Brno chce být smart. Nabízí data a hledá podnikatele

Město Brno před třemi lety spustilo vlastní datový portál, na kterém zveřejňuje data z nejrůznějších oblastí života v moravské metropoli. Doufá, že se jich chytnou místní chytré hlavy nejen z platformy Brno AI, využijí data třeba k novým inovativním řešením a třeba na nich postaví i vlastní úspěšné podnikání. Prostě z Brna do světa. Navíc tím mohou pomoci městu Brnu k tomu, aby se v oblasti využívání dat stalo špičkou nejen v našich končinách.

Práce s daty a jejich zpracování pomocí strojového učení je bezesporu jedním z klíčových kroků na cestě k tomu, aby se z „Brno City“ stalo „Brno Smart City. Během posledních let už se – pravda – termín „smart“ tak trochu vyprázdnil. Mluvíme o smart domech, smart autech, možná i smart záchodech. Proto stojí za to hned za začátku připomenout, co má vlastně takové označení znamenat. Doslovný překlad všichni známe – smart rovná se chytrý. Zároveň jde ale i o akronym – tedy o zkratku slouženou z počátečních písmen slov: specific (konkrétní), measurable (měřitelný), accepted (přijatý), realistic (praktický) a timely (včasný). Města, která tyto (a další) popisy splňují, pak můžeme označit jako „smart“. Nedělají to přitom proto, aby je kdokoliv chválil za jejich inteligenci, ale proto, aby svým obyvatelům poskytovala místo pro kvalitní a příjemný život. A právě informační technologie jsou možná tím nejzásadnějším pomocníkem na této cestě. Je tedy úplně přirozené, že Brno začalo tuto oblast v posledních letech vědomě posilovat.

Kdo má data, ten jede

V roce 2017 spustilo město portál Brno.ID, díky kterému mají Brňané jednodušší přístup k městským službám a spoustu věcí s úřady tak můžou řešit online. O rok později pak začal fungovat zmiňovaný dataportál, který sklízí úspěchy i v porovnání s ostatními evropskými městy. Brno se už podruhé umístilo mezi 7, respektive 5 městy s nejlepšími datovými portály. „Datový portál je podhoubí, které může využívat kdokoliv, ať už pro svůj výzkum, kontrolu samosprávy, inovativní projekty nebo jen proto, aby byl v obraze, co se v Brně děje,“ vysvětluje Róbert Spál, datový analytik Magistrátu města Brna. Každé město, které chce zvyšovat kvalitu života svých obyvatel, podle něj musí dbát na principy otevřenosti a zvyšování kvality svých služeb. „Co se týče dalšího možného rozvoje města, potažmo regionu, ten je bez solidní datové základny do budoucna prakticky nemožný. Tuto skutečnost si v Brně plně uvědomujeme, a proto se velmi aktivně snažíme budovat městskou datovou platformu data.brno.cz. Krom vybudování této datové platformy je naším dalším cílem také dosáhnout toho, aby každá naše činnost nebo služba občanům vycházela z dat a řídila se jimi," potvrzuje jeho slova i náměstek primátorky města Brna Tomáš Koláčný, v jehož gesci je mimo jiné i oblast informačních technologií, strategie a analýzy dat.

Brno za poslední léta v oblasti IT velmi poskočilo. Když budeme cestovat v čase o zhruba šest let zpátky, neměl magistrát v oblasti dat ještě žádnou strategii, přestože data poskytoval. „Tehdy se datový katalog zpřístupnil všem zaměstnancům magistrátu, kteří postupně publikovali své datasety. Najednou jsme měli asi 200 datasetů v nejrůznějších formátech. Jednalo se ale třeba o seznamy nakoupených knih nebo divadelních her hraných v 46. týdnu roku 2016,“ vzpomíná Róbert Spál. Data byla nepřehledná a pro veřejnost naprosto bezcenná. Před dvěma lety ale magistrát datovou filozofii změnil a spíš než na kvantitu se zaměřil na kvalitu. „V posledních měsících publikujeme menší množství dat, ale jsou to data kvalitní. Máme tedy k dispozici asi jen 50 datasetů, většinu z nich na denní bázi pravidelně aktualizujeme,“ vysvětluje Spál.

Krmení pro hladové algoritmy

Bezpečnost, doprava, ekonomika a trh práce, obyvatelstvo, kultura a historie, technická infrastruktura, územní plán a zdraví a životní prostředí. Tohle všechno jsou oblasti, ve kterých město Brno nabízí svoje volně přístupná data. Tam, kde to dává smysl, pak nepředkládá jen surová data, ale rovnou aplikace. Pro lepší představu se data vizualizují, a aby v nich uživatelé byli schopni i lépe „číst“, jsou k dispozici případně i textové popisky. Už v tuto chvíli tak můžou představovat základní ingredienci pro slibný byznys v oblasti umělé inteligence.

Algoritmy se trénují na tzv. big data. Těch bude na brněnském dataportálu podle Róberta Spála v následujících dvou až třech letech neustále přibývat. Už teď je tu ale k dispozici třeba big sada, která sbírá data od uživatelů aplikace WAZE v Brně a okolí. „Velkou výhodou je, že tato volně dostupná data nejsou určená jen k samotnému prohlížení. Uživatelé se na ně můžou i napojit a trénovat na nich vlastní algoritmus. Takový, který bude v budoucnu třeba předpovídat dopravní situaci, zácpu nebo nehodovost v ulicích města,“ vysvětluje Spál. Danou sadu lze kombinovat i s dalšími daty – třeba s údaji o aktuální nebo historické nehodovosti na brněnských silnicích. „V průběhu několika let, pěti, deseti, kdy už bude většina datasetů veřejných, budeme mít i hodně senzorických dat a možností pro podnikatele tak bude velká spousta,“ pokračuje Spál.

Období podnikatelských příležitostí začíná

Příležitosti pro podnikatelský nápad je možné najít už teď. Jde jen o to naučit se v datech číst a najít díru na trhu. Brno se chce v nejbližší době soustředit na oblast životního prostředí a intenzivně také na dopravu. V následujících dvou měsících proto vydá další datovou sadu o aktuálních polohách vozidel MHD. „Obsahovat bude statistiky a informace o tom, kde které spoje meškají. Na těchto údajích by se dala natrénovat umělá inteligence, která by predikovala místa s případným zpožděným spojem,“ zamýšlí se Spál. Město má ale velké množství dat týkajících se i kvality ovzduší nebo počasí, které už buď volně přístupné jsou, nebo v nejbližší době budou. Pomoc od soukromých firem by Brno velmi uvítalo třeba v oblasti chytré pasportizace městské zeleně a také v oblasti elektronizace služeb. „Určitě bychom si dokázali představit pomoc prostřednictvím chatbotů nebo prediktivního modelování zátěže systémů IT,“ vyjmenovává Spál.

Jak najít díru na brněnském „datovém trhu“? Zatím bohužel neexistuje nic jako „katalog“ problémů města. Do budoucna by ale mohla vzniknout platforma, v jejímž rámci by firmy nabízely svoje konkrétní řešení na míru. Už teď můžou jít i cestou nápadu. Pokud tedy samy, optikou občana, vidí určitou oblast jako problém, na který znají nebo mají řešení, můžou se podle Róberta Spála na radnici kdykoliv obrátit. A pokud je to problém, který řeší obyvatelé Brna, je velmi pravděpodobné, že podobně na tom budou i další města nejen z ČR. A odtud je už jen krok ke globálnímu podnikání.

Chytřejší Brno nejen pro podnikatele

Dobrou zprávou nejen pro podnikatele, ale pro všechny obyvatele Brna je příprava projektu Občanská radnice, který by město mělo spustit už příští rok. Jeho prostřednictvím budou lidé snadněji komunikovat s radnicí, podávat e-podněty, zapojovat se do e-anket a do již fungujícího projektu „Dáme na vás“. Systém bude přístupný přes Brno.ID. V současné době funguje také aplikace Brňáci pro Brno, do které můžou občané hlásit přeplněné kontejnery, závady na silnicích, chodnících či jiné poruchy a nedostatky. Do budoucna by se měly všechny aplikace spojit v jednu, což ale bude podle Róberta Spála kvůli velkému množství zapojených „hráčů“ běh na dlouhou trať. Rychlý posun v oblasti umělé inteligence na úrovni státní správy v nejbližších letech nelze očekávat, prostor pro spolupráci se soukromým sektorem bude podle všeho velký a příležitostí mnoho. Stačí „jen“ hledat – a najít tu svoji.