Digitální móda: demokracie návrhářství

28. 6. 2021

Představte si svět, ve kterém vznikne jen tolik módních kousků oblečení, o kolik mají lidé reálně zájem. Už žádné pálení a ničení starých a neprodaných kolekcí. Přesně takový scénář nabízí stále se rozvíjející digitální móda. Potenciál má ale daleko větší – kromě toho, že na světová virtuální mola otevře dveře i doposud neznámým návrhářům, si o svoje místo brzy řekne i v životě nás všech. 

Už jen na nás přitom bude záležet forma, v jaké si digitální módu do života pustíme. Je jich totiž opravdu mnoho. Je libo virtuální vlastnictví jedinečného modelu, který pořídíte za (stejně jedinečné) NFT? Dopřát nový digitální šatník takto můžete nejen „sobě“, ale i postavičce ve vaší oblíbené videohře. Další linkou jsou virtuální oděvy, do kterých se můžete (samozřejmě také jen virtuálně) obléct pro fotku na Instagram. „Rozšířenou realitu nabízejí i filtry na sociálních sítích. Na Snapchatu lze třeba virtuálně obout tenisky značky Gucci, někteří influenceři zase virtuální oblečení kupují na zakázku,“ vysvětluje David Severa, komunitní kurátor KUMSTu, který je současně návrhářem a organizátorem brněnské Malé noci módy. Jedním dechem ale dodává, že mnoho odvětví digitální módy má i praktické využití i v reálném světě.

Jedním z nich je už poměrně rozšířený „print-on-demand“ neboli tisk na vyžádání. Na webu e-shopu zákazník vidí jen grafiku toho, jak by tričko nebo jiný designový kousek mohl vypadat. Tisknout nebo vyrábět se pak začnou teprve ve chvíli, kdy je zájemci zaplatí.  „Velmi praktickou větví v digitální módě je simulace střihu. Nabízí ji počítačové programy, které dokáží napodobit, jak se který střih – v kombinaci s konkrétní látkou – bude chovat při pnutí nebo při nošení,“ pokračuje David Severa. Do třetice všeho praktického můžou pomoct i 3D skeny postav. Vzhledem k tomu, jak pokročila technologie, už jednoduchý 3D sken zvládnou i mobilní telefony. „Dá se očekávat, že tuto technologii budou dřív nebo později nabízet velké internetové obchody. Člověk by sám sebe naskenoval a svému virtuálnímu avatarovi by mohl oblečení zkoušet ve virtuálním 3D prostředí,“ zamýšlí se David Severa. 

Demokracie v módním průmyslu?

Všechny tyto praktické linky spojuje jeden „dobrodůsledek“, a tím je udržitelnost. V prvním případě se na skladech nekupí zbytečné kusy oblečení nebo jiného zboží, o které nikdo nemá zájem. V případě druhém ušetří návrháři obrovské množství látek. A v případě třetím se nemalé zdroje ušetří už jen díky tomu, že odpadne zbytečná doprava spojená s doručením a následným vracením nepadnoucího zboží zpátky do skladu.

Udržitelnost přitom není jediný potenciál, který digitální móda skýtá. Velkým přínosem pro návrháře (a v konečném důsledku i pro zákazníky) je daleko větší demokratizace celého odvětví. „Pro módu je typická obrovská pořizovací cena materiálů. Pokud člověk začíná, jsou to citelné položky. Na dvacet až na padesát tisíc korun může vyjít samotná účast na přehlídce typu Prague Fashion Week – konkrétně podle času, kdy se návrhář prezentuje,“ upozorňuje David Severa. Pokud naopak budeme mluvit o módě digitální, prime time, ve kterém návrháři svoji tvorbu posílají ven, si určují sami. A příležitost zazářit dostanou i návrháři ze zemí třetího světa. „Tuším, že brzy uslyšíme třeba o mimořádných návrhářích z Afriky, pro které doposud bylo těžké překonat vzdálenostní hranici. Je to částečně dáno také hierarchií textilního průmyslu, která zůstala od 18. století prakticky nezměněná. Centrum módy je v Paříži a pak je jen pár odnoží po světě,“ pokračuje Severa. Demokratizace módy tak může celý trh příjemně zpestřit.

Digitální móda s covidem a bez covidu

David Severa se v oblasti módy pohybuje nejen jako návrhář, ale i jako organizátor Malé noci módy. Potvrzuje, že digitální móda měla našlápnuto už dávno před covidem, především zmiňovaný gaming a prodej virtuálního oblečení postavám z her. (Jen na webu Skins cash se ještě před covidem prodalo na 40 milionů skinů, tedy speciálních doplňků jako jsou zbraně, ale i oblečení.) S covidem pak tato oblast akcelerovala, stejně jako ty, které si žádaly setkávání lidí. I David Severa musel s kolegy při organizaci Malé noci módy improvizovat. Prostřednictvím Facebooku celou akci streamovali ve formátu sférického videa. „Návštěvníci“ s virtuálními brýlemi tak mohli reálnou akci sledovat z domova ve virtuální realitě.

V porovnání s Helsinki Fashion Week je ale naše verze pořád dost přízemní. Helsinská módní událost byla do virtuální reality převedená celá. Modelingové agentury, včetně jedné pražské, naskenovaly své modelky a modely. A ti – nebo spíš jejich avataři – pak prezentovali nové kolekce návrhářů,“ říká s úsměvem David Severa. Dodává také, že součástí byly i tzv. digital village, kterými se návštěvníci (respektive jejich avataři) mohli procházet a účastnit se speciálních přednášek. Kromě spousty materiálů na oblečení, které nemuselo vzniknout, ušetřila digitální verze přehlídky opět obrovské množství skleníkových plynů – spojených s cestováním lidí a přesunu hromady oblečení, zabalených do plastových obalů. 

Budoucnost v módě: neuronová síť jako spolunávrhář

Spolu s kreativci se už nyní v některých oblastech podílí na designu i technologie neuronových sítí. Vzniká tzv. generativní design. Něco podobného očekává v blízké budoucnosti i David Severa v oblasti digitální módy. Pro 3D zpracování zatím chybí platforma, pro 2D – například pro fotky – už je to ale naprosto běžné. „Projekt This person does not exist, umí na základě milionů snímků skutečných lidí vygenerovat takovou lidskou tvář, která neexistuje. Dokážu si představit, že stejně to v budoucnu bude s oblečením. Ať už jen pro inspiraci nebo pro celý unikátní model tak budou návrháři sahat právě do neuronových sítí,“ říká David Severa.

Sám Severa v rámci již zmiňované Malé noci módy s generativním designem částečně experimentoval, a to v psané formě. „Nechali jsme si vygenerovat téma loňského ročníku a k tomu také kurátorský text, který tedy stvořila neuronová síť. Do příštího ročníku bychom pomocí generativního designu chtěli zkusit prezentovat i návrhy virtuálního oblečení,“ těší se Severa.

Digitální móda má ale i svá temná zákoutí. Obchodování s NFT artefakty, tedy i s módními kousky, s sebou podle Davida Severy nese mimořádnou ekologickou zátěž. Přestože takové oblečení nikdy nevznikne, a ušetří se mnoho materiálu, lidé za něj platí kryptoměnami, jejichž těžba je energeticky nesmírně náročná. Chtě nechtě také virtuální svět a technologie představují určitou formu konkurence pro samotné návrháře a modelky. A do třetice generativnímu designu chybí – a ještě dlouho chybět bude – určitá nahodilost a chybovost, tedy ingredience, které často vedou k opravdu unikátním dílům. I tak ale podle Davida Severy stále převažují pozitiva nad negativy. Rozhodně si proto stojí za tím, že by k digitálním programům měli „přičuchnout“ všichni návrháři i studenti. Díky digitalizaci a s ní zmiňované demokratizaci totiž budou mít i čeští začátečníci na světová virtuální mola dveře konečně otevřené.

 

Nejnovější
Trendy a témata

Taxonomie – udržitelnost firem v hodnocení

29. 11. 2021

Ve finále našeho seriálu se podíváme na zoubek nové taxonomii. Jak tento nástroj Evropské unie pomůže investorům, kteří chtějí financovat trvale udržitelné projekty? A proč by se už teď podnikatelé měli zamyslet nad nefinančním reportingem? I tentokrát pro vás to nejdůležitější připravil Maroš Sovák z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN.

Nejnovější
Příběhy úspěšných firem

Drillbone: Ortoped z Brna vymyslel novou pomůcku pro operace

4. 10. 2021

Vývoj inovativních produktů není pouze doménou strojařských inženýrů či rozených podnikatelů. V každém oboru…

Nejčtenější

Lucie Brešová: Od letenek k virtuální realitě „do kapsy“

30. 5. 2021

Je jednou z nejvýraznějších českých manažerských tváří. Lucie Brešová stála u zrodu nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi.com. Dnes stojí na startu znovu – tentokrát na palubě start-upu Pocket Virtuality a jejich produktu budoucnosti.

Zpět na Trendy a témata