Právo v době koronaviru

právnické tipy

Pandemie koronaviru a související krizová opatření neohrožují jen naše zdraví, ale mnohým také podnikání. Nouzový stav, který má zabránit šíření viru, má (a ještě bude mít) dalekosáhlé dopady, se kterými se bude muset naše společnost vyrovnat. Advokátní kancelář KROUPAHELAN pro vás připravila základní právní informace, které by se vám v současné situaci mohly hodit, a ve spolupráci s dalšími kancelářemi také několik desítek vzorů dokumentů a smluv zdarma k použití. Ty najdete na webové stránce www.pravovrousce.cz.

Vztahy se zaměstnanci

Zaměstnanci v karanténě

Ke karanténě je potřeba přistupovat stejně, jako k dočasné pracovní neschopnosti. Nepřítomnost zaměstnance je zaměstnavatel povinen omluvit a v prvních 14 kalendářních dnech mu poskytnout náhradu mzdy. Během karantény nelze zaměstnanci práci nařídit, můžete se s ním ale dohodnout na tom, že bude pracovat z domova.

Ošetřování člena rodiny

Zaměstnavatel má povinnost nepřítomnost zaměstnance v případě ošetřování člena rodiny (OČR) omluvit, není ale povinen mu platit náhradu ze mzdy. Na tzv. ošetřovné (státní podporu z nemocenského pojištění) má zaměstnanec nárok po celou dobu trvání krizových opatření. Stejně jako u karantény, i v tomto případě se můžou obě strany dohodnout na práci v režimu home office.

Jak zaměstnanci v karanténě, tak i zaměstnanci, který zůstal doma „na paragraf“, můžete nařídit dovolenou. Pokud jste si s ním nedohodli jiná pravidla (např. v pracovní smlouvě), musíte mu ji ale oznámit 14 dní předem (což v případě čtrnáctidenní karantény ztrácí smysl).

Práce z domova – pro všechny ve firmě

 „Od – do“: to je, oč tu běží. Pokud zaměstnanci určíte pracovní dobu pro home office, nic se pak nemění oproti normálu – samozřejmě ani odměna za práci. Pokud si zaměstnanec sám určuje začátek a konec pracovní doby, nevztahují se na jeho práci některá zákonná ustanovení (např. příplatky nebo náhradní volno za práci přesčas či o svátcích; viz § 317 zákoníku práce).

Práce na pracovišti – hlavně bezpečně

Abyste dostáli své povinnosti zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, měli byste z hlediska hygieny v současné době přizpůsobit dostatečně pracovní prostředí a (minimálně) umožnit zaměstnancům nošení roušek či respirátorů z jejich vlastních zásob.

Pokud potřebujete vyslat zaměstnance na pracovní cestu v rámci ČR, je to možné (opět při zajištění jeho bezpečí a zdraví). Zaměstnanec má ale ze zákona možnost takovou cestu odmítnout – z důvodu ohrožení života a zdraví. Z právního hlediska se pak nejedná o nesplnění pracovních povinností – na základě takového odmítnutí tak zaměstnavatel nemůže rozvázat pracovní poměr. 

Zaměstnance můžete převést na jinou práci, pokud se tak se zaměstnancem domluvíte (a uzavřete např. dodatek k pracovní smlouvě). Pokud však práce, kterou chcete zaměstnanci přidělit, spadá do druhu práce uvedeného v pracovní smlouvě, můžete mu práci nařídit bez jeho souhlasu.

Zavřené provozovny a jiné překážky

V případě přechodného nedostatku práce (např. když chybí nedodaný materiál), můžete použít tzv. prostoj v práci (§ 207 písm. a) zákoníku práce) a nepřidělovat zaměstnanci práci. V takovém případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku.

Pokud se vás týká uzavření provozu (a pro své zaměstnance nemáte jinou práci), máte dvě možnosti: buď se se zaměstnanci dohodnete na čerpání dovolené, nebo vzniká překážka v práci na vaší straně. V takovém případě jste povinen vyplácet 100% náhradu průměrného výdělku tak, jako během dovolené.

V případě, že nespadáte pod odborovou organizaci, můžete využít institut tzv. částečné nezaměstnanosti z důvodu snížení odbytu. Pokud zaměstnanci nemají práci na celou týdenní pracovní dobu, můžete jim snížit mzdu až na 60 % průměrného výdělku. V takovém případě máte nárok na příspěvek od Úřadu práce, což má ale několik podmínek: nesmíte zaměstnanci přidělovat práci (v rozsahu více než 20 % běžné týdenní pracovní doby), musíte vyplácet náhradu mzdy ve výši 60 % (a po poskytnutí příspěvku 70 %) průměrného výdělku a nesmíte během trvání částečné nezaměstnanosti zaměstnance propustit. Stát v takovém případě přispívá částkou ve výši až 20 % průměrného výdělku zaměstnance, maximálně však částkou 4 179 Kč. Na podporu neexistuje právní nárok a ani splnění výše uvedených podmínek vám udělení příspěvku nezaručí.

V případě, že jste určili zaměstnanci mzdu mzdovým výměrem, můžete ji jednostranně snížit. Vždy ale jen do budoucna. Odměna zároveň nesmí klesnout pod úroveň tzv. zaručené mzdy. V případě, že mzdu určuje pracovní smlouva (nikoliv výměr), musíte se na jejím snížení se zaměstnancem dohodnout.

Některé zaměstnance můžete propustit pro nadbytečnost, samotné výpovědi ale musí předcházet rozhodnutí o přijetí organizační změny (propuštění zaměstnanců). Zaměstnanci v takovém případě náleží odstupné v zákonné výši.

Vztahy se smluvními partnery

Pandemie může být považována za případ působení vyšší moci. Vyšší moc znamená, že neodpovídá za škodu, kterou porušením smlouvy způsobíte. Smlouvy však nadále musíte plnit. S vašimi smluvními partnery můžete uzavřít dodatek ke smlouvě, ve kterém si termíny splnění upravíte. Tento postup je z hlediska zachování dobrých obchodních i lidských vztahů a vzhledem k mimořádnosti současné situace nejvhodnější.

Pokud by pandemie nebo krizová opatření založila v právech a povinnostech smluvních stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění (například zavřené obchodní prostory pro vás nemají žádnou hodnotu), může jít o podstatnou změnu okolností (§ 1765 občanského zákoníku) a je možné se domáhat změny smlouvy. Pokud druhá strana váš požadavek odmítne, můžete se změny nebo zrušení závazku domáhat u soudu (§ 1766 občanského zákoníku).

Pandemie a související krizová opatření jako důvod pro odstoupení od smlouvy? Zopakujme, že vyšší moc vás zbavuje povinnosti hradit škodu, nikoliv však povinnost plnit smlouvu. V případě, že druhá strana závazky neplní, je třeba rozlišovat, zda jde o podstatné porušení nebo nepodstatné porušení smlouvy. U podstatného porušení smlouvy můžete odstoupit bez dalšího. U nepodstatného porušení je třeba poskytnout druhé straně dodatečnou lhůtu k poskytnutí plnění a až po jejím marném uplynutí je možné od smlouvy odstoupit. V případech, kde nastala faktická nemožnost plnění nebo šlo o fixní závazky, smlouva dokonce zaniká automaticky.

Současná situace je velmi složitá pro všechny podnikatele. „Pokud je to možné, zkuste se se svými obchodními partnery vždy dohodnout – to je velmi často nejefektivnější a nejrychlejší cesta. Komunikace a solidarita je teď důležitější než kdy jindy,“ doporučuje Jiří Helán z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN.

Náhrada škody způsobené nouzovým stavem

Pokud vám kvůli opatřením v nouzovém stavu vznikla škoda, stát má obecně podle § 36 krizového zákona povinnost nahradit vám ji.

Podmínkou pro získání náhrady škody je, že prokážete existenci škody a její jasnou souvislost s nouzovým stavem. Zároveň také dodáte dostatečné důkazy, že nebylo možné škodu jakkoliv snížit ani jí předejít. Je potřeba shromažďovat veškeré podklady, a to jak ke skutečně vzniklé škodě, tak i k ušlému zisku (jako např. zrušené objednávky, fotodokumentace zboží, které se zkazilo apod.). Žádost o náhradu škody můžete podat u orgánu, který vydal konkrétní krizové opatření, které vám škodu způsobilo (a z opatrnosti v současnosti raději i u Úřadu vlády ČR a Ministerstva vnitra ČR), a to do šesti měsíců od momentu, kdy jste se o škodě dozvěděli a zároveň nejpozději do pěti let od jejího vzniku. Těžko předvídat, nakolik bude stát schopný škody vykrývat – obracet by se tak na něj podnikatelé měli jen v závažnějších případech. Jako alternativa se nabízí možnost využití bezúročné půjčky a další druhy podpory, které by stát měl v nejbližší době vytvořit.

Daně a jiné odvody do státního rozpočtu

Kvůli mimořádné situaci lze přiznání k dani z příjmů za rok 2019 podat až o tři měsíce později, tedy až do 1. července 2020. Ovšem pozor – komplexní odklad pro podání přehledů pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny zatím nebyl přijat – v tomto případě bude záležet na jednotlivých pojišťovnách.

Nemění se ani termíny pro podání daňového přiznání u daně z přidané hodnoty, termíny kontrolního hlášení a platby DPH. V případě, že nemáte na uhrazení daně dost financí, můžete požádat o posunutí termínu dle § 156 daňového řádu. V období epidemie správní poplatek spojený s touto žádostí platit nebudete.

Zároveň došlo k prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob. Pokud vám v roce 2020 vznikne daňová ztráta, bylo dále rozhodnuto, že ji bude možné zpětně uplatnit v daňovém přiznání za rok 2019 a 2018. Došlo i k pozastavení povinnosti elektronicky evidovat tržby.

Za opožděně uhrazené pojistné vám ČSSZ a zdravotní pojišťovny vyměří penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení. V obou případech je možné požádat o prominutí tohoto penále. Pozor ale na částku pojistného a daně z příjmů, kterou zaměstnanci strhnete ze mzdy. Pokud ji včas neodvedete příslušné instituci, můžete se dostat do křížku se zákonem. Konkrétně se může jednat o trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 trestního zákoníku).

Právě tato oblast se velmi rychle mění. Proto doporučujeme velmi aktivně sledovat změny přijaté vládou. Stav popsaný v tomto článku je aktuální k 25. březnu 2020.

Úpadek a související otázky

Noční můra každého podnikatele: jako dlužník máte více věřitelů a nejste schopni plnit své peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po splatnosti. Případně jste předlužen a souhrn závazků převyšuje hodnotu vašeho majetku. Podle § 3 insolvenčního zákona jste se dostali do tzv. hrozícího úpadku nebo do úpadku. Statutární orgán společnosti a stejně tak majoritní společník mají povinnost jednat s péčí řádného hospodáře – lidově řečeno udělat vše pro to, aby k úpadku nedošlo (inovace, snížení mezd, propouštění zaměstnanců). Pokud tak neučiní podle § 76 a § 68 zákona o obchodních korporacích, ručí majoritní společník za dluhy společností v úpadku.

Pozor také na vyplácení některých věřitelů přednostně a bez uvážení – byť by se jednalo o ČSSZ, finanční úřad nebo jiný subjekt. Pokud totiž některému z nich vyplatíte vyšší částku, než by dostal v insolvenčním řízení, můžete se dopustit trestného činu zvýhodnění věřitele § 223 trestního zákoníku. Na přednostní placení závazků věřitelům, od kterých čekáte nějaké protiplnění (např. dodávky elektřiny nebo zboží nutného k udržení chodu společnosti), se naopak trestní odpovědnost nevztahuje. Ty totiž společnost potřebuje k odvrácení úpadku.

Pokud už veškeré pokusy na oživení firmy selhaly, není čas na zbytečné odkládání. Podle § 98 insolvenčního zákona má společnost povinnost podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu. Pokud tak neučiní, odpovídá věřitelům za vzniklou škodu.

Dokumenty ke stažení

Jak zvládnout koronavirus ve firmách

Stáhnout

Jak zvládnout koronavirus ve veřejné sféře

Stáhnout