5 hlavních změn v novele zákoníku práce

podle Michala Faltuse z advokátní kanceláře Šetina, Komendová & Partners s. r. o.

Sledovat změny v zákonech je pro běžného smrtelníka leckdy nadlidský úkol. A mimo jiné právě proto existují advokátní kanceláře. Dokážou pojmenovat klíčové věci a podnikatelům poradit, na co se zaměřit především. Takové změny třeba proběhly v polovině prázdnin v zákoníku práce. Jeho novela začala platit 30. července (ve vybraných případech začne platit od 1. ledna 2021) a my jsme požádali Michala Faltuse z advokátní kanceláře Šetina, Komendová & Partners s. r. o., aby vybral TOP 5 změn, kterým byste měli jako majitelé firmy věnovat svou pozornost.

Dovolená (platí od 1. ledna 2021)

Asi nejvíce prezentovanou změnou v zákoníku práce je oblast dovolené, a to v otázce způsobu počítání dovolené, možností jejího krácení a v neposlední řadě převodu dovolené do následujícího roku.

S výpočtem dovolené zaměstnance v týdnech či dnech je konec. Nově se bude dovolená počítat v hodinách. Smyslem je především zajistit spravedlivější čerpání dovolené zaměstnanci, neboť v minulosti byla úprava dovolené v zákoníku práce kritizována z důvodu, že nereflektuje faktické požadavky zaměstnanců. Změna dopadne především na zaměstnance s nepravidelně rozvrženou pracovní dobou (u zaměstnanců s pravidelnou pracovní dobou fakticky nedochází ke změně, tam se mění pouze způsob výpočtu).

Stávající úprava umožňovala zaměstnavateli krátit zaměstnanci dovolenou v případě vzniku neomluvené absence, a to v poměru až 1:3 (jeden den neomluvené absence znamená až tři dny krácení dovolené). Nově dochází ke zlepšení situace pro zaměstnance, neboť zaměstnavatel bude moci krátit dovolenou při neomluvené absenci toliko v poměru 1:1.

Ke zlepšení situace u zaměstnanců dochází i v oblasti převodu dovolené do dalšího roku. Vznikne-li zaměstnanci nevyčerpaná dovolené v daném roce (pozor, nad rámec čtyřtýdenního zákonného ročního minima), může si ji převést do dalšího roku za předpokladu, že o to písemně požádá. Přitom zaměstnanci postačí oprávněný zájem. Byť řada zaměstnavatelů v praxi postupuje tak, že umožňuje převod dovolené, zákoník práce je dosud stavěný tak, že by k nevyčerpání mělo docházet jen ve výjimečných případech.

Sdílené pracovní místo (od 1. ledna 2021)

Novela zákoníku práce zavádí institut sdíleného pracovního místa, čímž reaguje na požadavek skloubení pracovního a soukromého života. Zaměstnavatel tak bude moci obsadit jedno pracovní místo (jeden úvazek) dvěma a více zaměstnanci. Bude na těchto zaměstnancích, aby pokryli daný úvazek, tzn., že bude na nich, jak si rozvrhnou čas. Podmínkou je, že v rámci vyrovnávacího období (max. 4 týdny) musí každý z těchto zaměstnanců odpracovat svůj vlastní zkrácený úvazek. Novela vyžaduje dohodu mezi zaměstnavatelem a příslušnými zaměstnanci.

Nutno říci, že zaměstnavateli ani zaměstnancům nebránilo již za stávající úpravy tímto způsobem upravit vztahy v rámci daného pracovního místa. Do budoucna se však počítá s tím, že sdílená pracovní místa bude dotovat (a tím pádem podporovat jejich zavádění) stát.

Doručování písemností (od 30. července 2020)

Ke změnám dochází též v oblasti doručování. Za stávající úpravy má u pracovních písemností (pracovní smlouva, DPP, DPČ, mzdový výměr, ale i výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru) přednost osobní doručení, popř. doručení v bytě zaměstnance či kdekoliv tam, kde bude zaměstnanec zastižen (což může být i na dovolené) před doručováním prostřednictvím pošty. Nově zůstává prioritní osobní doručení, avšak poté již lze využít doručení prostřednictvím pošty. Odpadne tak až absurdní povinnost zaměstnavatele „hledat“ zaměstnance.

Pokud jde o elektronické doručování, nově je výslovně upravena možnost doručovat prostřednictvím datových schránek, jinak však bohužel nedochází k žádným změnám. Technologicky tak úprava v zákoníku práce stále pokulhává za dobou. 

Přechod práv a povinností v pracovních vztazích (od 30. července 2020)

Přechod práv a povinností znamená, že zaměstnanci přecházejí k přejímajícímu zaměstnavateli od původního zaměstnavatele, aniž by docházelo ke změně podmínek v pracovních vztazích (především, aby nedošlo k jejich zhoršení).

Stávající úpravu přechodu práv a povinností zaměstnanců mezi zaměstnavateli lze hodnotit jako velmi neurčitou a interpretačně velmi širokou. Dle nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu je takovýmto přechodem i situace, kdy v obchodním domě došlo k výměně provozovatele kavárny a jediným nepřímým pojítkem mezi těmi zaměstnavateli byla podobná činnost a stejná lokace. Totéž lze říci o outsourcingu či změně dodavatele. 

Nově by mělo dojít ke stanovení podmínek, za nichž k převodu práv a povinností dochází. Fakticky tak nejspíše dojde ke zmenšení počtu případů, na které lze převod práv a povinností aplikovat. I nyní však úprava není zcela bezproblémová, a tak lze v budoucnu předpokládat spory. 

Odškodnění v případě úmrtí zaměstnance (platí od 1. ledna 2021)

Výrazně vyšší odškodnění připadne od 1. ledna 2021 lidem, kterým z důvodu pracovního úrazu či z důvodu nemoci z povolání zemřel někdo blízký. Stávající úprava počítala s odškodněním ve výši 240.000 Kč a dále částkou 40.000 Kč na pořízení pomníku. Novela zákoníku práce zavádí výpočet dle průměrné mzdy, kdy částka pro pozůstalé bude představovat dvacetinásobek průměrné mzdy národního hospodářství. Fakticky tedy nyní přibližně 720.000 Kč. U nákladů na pomník dochází k navýšení ze 40.000 Kč na 54.000 Kč. Rozšiřuje se současně okruh odškodňovaných osob. Okruh odškodněných nebude nově omezen jen na nejbližší příbuzné, ale o odškodnění může požádat každý rodinný příslušník, který pocítí újmu s odchodem blízké osoby. Dochází tak k přiblížení se pravidlům pro odškodňování např. u dopravních nehod.

Co se do novely nevešlo (a mělo vejít)?

Je třeba zdůraznit, že novela zákoníku práce (řešena již od roku 2017) měla přinést celou řadu dalších změn, které však nakonec neprošly. Zmínit lze především zpřísnění pravidel pro „dohodáře“ (tedy vztahy založené dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti) a problematiku „home office“, o nichž bylo hojně diskutováno, avšak k žádným změnám v těchto oblastech nedošlo.

MICHAL FALTUS