v pilotním režimu jako burza. Od ledna jste ji spustili naplno jako digitální odpadové tržiště. S jakým cílem?

Chceme především digitalizovat svět nakládání s odpady, protože je to trh, který má obrovské množství neefektivit. Je to podobné jako další oblasti trhu před digitalizací, než tedy přišly firmy jako například Uber nebo Kiwi. V každé zemi jsou nějaké oligopolní struktury, které nakládají s materiály a ty pak nenachází své nejlepší možné uplatnění. Na Cyrkl.com to nejlepší uplatnění nacházíme.

Jak konkrétně tedy platforma Cyrkl funguje?

Firma, která má nějaký odpad, se u nás zaregistruje a zdarma vloží své materiály. V tu chvíli s nimi začínáme pracovat. Díky strojovému učení vyhodnotíme, o jaký materiál se jedná, v jaké je lokalitě, jaké je jeho množství a kvalita. Automaticky pak rozesíláme notifikaci všem firmám, o kterých víme, že by o daný materiál mohly mít zájem, a firmy mezi sebou následně propojíme. Daný materiál tak skončí tam, kde má nejvyšší možnou hodnotu – a pro nás je tedy „mission completed“.

Oslovujete tedy spíše větší firmy?

Kromě velkých hráčů máme i spoustu drobných recyklátorů. Některé firmy tak vloží své odpady, ty se někde zrecyklují a ten samotný recyklát – betonový, plastový, cihlový, použité krabice a další – se znovu objeví na Cyrklu. Velmi často se tak u nás objevuje ten samý materiál několikrát. Jednou ve formě odpadu, jednou ve formě produktu.

Jakou zprávu tím vším firmám vysíláte? Proč bych se jako majitel firmy měl zajímat o své materiálové toky?  

Cirkulární ekonomika je v tomto opravdu krásná, protože přináší udržitelnost ruku v ruce s finančními úsporami. Pro společnosti mimo jiné vytváříme takzvané cirkulární odpadové skeny, ve kterých analyzujeme materiálový tok. Spočítáme možné úspory a na základě toho pak doporučujeme konkrétní využívání materiálu.

O jak vysokých úsporách se bavíme?

Podle našich zkušeností ušetří cirkulární hospodářství firmě 15–45 % jejích ročních nákladů na odpadové hospodářství. U středních až větších firem jsou to často jednotky až vyšší jednotky milionů korun za rok. Velké firmy pak mají náklady na odpady až sto milionů korun, takže lze docílit opravdu velkých úspor a zároveň úspor stovek tun CO2. Tohle je obzvlášť dnes, v době krize, opravdu velmi důležité téma. Místo propouštění zaměstnanců nebo škrtání v jiných oblastech proto doporučujeme právě odpady jako oblast, kde lze ušetřit miliony korun ročně – a zásadně i životní prostředí.  

Cyrkl meziměsíčně roste až o 24 %, spolupracujete s firmami jako je Lidl, Kaufland, IKEA, Kofola, Skanska, Strabag a další. Co to podle Vás vypovídá o vašem oboru – o odpadovém hospodářství – je to oblast s mnoha příležitostmi?

Množství příležitostí pro startupy je v tomto směru obrovské. V rámci Cyrklu je teď zapojeno 1900 firem a díky tomu se nám jen za letošní rok podařilo ušetřit 55 tisíc tun CO2. Meziměsíčně opravdu raketově rosteme. Je to výsledek propojení zkušeného týmu lidí, kteří rozumí odpadům, cirkulární ekonomice a technologiím. Takové propojení dává obrovský smysl. Nechci, aby to znělo jako klišé, ale jako společnost jsme opravdu na důležitém rozcestníku a měli bychom proto dělat věci, které takový smysl dávají. Nejen krátkodobý finanční, ale i dlouhodobý. Stačí si jen vybrat nějaký z problémů, které tady máme, a snažit se pomocí technologií (nebo čehokoliv jiného) vymyslet řešení, které to dané téma signifikantně posune dál. Cirkulární ekonomika je oblast, která bude hodně podporovaná v rámci Green Dealu, zelené obnovy Evropy. My nejsme neziskovka, také to děláme i za účelem profitu a rozhodně se za to nestydíme. Příležitostí pro další posun je celá řada, ať už samotné technologické zpracování materiálů, recyklace, strojové učení, datové analýzy a mnoho dalších.

Jsme most mezi státní správou a podnikovou ekologií

Mnoho firem vidí jako největší překážku boj s legislativou.  

To je takový náš nešvar, rádi se na legislativu vymlouváme. Taky jsme s tím bojovali, pak jsme se ale rozhodli říct NE a předběhnout dobu. Legislativec opravdu často zaostává několik let za byznysem. Vezměme si jako příklad Uber – až na základě jeho vstupu na trh se vytvořila velká spousta nové legislativy.  My rozhodně nejdeme proti zákonům, naopak, jsme v čilém kontaktu s Inspekcí životního prostředí, Ministerstvem životního prostředí i Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Takže jste vlastně spolutvůrci nové cirkulární legislativy?

Založili jsme Asociaci průmyslových podnikových ekologů, v jejímž rámci pravidelně komunikujeme s MŽP. Dáváme mu potřebnou zpětnou vazbu na to, jak to na trhu opravdu chodí. Firmy si často vykládají zákony jinak, než je zákonodárci v dobré víře psali, ani jedna strana přitom nejedná se zlým úmyslem. Děláme proto takový most mezi státní správou a podnikovou ekologií.

Blíží se, i když pomalu, konec skládkování. Dáváte tedy státu pomocnou ruku, aby se lépe dokázal připravit na novou etapu?

Tohle je zajímavé téma, Poslanecká sněmovna nedávno odložila původní termín konce skládkování z roku 2024 na rok 2030. My s tím zásadně nesouhlasíme a založili jsme proto nově iniciativu Zero Landfill Commitment, v jejímž rámci se firmy samy a dobrovolně upisují k tomu, že nebudou skládkovat. Jsem opravdu moc rád, že tam přibývají desítky firem týdně. Vidím to jako nutnou snahu o to, abychom si to zařídili sami – takříkajíc odspoda.

Bude tento postup fungovat?

V tomhle jsme my Češi opravdu dobří, v březnu při první vlně se to ukázalo při šití roušek, takže věřím, že to zvládneme i v rámci skládkování. Chceme přemluvit majoritu firem, aby nedávaly své materiály na skládky, protože to není banka materiálů. Je to velmi neefektivní těleso, u kterého netušíme, kde co je, materiály tam degradují, a pak už nebude možné je znovu těžit.

Tváře české cirkulární ekonomiky

Spolu se Soňou Jonášovou, ředitelkou INCIEN, jste bezesporu nejviditelnější tváří cirkulární ekonomiky u nás. Jak jste se ke svému „poslání“ vlastně dostal?

Já jsem původně z matematicko-exaktního směru. Studoval jsem ekonomii, skončil jsem těsně před dokončením PhD. V té době jsem už totiž byl zaměstnaný u jedné banky, kde jsem se věnoval inovacím. Jedna holandská banka měla krásnou platformu, něco podobného, co dnes děláme my, s tím, že se soustředila na zemědělce a jejich přebytečné produkty. Mně se to moc líbilo a chtěl jsem to prosadit i u nás. Neprošlo to. Dávalo mi to ale nadále obrovský smysl, odešel jsem proto do inovační agentury Direct People a od té doby se cirkulární ekonomice věnuju naplno.

Cirkulární ekonomika je tedy vaše poslání?

Chci, aby měla pozitivní přínos směrem ke společnosti i k planetě, mezi což dávám rovnítko. Osobně si myslím, že planeta to přežije, ale pokud jde o nás, v nějakém střednědobém období to v kvalitě, jakou máme dnes, zvládnout nemusíme. V Direct People jsem si uvědomil, že už není čas stavět byznys pro jiné, že je tady obrovská výzva měnit trh nakládání s odpady, a proto jsem založil Cyrkl. Přiznám se, že ten výstižný název není z mé hlavy, vymyslela ho právě moje úžasná partnerka Soňa Jonášová.

Letos na podzim jste na rozjezd získali pět milionů korun od Tilia Impact Ventures – prvního impaktového fondu v Česku. Jejich motivací bylo podpořit změnu odpadového hospodářství globálně. To se vám pomalu daří, za hranicemi už jste, jaké jsou vaše další plány do budoucna?

Nejbližší vývoj máme zaměřený dvěma směry: první je technický. Momentálně pracujeme na automatizaci toho zmiňovaného cirkulárního skenu. To znamená, že si firma bude moct k nám na web vložit hlášení o odpadech a zdarma jí vyjede report, doporučení, jak může postupovat efektivněji. V tomto směru chystáme i rozšířenější verzi, která bude placená. A pracujeme také na mobilní aplikaci a dalším vývoji webu tak, aby strojové učení bylo ještě přesnější a lepší. Druhá část plánovaného vývoje se týká našeho růstu. Momentálně fungujeme na Slovensku a v Polsku. Na konci roku budeme zakládat pobočku v německy mluvících zemích – v Německu, Rakousku a Švýcarsku – a příští rok na jaře se budeme rozšiřovat do zbytku Evropy. Do dvou let chceme být globální greentech firmou a odsud z České republiky globálně snižovat poměr odpadu, který končí zbytečně na skládkách nebo ve spalovnách.