FlowerChecker: určují a zachraňují rostliny, jednou možná i planetu

Nejdřív vymysleli aplikaci FlowerChecker, na jejímž konci seděli studovaní botanici. Lidé z celého světa díky ní zjišťují, jaká rostlina jim roste třeba na zahradě. Zpočátku měli botanici hodně práce, teď už mají režim o dost volnější. Za pět let totiž vycvičili vlastní umělou inteligenci, která s určováním začala pomáhat. Vznikl navíc také základ pro aplikaci Plant.id – chytrou technologii, která pomáhá lidem po celém světě určovat rostliny a která má i mnoho dalších užitečných využití.

Kdo ví, jestli by dnes existovaly aplikace FlowerChecker a Plant.id, kdyby se kdysi na studentském bytě nepotkali dva Ondřejové jako spolubydlící. Student informatiky a nadšenec strojového učení Ondřej Veselý sice vztah k přírodě měl vždycky, rozhodně ale nerozuměl rostlinám tak jako student botaniky Ondřej Vild. Vždycky ale tíhnul k projektům, které pomáhaly měnit svět k lepšímu. 

Celé to začalo v roce 2014. Tehdy oba Ondřejové v trojici s Jiřím Řihákem společně vytvořili aplikaci FlowerChecker pro identifikaci rostlin. Zvídavým uživatelům chtěli radit s jednotlivými druhy rostlin. „Napsali jsme si jednoduchý skript v Pythonu. Ten na Twitteru poslouchal, a když se kdokoliv na světě zeptal „nevíte, co je to za kytku?“, přistála nám v emailu zpráva a můj kamarád na to zareagoval. Ti lidé byli šťastní, že jim někdo odpověděl. A my jsme po několika týdnech dokázali kvantifikovat, že – a také jaká – je po takové službě poptávka,“ vzpomíná na začátky aplikace Ondřej Veselý.

Poptávka byla velká i přes to, že museli službu kvůli kapacitám po nějakém čase zpoplatnit. Díky dotazům od lidí z celého světa (a odpovědím od fundovaných botaniků) se jim ale postupně dařilo rozšiřovat vlastní bohatou databázi rostlin. Tou pak mohli „nakrmit“ svoji novou umělou inteligenci – aplikaci Plant.ID.

Schopnost určovat kytky jako produkt

Ta už rostliny dokáže určovat v reálném čase a v 90 % případů není potřeba na druhém konci ani botanik. Momentálně je v databázi 11 tisíc rostlin, a to už je slušný základ k tomu, aby se vědomosti umělé inteligence daly používat i jinak než v mobilní aplikaci. Vznikly tak další dva produkty – Plant.id Sky a Plant.id Sensor. Zjednodušeně řečeno – typ senzor jezdí po zemi, typ sky létá ve vzduchu, oba jsou ale velmi užitečné. Na polích dokáží ušetřit velké množství použitých pesticidů, zemědělcům uspořit peníze a nemálo pomoci také životnímu prostředí.

Na projektu Plant.id Sky pracujeme s firmou Skymaps, která byla také akcelerovaná na JICu. Skymaps nasnímají pole pomocí dronů, my pomocí naší technologie určíme, kde jsou jaké plevely a tyto informace pak Skymaps používají při tvorbě tzv. aplikační mapy pro selektivní postřik. Není tak potřeba postřik plošný,“ vysvětluje Ondřej Veselý. Chytré technologie díky tomu dokáží ušetřit až 60 % pesticidů. To stejné se bude už brzy odehrávat v reálném čase na zemi. „Technologie, která určuje rostliny, v tomto případě neběží na serveru jako mobilní aplikace. Dokážeme ji zabalit do krabičky a umístit přímo na postřikovač, který si pak už sám bude určovat množství postřiku a jeho zapnutí či vypnutí,“ pokračuje Veselý. Pro tento prototyp firma ještě hledá vhodného partnera – tedy firmu, která by pokryla mechanickou část výroby takových postřikovačů. Technologie je už ale využitelná i jinde, pomáhá třeba obcím a městům s tzv. pasportizací zeleně. Jedoucí auto se senzorem analyzuje stromy, určuje jejich druhy, množství, zdravotní stav a další potřebné informace jako třeba velikost koruny, a významně tak šetří práci terénním pracovníkům.

První prototyp Plant.id Sensor instaloval Ondřej Veselý s kolegy na postřikovač na farmě v Rostěnicích

AI zachrání nejen pokojovky, ale nejspíš i biodiverzitu

Rozpoznávání rostlin se přitom bude moct používat i v mnoha dalších oblastech. Ve FlowerChecker už ve spolupráci s Akademií věd přemýšlí na způsobem, jak analyzovat včelí snůšku a přesně tak určit, z jakých rostlin je konečný med. A možná právě řady včel by mohly do budoucna posílit také chytré minidrony, které by pomocí stejného principu rozpoznávaly a opylovaly ohrožené druhy rostlin. Takový scénář ale ještě bude muset počkat na další vývoj technologií.

Co už reálné je a na čem ve FlowerChecker usilovně pracovali v posledních měsících, je rozšíření současné aplikace o další službu, a sice rostlinného doktora. Šanci na úspěch budou mít i jinak ne zrovna zdatní pěstitelé. „Systém bude diagnostikovat, jakou nemocí je rostlina napadená. Jestli je to plíseň, nějaký škůdce nebo bakterie, nebo jestli ji jen pěstitel málo zalévá. Tohle bude určitě revoluční věc,“ slibuje si Ondřej Veselý.

Záchrana pokojových rostlin je bezesporu záslužná, jednou by ale technologie, kterou vyvinul Ondřej Veselý s kolegy, mohla výrazně pomoct k mnohem záslužnější činnosti – a sice k záchraně biodiverzity. Zatím totiž aplikace nepracuje s tím, jak vypadá okolí určovaných rostlin. Dokáže ale zjistit jejich polohu. Při využití všech informací (ze satelitních snímků, turistických map a podobně) by se tak v budoucnu daly určovat místní biotopy. Srovnáváním informací v průběhu let by pak vývojáři dokázali najít příčiny změn biotopů v čase, například vliv lidské činnosti, která do ekosystému zasáhla, nebo změny klimatu. A od toho už by byl jen krůček k predikcím dopadů takové činnosti – například staveb, meliorací půdy apod. Jinými slovy by se dalo dopředu předpovídat, co udělá která činnost s biotopy.

Stačí zalít a FlowerChecker roste

FlowerChecker prošel konzultačním programem JICu, po nichž firmě (podle Ondřeje Veselého ne náhodou) čtyřnásobně narostly tržby. „JIC nám především dodal chybějící sebevědomí. Pomohl nám definovat cíl, kam bychom se chtěli posunout. Nikdo z nás, ani já – a to jsem snílek – jsme nečekali, že bychom dokázali tolik vyrůst. Jakmile jsme si ale takový cíl určili, začalo se nám to dařit,“ usmívá se. Velkým přínosem programu pro firmu bylo také ujasnění rolí a kompetencí jednotlivých spoluzakladatelů, což byl proces, který by doporučil každým začínajícím i pokročilým podnikatelům. „Tohle jsme vůbec necítili jako nějakou nutnost. Díky profesionální pomoci se ale mezi námi uvolnila synergie, o které jsme neměli tušení. Začalo se nám líp pracovat a všechno nám začalo fungovat mnohem líp,“ pokračuje Veselý. O lepším fungování svědčí i čísla. Letos firma cílí na dvojnásobný růst tržeb. Klienti pochází převážně z EU a USA, částečně ale i z východní Asie, Koreji nebo Vietnamu.

Ve FlowerChecker se se zájmem o produkt setkávají nejen s lidmi napříč kontinenty, ale i napříč mnoha obory. Výjimkou nebylo ani stavebnictví, když jednu developerskou firmu zajímalo, jestli na pozemcích s plánovanou výstavbou nerostou chráněné rostliny. Ostatně odvětví, ve kterých bude umělá inteligence lidem nabízet pomocné berličky, bude spolu s velkým pokrokem stále přibývat.

Jako čistě tradiční by naopak podle Ondřeje Veselého mohla zůstat část oboru vzdělávání. „Když za mnou přijde školák, že něčemu nerozumí, je třeba zjistit, co mu nejde, kde má slabé stránky, kde naopak silné a co po něm učitelé vůbec chtějí. A především pochopit, jak přemýšlí a vybrat takovou metodiku, abych ho tu látku naučil. A tohle vyžaduje natolik silný antropocentrický způsob uvažování, že si nedokážu představit, že by roli učitele v tomto směru mohlo něco nahradit,“ uzavírá s úsměvem Veselý.