Jak zvládnout krizi a ještě z ní vytěžit?

rozhovor s Pavlou Komendovou z AKSKP

Kdyby měli podnikatelé pojmenovat svého největšího strašáka, hodně z nich by tak velmi pravděpodobně označilo ekonomickou krizi. Vnímají ji přirozeně jako hrozbu pro svoji firmu. Pokud se na ni ale podívají i z jiného (tedy nejen ekonomického) pohledu, můžou zavčas přijmout některá preventivní opatření. Krizi tak možná přežijí bez újmy, ba co víc, naopak z ní ještě něco vytěží. Jak? I to v rozhovoru prozradila advokátka Pavla Komendová. 

Ekonomika v posledních měsících zpomaluje a tak se začíná ve všech pádech skloňovat slovo krize. V čem konkrétně vidíte pro firmy největší hrozbu?  

Často se setkávám s tím, že podnikatelé nejsou v období krize nebo před krizí ochotni investovat do oblastí, které je tolik – lidově řečeno – „nepálí“. Z právního pohledu tak řeší jen nejakutnější záležitosti a opomíjejí jiné aspekty, které jsou ve firmě stejně důležité jako třeba úprava vztahů mezi majiteli nebo motivace zaměstnanců, např. v podobě opčních programů. Tohle všechno je přitom prevence, kterou je potřeba řešit průběžně a zavčas, aby se firma dostatečně obrnila na horší časy. Když už krize přijde, bývá na přijímání opatření obvykle pozdě. Vyzdvihla bych především jasně definované role a kompetence ve firmě. Důležité je také investovat do analýzy trhu. Můžu tak přinejmenším tušit, co pro mě bude krize znamenat a jak se budou chovat moji klienti.

Mluvíte o jasně definovaných rolích ve firmě. Pokud tomu tak není, co se děje v době krize?

Stává se, že firma stojí na dvou majitelích. Každý z nich má 50 % firmy a každý jde jiným směrem. V době krize je nutné přijímat rychlá rozhodnutí. Je tedy naprosto nutné, aby lidé věděli, kde jsou jejich hranice a kompetence. Firma se musí soustředit hlavně na krizi vnější, ne se sypat ještě zevnitř. Pokud se majitelé hádají mezi sebou, brzy se to projeví na celkové atmosféře ve firmě. Klíčoví zaměstnanci odcházejí a to nakonec firmu může položit.  

Zmiňovala jste také kompetence, jaké chyby dělají podnikatelé v jejich nastavení?

Důležitá a mnohdy bohužel nepříjemná rozhodnutí si lidé přehazují jako horký brambor. Nikdo ho nechce vzít na sebe, někdy pak taková situace končí stagnací a opět to může být pro osud firmy fatální. Podobná situace nastává hlavně mezi majiteli a statutáry. Obecně by to mělo být tak, že majitel nastavuje směřování firmy. Exekutivní výkony – jako například přijímání opatření nebo propouštění zaměstnanců – by měl provádět statutár.

Vztahy ve firmě jsou tedy vyjasněné, jsou nějaká další rizika, která by mohla základy firmy rozkývat v době krize?

Je třeba vyvarovat se jakýmkoliv sporům. A platí to tedy nejen na vztahy uvnitř, ale i na vztahy vnější – vztahy s klíčovými klienty a dodavateli. Často firmám doporučuji, aby si nechali z právního pohledu prověřit vztah firmy s dodavatelem. Jednoduše proto, aby měla společnost jistotu, že se na dodávce ekonomická krize nijak nepodepíše. Hodně českých firem padá do insolvence právě kvůli špatně nastaveným podmínkám s dodavateli a kvůli tzv. druhotné platební neschopnosti. V případě, že mi někdo neplatí, nemůžu platit ani já dál a dostávám se do finanční pasti. Nedostatek cashflow pak může firmu opět potopit. Pokud vím, že můj dodavatel několikrát zklamal, je třeba to právně ošetřit. A jednou z možností je také dodavatele změnit. Musím zjednodušeně řečeno myslet za roh a mít co nejlépe podchyceno, aby mě do problémů nedostal nikdo další.

Které kroky ještě můžou firmu zachránit?

Jako hodně rizikovou vidím snahu klientů sepisovat si smlouvy vlastními silami. Většinou si tím nadělají víc škody než užitku. Vím, že na začátku podnikání se jedná o poměrně velkou investici v případě, pokud se obrátí na odborníka. Z vlastních zkušeností ale můžu potvrdit, že se taková investice podnikatelům mnohonásobně vrátí. Ve smlouvách musí podchytit nejen to, co sami chtějí a potřebují, ale také spoustu dalších situací, které by je samotné většinou ani nenapadly. 

Teď z té pozitivní stránky. Dá se z krize pro firmu vyždímat i něco užitečného?  

Určitě. Mám klienty, kteří kvůli krizi hodně osekali svoje služby, soustředili se díky tomu na oblast, která jim přinášela největší užitek a zisk. Zefektivnili procesy. Pod tlakem krize si uvědomíte veškeré náklady, které firma má a začnete přemýšlet nad tím, které nutně potřebujete. Zvládnete ukončit neefektivní službu, i když je to zrovna vaše srdcovka. To byste v době konjunktury pravděpodobně nikdy neudělali. Přemýšlíte o tom, co vám nejvíc vydělává, utlumíte nevýdělečné projekty.  

Pokud podnikatel zvolí jako prevenci před krizí ochranu svého majetku, jak se to dá udělat? 

Obecně jsou dvě hlediska: podnikání se dá nastavit tak, aby se diverzifikovala rizika. Větší společnost může vytvořit holding. Má tedy matku, která shromažďuje know-how, práva duševního vlastnictví. V tomto ohledu jsou holdingové společnosti výhodné, nesou ale velké náklady na správu. U menších společností je to hodně individuální, mají virtuální hodnotu a know-how. Je potřeba si zodpovědět otázku „Co chci chránit?“ a pak už je to na domluvě s právníkem. Druhá oblast je ochrana majitelů a statutárů. Majitelé za společnost v podstatě nezodpovídají, u statutárních orgánů je zodpovědnost větší. Pokud před nimi stojí důležité rozhodnutí, musejí jednat tzv. s péčí řádného hospodáře a mít všechny potřebné informace, nemůžou např. jen tak podepsat smlouvu, které nerozumí, stejně tak není omluvitelné, že jednatel nevěděl, že má nějakou daňovou povinnost. Někdy je tak pro splnění zmíněné péče potřeba – a není to žádná ostuda – obrátit se na odborníka.