Brněnští vývojáři úspěšně „hackli“ krizi

Dvojrozhovor s Petrem Chaloupkou (GreyCortex) a Ondřejem Zítkou (Nanteo)

GreyCortex a Nanteo – dvě brněnské firmy, které se koncem června probojovaly do Grand finále Hack the Crisis – hackathonu, jehož smyslem bylo zmírnit dopady koronavirové krize. Petra Chaloupky z GreyCortex a Ondřeje Zítky z Nanteo jsme se ptali mimo jiné na to, co jim účast ve virtuálním hackathonu a potažmo celá krize přinesla nebo naopak vzala.

Koncem června jste se probojovali do finále hackathonu Hack the Crisis, čím konkrétně jste chtěli přispět k řešení situace spojené s koronavirovou krizí?

Petr Chaloupka: Po kybernetickém útoku na Fakultní nemocnici Brno jsme veřejně deklarovali, že jsme připravení pomoct českým nemocnicím zdarma. Kolem této akce se strhla úžasná aktivita, vznikl Akční výbor kybernetické bezpečnosti, který bude i do budoucna oblast kybernetické obrany státu řešit. A v té stejné době kolegové z CzechInvestu právě spouštěli akci Hack the Crisis a nám dávalo smysl se do ní zapojit právě v návaznosti na naši pomoc nemocnicím. Ve zdravotnictví je poměr IT- pracovníků z celého personálu jen 1–2 % a ti lidé se starají o všechno: aby fungovaly počítače a všechna zařízení, tiskly se recepty a do toho všeho mají ještě řešit kybernetickou bezpečnost. Úplně lidsky řečeno je náš produkt umělá inteligence, která dělá analýzu síťového provozu. Sleduje veškeré komunikace v rámci organizace dovnitř i ven a v reálném čase dokáže najít v ohromné hromadě dat jehlu v kupce sena – tedy útočníka, který se snaží jakkoliv uškodit. 

Ondřej Zítka: Náš přenosný přístroj z kapky krve zjistí přesnou hladinu látek, podle kterých se dá určit konkrétní infekční, kardiologické, onkologické onemocnění nebo imunitní porucha. A to přímo v místě odběru. Pro Hack the Crisis se jednalo o možnost zjistit infekční onemocnění, tedy o stanovení protilátky proti Covid-19. Tím určíme nejen bezpříznakového pacienta, ale z poměru skupin protilátek také to, v jaké fázi u něj onemocnění je a kdy zhruba se mohl nakazit. Do hackathonu jsme se přihlásili proto, že jsme chtěli test pro Covid-19 zařadit do budoucího portfolia našeho přístroje. Účast v hackathonu a jeho finále nám ale přinesla nové cenné zkušenosti a kontakty – měli jsme možnost seznámit se s ostatními vývojáři z této oblasti.

Čím pro Vás osobně a pro Vaši firmu byla výzva Hack the Crisis? A co přinesla nebo ještě přinese české společnosti?

Petr Chaloupka: Pro mě osobně to byla strašná radost, protože se v praxi ukázalo, že se dokáže spousta lidí semknout a něco dělat. Přestože jsme jako firmy a projekty byly v určitém smyslu konkurenti, nějaká soupeřivost šla úplně stranou. Všichni jsme si vzájemně opravdu upřímně přáli výhru. Co je pro mě a pro všechny ty firmy důležité, je fakt, že tohle byla dost možná taková první vlaštovka – důkaz, že stát dokáže rozumným způsobem komunikovat se soukromým sektorem. Existuje proto velká naděje, že tato spolupráce, která – řekněme si to na rovinu – není a v minulosti rozhodně nebyla úplně dobrá, se může výrazným způsobem zlepšit. Že bude realita nejspíš mnohem pomalejší, než bychom si všichni představovali, to asi trochu tušíme. Ale i tak je to skvělý výsledek!

Ondřej Zítka: Iniciativa Hack the Crisis je pro Česko bezesporu velmi přínosná, protože ukazuje, že je i u nás velká spousta schopných vývojářů. To dává do budoucna příslib vzniku nových firem a pracovních příležitostí. Nám osobně přinesla zmiňované zkušenosti a kontakty. Soutěži by do budoucna slušelo rozdělení na SW a HW kategorie, protože letos se jednalo především o SW řešení. Vývoj hmotných produktů, hlavně v oblasti biotechnologické, je přitom přece jen trochu náročnější z hlediska času i financí.

GreyCortex představili zcela novou generaci produktu GreyCortex Mendel, který bude automaticky reagovat na nově vznikající hrozby. (Foto: CzechInvest)

COVID-19 se prohnal celým světem a zanechal za sebou mnoho – v lepším případě – raněných firem. Některé ale krizi vzaly jako příležitost. Platí to i pro vaše firmy?

Petr Chaloupka: My jsme se k tomu tak postavili. Ne proto, že bychom si naivně a bez jakýchkoliv pochyb říkali, že krize rovná se příležitost, ale spíš v souvislosti s naším oborem, kterým je kybernetická bezpečnost. Ta byla doposud takovou Popelkou, o kterou se nikdo nestaral, přestože celý svět už dlouho žil online. A my vnímáme z pozitivního hlediska především to, že se o té naší Popelce začalo mluvit. Celý svět si najednou začal uvědomovat rizika spojená s online světem. A tohle je ta příležitost, kterou jsme v krizi viděli.

Ondřej Zítka: I pro nás byla krize velkou příležitostí. S naším produktem totiž cílíme na oblast diagnostiky mimo klinické laboratoře, a ta může být využitelná přímo v místě potřeby. Představte si třeba, že při pandemii máte přetížené nemocnice včetně klinických laboratoří a nemůžete nikam cestovat, protože jste v karanténě. Náš přístroj vám pak může přímo u vás doma otestovat přítomnost protilátek, markerů srdečního selhání, dalších infekčních onemocnění nebo v budoucnu i onkologických markerů. Naší vzdálenou ambicí je umět testovat v místě odběru vzorku vše, co v rámci sérologie testují velké laboratoře.

A jaký vliv měl koronavirus na vaše obory podnikání? Změnilo je to nějak?

Ondřej Zítka: Určitě na krizi reagují výrobci dnes konvenčních diagnostických technologií, jako jsou právě laboratorní testy, ale i orientační rychlotesty, které jsou použitelné v místě odběru vzorku. Už na tom vidíme, že v budoucnu se zvýší důležitost – a hlavně potřeba – přesným způsobem testovat vzorek přímo v místě jeho odběru.

Petr Chaloupka: Ano, souvisí to s tím, že se o kyberbezpečnosti začalo více mluvit a přemýšlet. Platí jednoduché rovnítko, že zařízení připojené k internetu je zařízení, které je napadnutelné. Není přitom otázkou, jestli bude napadeno, ale kdy bude napadeno. S tím, že se zaměstnanci nejen technologických, ale v podstatě všech firem na světě stěhovali z kanceláří a továren domů, se otevřelo obrovské pole pro kyberkriminálníky. Ti samozřejmě rychle pochopili, že domácí počítače a sítě jsou zabezpečené úplně jinak, než sítě firemní. A že je tedy velká možnost se přes tyto uživatele dostat k citlivým datům, která do té doby ležela ve firmách.

NANTEO vyvíjí prototyp nového zařízení, které umožní přenést serologické analýzy z laboratoře blíže k pacientovi. (Foto CzechInvest)

Co tedy vaše firmy plánují v následujících měsících a letech? 

Ondřej Zítka: V souvislosti s otázkou HW vs. SW si celkově dokážeme představit – pokud to trh bude vyžadovat – zapojení naší technologie jako modulu do „Internet of Things“ nebo platforem „Smart cities“. Technologicky jsme na to připraveni. Jinak jedeme dál podle původního plánu. Naší prioritou je dokončení přístrojové platformy a její CE certifikace. Následovat bude IVD certifikace konkrétního testu. Začínat pak budeme s takovým testem, po kterém bude největší reálná poptávka v příštích měsících.

Petr Chaloupka: Kolegové z CzechInvestu a Ministerstva průmyslu a obchodu připravují nějaké další akce, které by měly vést k vyšší spolupráci právě státního a soukromého sektoru. Tímto směrem bychom se rádi vydali. A dál samozřejmě budeme pracovat na projektu z hackathonu tak, abychom dodávali nemocnicím řešení, které pro ně bude použitelné a přínosné. Jako firma se budeme samozřejmě dál soustředit na to, aby náš produkt byl i pro uživatele čím dál jednodušší k používání a aby ta část, která dokáže útoky sama najít a upozornit na ně, byla čím dál ostražitější. Aby se – pokud možno – dařilo kyberkriminálníkům jejich cestu nejen ztěžovat, ale také jednou za čas ty zločinecké skupiny opravdu dopadnout a rozprášit. A ukázat těm ostatním pomyslný zdvižený ukazováček, že i tohle jde.