Chytrá karanténa od CleverMaps: chybí „jen“ lidská síla

Na začátku byla platforma firmy CleverMaps pro práci s velkými lokačními daty. Pak se ale vynořil COVID-19 a s ním – v rámci iniciativy Covid19cz – i možnost onou platformou pomoci v boji proti šíření viru. Společnost CleverMaps se spojila s dalšími technologickými firmami a během pěti dnů společně vyslaly do světa tzv. chytrou karanténu. Přes různé kritiky z poslední doby funguje podle všeho sám software bezchybně. K dokonalosti chybí ale lidská síla.

To, co vzniklo pod rukama vývojářů v době koronavirové krize, by se – vzhledem k celkové době vzniku – dalo popsat jako projekt, který nemá daleko k zázraku. Během pěti dnů byl na světě systém, který měl pomáhat (a doposud pomáhá) co nejrychleji identifikovat a izolovat lidi nakažené covidem-19. Vývojáři chytrou karanténu poskládali z „kostek“, které do té doby při své práci používali a zdárně ji jen přizpůsobili novému cíli. „Na technologickou část chytré karantény jsou použité tři kusy softwaru, přes software Keboola putují data ze systému do systému, my jsme dali dohromady aplikaci pro operátory a také tzv. vzpomínkovou mapu. Pak je tu ještě klasický callcentrový software od Daktely, který pomáhá provádět hovory a zaznamenávat všechna data,“ vysvětluje vývojář Ondřej Tomas – spoluzakladatel firmy CleverMaps, která patří mezi naše klienty.

Tři týdny života přehledně na mapě

Jak to tedy celé funguje, když si to přeložíme do řeči pro obyčejné smrtelníky? Zkuste si jen tak cvičně vzpomenout, co jste dělali v uplynulých třech týdnech a sami pro sebe si vyjmenovat, kolik lidí jste kde potkali. Jde to ztuha, ačkoliv podle údajů v občance by vám paměť zatím měla sloužit dobře? V případě, že vám zavolá operátor z krajské hygienické stanice, aby vám sdělil, že jste covid pozitivní, vám nejspíš hlava nebude sloužit o nic lépe. A tohle je přesně situace, kdy na scénu může přijít jako pomocník č. 1 chytrá technologie. Vzpomínková mapa, kterou má na kontě právě společnost CleverMaps, vám bude ztracenou paměť navracet a hygienici díky tomu budou moci dopátrat spoustu dalších jedinců, které jste mohli nakazit (a na které jste mezitím mohli vesele zapomenout).

Aby mohli operátoři vzpomínkovou mapu vytvořit, potřebují nejprve svolení nakaženého člověka s použitím jeho geolokačních údajů. Pokud souhlasí, mobilní operátor a banky (na základě údajů z placení bankovními kartami), posílají do systému informace o tom, kde se daný člověk v posledních jednadvaceti dnech pohyboval,“ vysvětluje Tomas. Technologie si tato data přežvýkají a vzpomínková mapa pak už jen „vyhodí“ přehledně vyznačená kritická místa, kde se nakažený zdržoval déle než 15 minut. To jsou berličky, které hygienikům pomáhají v dalším zjišťování a trasování.

Konkrétní příklad může být třeba návštěva zvěrolékaře před čtrnácti dny, na kterou by nakažený člověk mohl úplně zapomenout. V době, kdy už byl infekční přitom seděl v čekárně 40 minut s dalšími deseti lidmi – tedy v bezprostřední blízkosti a v uzavřené místnosti. Tohle je tak právě to místo, které bude třeba zaznamenat a uložit pro návazné kontakty,“ pokračuje Tomas. Krajské hygieniky pak čeká další detektivní práce – v tomto případě volají danému zvěrolékaři a z knihy návštěv (například) zjišťují další potenciálně nakažené jedince. Ti pak zůstávají v karanténě a podstupují testování, aby nemoc nešířili dál.

GDPR na každém kroku

Ačkoliv se vývojáři při tvorbě systému inspirovali i v zahraničí a česká verze je tak hodně podobná třeba té jihokorejské, velký rozdíl tu hrají (v Evropě notoricky známá) čtyři písmenka: GDPR. Právě v Jižní Koreji, Izraeli nebo Singapuru se totiž nikdo nikoho na nic neptá a tamní operátoři trasují souhlas-nesouhlas. Pro naše hygieniky ale zamítavá odpověď nakaženého znamená červenou stopku pro jakékoliv další kroky. Data o pohybu a místech výskytu covid pozitivního přitom podléhají režimu „přísně tajné“ a jakákoliv obava ze zneužití informací je tak lichá. „Vzpomínková mapa je po šesti hodinách od udělení souhlasu smazána, v případě, že dojde k provedení hovoru, je smazána okamžitě. To znamená, že nikde nic nezůstává k žádné další analýze,“ upozorňuje Ondřej Tomas. Seznam navázaných rizikových kontaktů si poté zpracovávají jednotlivé hygienické stanice.

Aplikace pomáhá při tvorbě vzpomínkové mapy nakaženého.

Jediná vada na kráse? Nejsou lidi

Projekt chytré karantény si pod svá křídla od samého počátku vzalo ministerstvo zdravotnictví a původní termín pro technologické řešení rozšířilo na kompletní logistiku kolem – sběr vzorků a testování. Jedná se o velmi náročný proces, ve kterém je potřeba hodně pomocných rukou, nohou i úst. A ty bohužel chybí. „Pociťujeme to v situacích, které nastávají teď, kdy jsou denní přírůstky nakažených například sto lidí. U každého z nich máte zhruba třicet navázaných kontaktů. 30 x 100 = 3 000. To znamená, že za den by bylo třeba obvolat zhruba 3 000 lidí a vzhledem k tomu, jak jsou ty hovory dlouhé a náročné, by bylo potřeba asi 500 až 600 operátorů dohromady,“ vypočítává Tomas. Tolik lidí ale krajské hygienické stanice nemají a mnohdy nemají ani potřebnou techniku či techničtěji zdatné pracovníky. A ačkoliv je chytrá karanténa (nebo alespoň její technologická část) připravená na případnou další koronavirovou vlnu – data proudí, softwary fungují – lidský faktor v rámci krajských hygienických stanic kolabuje. Situaci by mohlo vyřešit jedině centrální call centrum s dostatkem vyškolených pracovníků.

Chytré mapování v dalších oblastech

Podle Ondřeje Tomase může chytrá karanténa najít uplatnění i v jiných oblastech nebo jiných kritických situacích. „Může určitě fungovat jako takový disaster recovery system, nemusí se to týkat jen šíření covidu nebo obecně pandemií. Využitelný bude i při případných katastrofických situacích, například záplavách,“ dodává Tomas.

Společnost CleverMaps stojí i za dalšími chytrými projekty. Startup CleverAnalytics začínal právě v JICu. Formou různých workshopů a intenzivního tříbení myšlenek mu naši konzultanti pomohli k vývoji produktu, který analyzuje údaje o zákaznících. Firmám tak – znovu díky mapám – pomáhá zjistit a pochopit, kde jejich produkt má a kde naopak nemá úspěch. Za zmínku stojí projekt rovněž z dílny CleverMaps – CleverFarm, který už dnes funguje jako samostatná sesterská společnost. Jejím produktem je software pro chytré zemědělství. Díky speciálním senzorům v síti IoT systém měří, analyzuje a shrnuje informace a vyšlapává tak zemědělcům nejkratší možnou cestu za tzv. precizním zemědělstvím.

Chytré technologie zkrátka pomáhají tam, kde to dává smysl – v oblastech, které jsou nad lidskou kapacitu a v tomto případě také paměť. Mimochodem zpátky k našemu úkolu: jestli jste si vzpomněli na víc než dvacet lidí, srdečně blahopřejeme. V opačném případě buďme vděční za každou novou technologii, která nám dokáže pomoct – třeba právě za vzpomínkovou mapu od CleverMaps.