Ekonomika po pandemii? V něčem silnější a připravena na boj s klimatem

20. 10. 2021

Udržitelnost. Téma, které ve společnosti rezonuje už delší dobu. Podle řečníků konference Velvet Innovation, která proběhla v září v Brně, jsou vibrace tohoto slova posledních pár měsíců přesto jiné. Zatímco dříve o ní firmy jen mluvily, teď už se stává opravdovou součástí jejich strategií. A motivací, proč přejít na udržitelný mód, je víc. Stále silnější přesvědčení lidí v čele firem doplňuje stále častěji tlak zákazníků, poskytovatelů grantů i samotných investorů.

Evropská unie v rámci plánu Next Generation investuje více než 800 miliard eur na podporu oživení ekonomiky. Všechny členské země tak dostávají velkou příležitost, aby z pandemie vyšly silnější – po stránce ekologické, digitální i celkové odolnosti. „V záležitostech Evropské unie se pohybuji už mnoho let a ještě nikdy jsem neviděl, že by měla evropská komise tak velký a všezastřešující projekt, jako je Zelená dohoda,“ upozorňuje Peter Dröll, ředitel sekce s názvem prosperita na Generálním ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, který byl jedním z hlavních speakrů konference.

Důležitost změny už přitom nepodtrhuje jen pár nadšenců z Evropské unie. Obrovský boom zájmu je znát i ze strany samotných firem. A zdaleka to nejsou jen korporace. „Je neuvěřitelné, kolik dostáváme požadavků dokonce i od menších společností. A nejde jen o Českou republiku, tento trend můžeme pozorovat i mezinárodně,“ potvrzuje další z hostů konference, Alice Machová z mezinárodní poradenské společnosti Ernst & Young. Podle ní se mění i funkce a postavení lidí, kteří se na poradce z EY obracejí. „Když jsme začínali, jednalo se možná o CSR reprezentanty společnosti nebo někoho z marketingu. Teď jsou to CEO, CFO, kdo k nám chodí a o toto téma se aktivně zajímají,“ dodává Alice Machová.

O udržitelnost se podle Machové zajímají i CEO nebo CFO

Motivace pro udržitelnost: peníze, prestiž i móda

O udržitelnosti se mluví už dlouho. Proč je tentokrát situace podle řečníků konference Velvet Innovation jiná? „Pro některé společnosti to bylo téma, které nezapracovávaly do svých strategií. Neměly ho jako core business,“ upozorňuje Alice Machová. Motivací to změnit je podle ní hned několik. „Poptávka je řízena samotnými zákazníky a rovněž konkurencí. Když vidíte, že vaše konkurence pracuje s udržitelností, donutí vás to přemýšlet. A odpovídat si pro sebe na otázku, jestli chcete zůstávat pozadu,“ pokračuje Alice Machová. A v neposlední řadě je tu nebývalá možnost finanční podpory – jak ze strany Evropské unie, tak i ze strany impaktových investorů, pro které je udržitelnost firem hlavním měřítkem.

Jednou z motivací může být také fakt, že je udržitelnost v módě. „Nechci generalizovat, ne vždy je udržitelnost otázkou nějaké pevné víry. Je to módní. Zároveň to není špatně, protože každý chce mít dobrou karmu, dokonce i miliardáři,“ říká v nadsázce Jiří Hlavenka, podnikatel, investor a politik. Sám přitom mluví za skupinu tzv. angel investorů, kteří projekty hodnotí po stránce jejich přínosu pro společnost. „Nejde jen o udržitelnost, jde o to, aby projekt pomáhal v oblasti zdravotnické péče, sociální péče. Mnoho z nás chce vybudovat lepší svět,“ dodává Jiří Hlavenka. Jeho slova potvrzuje i Alice Machová. „Udržitelnost je i o sociální stránce. Pokud jste ve službách a nemůžete ušetřit tolik emisí CO2, můžete vždycky vymyslet, jak lidem skrze svoji službu přinést více výhod,“ říká.

Doba předcovidová vs. doba pocovidová

Je udržitelnost pořád takovým tématem, jakým byla před pandemií? Podle účastníků diskuze dokonce mnohem větším. „Výzkum za výzkumem ukazuje, že situace se mění stále rychleji a že máme pořád méně času. Covid znamenal pauzu, všichni jsme zamrzli. Teď ale postupně ustupuje a téma udržitelnosti se objevuje znovu s mnohem větší urgencí,“ myslí si Jiří Hlavenka. Cyril Klepek, zakladatel digitálního odpadového tržiště Cyrkl, souhlasí a dodává, že je třeba rozlišovat mezi krátkodobými a dlouhodobými hrozbami. „Klimatická změna je ta největší hrozba pro planetu i pro byznys, takže ta urgence je určitě mnohem větší,“ říká Cyril Klepek.

Evropská unie má cíl snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 % – a to do roku 2030. „To je skoro jako zítra, pro mnoho sektorů se jedná o jedno investiční kolo. Je to velmi ambiciózní cíl, ale myslím, že realizovatelný, protože, jak bylo řečeno, byznys už to tentokrát opravdu bere vážně,“ zamýšlí se Peter Dröll. Stejně jako jeho kolegové podtrhuje fakt, že je v současné době pro udržitelné projekty velmi silný finanční tok – a to jak z veřejných zdrojů, tak i z těch soukromých, tedy z řad investorů.

Co nás covid naučil

Pandemie covidu mnoho vzala i dala. Naše společnost je na boj s klimatickými změnami podle řečníků připravená o mnoho lépe. „Naučili jsme se, jak být více agilní, jak jednat rychle. A také jak přemýšlet o tom, jak dělat byznys jinak. Zároveň bylo vidět, že v krizi dokážeme všichni spolupracovat a přicházet s řešeními velmi rychle,“ upozorňuje Alice Machová. Také jsme podle jejích slov začali vnímat svoji závislost v oblasti strategického zboží, třeba v případě ochranného materiálu.

Firmy začaly přehodnocovat dokonce i důvěryhodnost svých partnerů. „Zatímco do doby před covidem byl dodavatelský řetězec globální, v pandemii jsme začali hledat lokální partnery, se kterými se nám lépe spolupracovalo,“ říká Cyril Klepek. A jednu lekci nám pandemie uštědřila v oblasti výroby a naší schopnosti pružně reagovat. „Přijdou další krize, měli bychom umět budovat flexibilní výrobu a využívat existující vybavení pro to, co je v dané krizi zrovna potřeba,“ dává konkrétní příklad Peter Dröll.

Téma udržitelnosti se objevuje s mnohem větší urgencí,“ říká podnikatel a investor Jiří Hlavenka

Rychlá regulace a řešení, která jsou snadno nadosah

Pokud by byla řeč o jedné regulaci, která by vedla okamžitě k udržitelnějšímu životnímu prostředí, je to podle Jiřího Hlavenky uhlíková daň. „Je to jednoduché, rychlé a s velkým efektem,“ myslí si. Cyril Klepek jeho slova doplňuje ještě termínem „architektura výběru“ – tedy uspořádáním faktorů, na jejichž základě se zákazníci rozhodují o koupi. „Cenovky na produktech nenesou všechny negativní externality. Uhlíková daň dává cenovku na uhlík a mění architekturu výběru pro zákazníka,“ říká Cyril Klepek. Alice Machová zmiňuje jako důležité ohodnotit i nefinanční ukazatele – jako například dekarbonizaci. „Když vedete dobře své lidi a dáte takovým věcem hodnotu, můžete pak společně vysílat jasný signál i lidem v okolí,“ zamýšlí se Alice Machová.

Pokud jsou firmy na startu své udržitelnosti, existují podle účastníků diskuze řešení, která jsou velmi snadno a rychle dosažitelná. Podle Alice Machové může dát společnostem velmi dobrou perspektivu výpočet jejich uhlíkové stopy. Na její výzvu, aby se přihlásily firmy, které svoji uhlíkovou stopu znají, zvedá na konferenci ruku jen jeden člověk z publika – je to zástupce společnosti IKEA. „Pokud budete znát úroveň emisí, můžete začít nastavovat cíle, jak dekarbonizovat,“ vysvětluje Alice Machová. Startem může být i odpadový sken, který firmám poskytuje Cyrkl Cyrila Klepka. „Můžete ušetřit peníze a zároveň velký objem CO2,“ upozorňuje Cyril Klepek. Za první půlrok takto společnost Cyrkl ušetřila firmám 1,2 milionů euro a životnímu prostředí 8500 tun oxidu uhličitého. 

Jak na cirkulární ekonomiku?

Podporujeme podnikatele, malé i střední firmy i lidi s podnikatelským nápadem v zavádění i rozvoji prvků udržitelného podnikání. Podnikatelům a firmám s globální ambicí pomůžeme připravit se na změny spojené se zelenou revolucí a také cíleně řídit širší dopady na společnost a životní prostředí. 

 

Chci vědět víc

Zn.: Už včera bylo pozdě

Možnost zapojit se má podle Jiřího Hlavenky každý. Jako společný jmenovatel společností vidí v jejich sídlech. „Každá organizace, včetně těch veřejných, má svoje zařízení, hospodaří s vodou, energií, má možnost napojit se na zelenou elektřinu,“ navrhuje Jiří Hlavenka. Podle Petera Drölla se nabízí i průmyslová symbióza, kdy se proudy odpadů jedné firmy stávají zdrojem pro firmu v sousedství. „Může to být voda, teplo nebo plyny. Dává to velký smysl, ale neděje se to, protože to je krok, který vyžaduje důvěru mezi společnostmi a nutnost, aby na povrch nevyplulo obchodní tajemství,“ říká Peter Dröll. Zároveň je to podle něj velmi snadné řešení, protože není potřeba velkých investic do technologií.

Některé společnosti jen sedí se založenýma rukama a tvrdí, že jde jen o další trend. Druhá skupina o udržitelnosti přemýšlí, ale pořád ji nebere vážně. „Říkají si, že rozšíří svoji společenskou odpovědnost a že to stačí. To ale není ono, to bychom mluvili jen o greenwashingu,“ upozorňuje Alice Machová. Podle odborníků navíc podobné firmy nemají šanci v novém nastavení přežít. Otázka už tedy není, jestli ano nebo ne. Otázka pro firmy zní jak. Jak z cesty za udržitelností vytvořit byznysovou příležitost. Firmy, které chtějí v budoucnu obstát, by měly co nejdříve začít hledat správnou odpověď. A možná, že už včera bylo pozdě.  


Nejnovější
Trendy a témata

Taxonomie – udržitelnost firem v hodnocení

29. 11. 2021

Ve finále našeho seriálu se podíváme na zoubek nové taxonomii. Jak tento nástroj Evropské unie pomůže investorům, kteří chtějí financovat trvale udržitelné projekty? A proč by se už teď podnikatelé měli zamyslet nad nefinančním reportingem? I tentokrát pro vás to nejdůležitější připravil Maroš Sovák z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN.

Nejnovější
Příběhy úspěšných firem

Drillbone: Ortoped z Brna vymyslel novou pomůcku pro operace

4. 10. 2021

Vývoj inovativních produktů není pouze doménou strojařských inženýrů či rozených podnikatelů. V každém oboru…

Nejčtenější

Lucie Brešová: Od letenek k virtuální realitě „do kapsy“

30. 5. 2021

Je jednou z nejvýraznějších českých manažerských tváří. Lucie Brešová stála u zrodu nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi.com. Dnes stojí na startu znovu – tentokrát na palubě start-upu Pocket Virtuality a jejich produktu budoucnosti.

Zpět na Trendy a témata